Blíží se konec pamětí DRAM? IBM jim zasazuje ránu

Levnější alternativa k pamětím DRAM je nyní blíž, než kdy jindy. IBM představila technologii PCM (phase-change memory), která má být rychlejší než flash, ale zároveň levnější než DRAM. Mohla by tak umožnit rychlejší přístup k datům za nižší cenu než nabízí současná řešení.

Blíží se konec pamětí DRAM? IBM jim zasazuje ránu


Existují však jisté výzvy, jež se teprve musí překonat. Jednou z nich je hustota. IBM tvrdí, že právě v tomto ohledu dosáhla nových milníků se svou verzí PCM, která zvládně napasovat tři bity na jednu buňku. To je o polovinu více, než IBM představila v roce 2011 s dvoubitovou verzí PCM. Větší hustota tak umožňuje IBM „vymačkat“ více kapacity z technologie, která je stále dosti drahá.

Podobně jako NAND flash technologie, uchovává data i ve chvíli, kdy je zařízení vypnuté, což DRAM nedokáže.

Ale PCM reaguje na žádost o data rychleji než flash: V méně než jedné microsekundě, v porovnání se 70 mikrosekundami, které potřebuje flash -- alespoň tak to podává IBM. Vydrží také déle, alespoň 10 milionů zapisovacích cyklů oproti třem tisícům cyklů u běžného USB flash disku. To je téměř nepředstavitelný rozdíl.

Místo na pomezí mezi paměťovým a flashovým úložištěm je momentálně populární. Intel a Micron na něj míří se svým 3D Xpoint, který využívá na sebe naskládané vrstvy média. Mezi další nové technologie patří např. RRAM, MRAM či Memristor.

Jako 3D Xpoint, tříbitové PCM by mohlo dosáhnout na velký úspěch díky podpoře výrobce čipů. Intel pracuje na tom, aby 3D Xpoint fungoval s x86 architekturou, zatímco IBM usnadňuje cestu PCM pomocí Power architektury. Taková investice od obou firem je pro velkoplošnou výrobu klíčová, a právě sériová výroba žene ceny nových technologií dolů.

IBM přidala dvě funkce, které novou formu PCM umožňují využívat. Jednou je systém, který reaguje na tzv. „drift“ --záležitost, kdy se postupně snižuje schopnost paměti ukládat správné hodnoty. Druhou novinkou je bránění se efektům tepla na paměti, aby mohly spolehlivě běžet v normálních systémových teplotách.

To však není vše. Dalším střípkem, který se ještě musí doplnit do skládačky, je otázka, jak dostat data na procesor bez jejich zpomalení. IBM sází na CAPI (Coherent Accelerator Processor Interface), vysokorychlostní protokol, který již firma užívá ve svých serverech založených na Power architektuře. CAPI běží na rozhraní PCIe.

IBM zatím nesdělila, kdy bude tříbitové PCM dostupné na trhu. Částečně proto, že firma sama paměti nevyrábí a bude si muset najít obchodního partnera. Možná je spolupráce se společností SK Hynix, se kterou již v minulosti na PCM spolupracovala. K sériové výrobě by však cesta mohla trvat ještě tak dva nebo tři roky, říká IBM.

Úvodní foto: IBM










Komentáře