Top 500 superpočítačů: Roadrunner od IBM stále na prvním místě

33. vydání žebříčku Top 500 nejvýkonnějších superpočítačů ukázalo, že nejrychlejším systémem zůstal stejně jako v loňském ruce Roadrunner od IBM. Nicméně instalace nových strojů v Německu přinesla do žebříčku výrazné změny.


Roadrunner od IBM s výkonem 1,105 petaflop/s (tisíc biliónů výpočtů za sekundu) nenašel zatím pokořitele. Jedná se o hybridní systém, který využívá mimo jiné i procesory Cell a je instalován v Národní laboratoři v Los Alamos. Jedná se o počítač, který jako první překonal hranici 1 petaflop/s. Společnost IBM však v nedávné době poodhalila své plány na vytvoření systému s výkonem 1 exaflop/s, což je tisíckrát více než u Roadrunneru. Detaily najdete v článku IBM chce superpočítače s výkonem exaflop na Scienceworldu.

Také na druhém místě oproti loňskému roku nenastala žádná změna a tuto příčku si udržel systém XT5 od firmy Cray označovaný názvem Jaguar, jenž dosahuje výkonu 1,059 petaflop/s a je instalován v Oak Ridge National Laboratory. Tento výsledek byl však dosažen krátce po jeho instalaci a díky vysokému využití nebylo již další měření výkonu systému Jaguar možné uskutečnit.

Nicméně první významná změna nastala na třetím místě, kam se dostal nový systém IBM BlueGene/P nazývaný Jugene, který je instalován v Forschungszentrum Juelich (FZJ) v Německu. Jeho výkon dosáhl v benchmarku Linpack 825,5 teraflop/s a teoreticky by mohl dosáhnout až na 1 petaflop/s. Stejné německé výzkumné centrum je pak i místem, kde je nainstalován desátý nejvýkonnější superpočítač s názvem Juropa, který využívá servery Bull Novascale a Sun Sunblade x6048 a má výkon 274,8 tereflop/s. Tyto dva nové německé systémy jsou jediné v první desítce, které nejsou umístěny v USA.

V první desítce pak přibyly další dva nové systémy. Na šestém místě se umístil superpočítač Cray XT5 s názvem Kraken, jenž je nainstalovaný v National Institute for Computational Sciences na univerzitě v americkém Tennessee a v Linpacku dosáhl výsledku 463,3 teraflop/s, čímž se stal zároveň i nejvýkonnějším univerzitním systémem. Na devátém místě je pak další nováček, IBM BlueGene/p s názvem Dawn, instalovaný v DOE’s Lawrence Livermore National Laboratory. Jeho výkon je 415,7 teraflop/s.

Další prvenství se týká čínského superpočítače Dawning 5000A, který je umístěn v šanghajském superpočítačovém centru. V celkovém žebříčku sice skončil na 15. místě, ale je nejvýkonnějším strojem na světě, který může pracovat s operačním systémem Windows HPC 2008.

V USA je celkově instalováno 291 z 500 nejvýkonnějších superpočítačů, což je stejně jako v loňském roce. Zato v Evropě je jich již jen 145, oproti loňským 151 a Asie si naopak polepšila z loňských 47 na aktuálních 49.

Letošní ročník také znamenal zlepšení pozice společnosti Hewlett-Packard, jež má v oblasti superpočítačů téměř stejný tržní podíl jako IBM, která však stále vede ve výkonnosti. Dále roste také podíl superpočítačů se čtyřjádrovými procesory, mezi první pětistovkou jich bylo 383, dalších 102 systémů využívá dvoujádra a jen čtyři superpočítače z žebříčku Top 500 jsou stále postaveny na jednojádrových čipech. Zbylé systémy využívají čipy s ještě více jádry. Zajímavé je, že 79,8 % superpočítačů z první pětistovky využívá procesory Intelu, před půl rokem to bylo jen 75,8 %. Intel zjevně posiluje díky nasazení čipů s mikroarchitekturou Nehalem. Druhé nejpoužívanější jsou procesory od IBM, které jsou v 55 systémech, což je ale o 5 méně, než v minulém žebříčku. Výrazně si také pohoršily Opterony od AMD, které jsou nyní jen ve 43 superpočítačích, naposledy byly ještě v 59 systémech z Top 500.

Pokud by se sečetla výkonnost všech 500 systémů, dosáhlo by se čísla 22,6 petaflop/s, zatímco před šesti měsíci to bylo 16,95 petaflop/s a před rokem jen 11,7 petaflop/s.











Komentáře