Datové projektory v šeru i za denního světla

Datové projektory se staly nedílnou součástí nejen mnoha podnikových porad, ale i prezentací pro zákazníky. Přinášíme informace o současných přenosných datových projektorech pro firemní použití.

Datové projektory v šeru i za denního světla


Firemní prezentace a školení vyžadují datové projektory s vysokou univerzálností využití. Nejde jen o provoz v sídle firmy, ale také o situace, kdy společnost představuje svou nabídku v sídle potenciálních zákazníků. Tam musí prezentující počítat s méně vhodnými podmínkami – od umístění projektoru přes prostorové uspořádání či dostupnou kabeláž až po možnost využít projekční plátno – a měl by mít pocit, že se může spolehnout na projektor, který ho nebude žádným způsobem omezovat.

Z pohledu zobrazovací technologie se misky vah poněkud vychýlily směrem k LCD panelům, kterými je vybaveno osm modelů, šest projektorů využívá systém DLP. Až na jednu výjimku (Casio s 2 500 ANSI lm) je standardem svítivost světelného zdroje 3000 ANSI lm, která je vhodná i pro větší konferenční prostory. Nejvyšší hodnotou ve standardním režimu se může chlubit Dell (4 300 ANSI lm), aniž se to ovšem výrazně projeví na spotřebě elektrické energie. Srovnávané projektory vykazují velmi slušnou svítivost i v úsporném režimu.

Se svítivostí jsou úzce spjaty příkon lampy a její životnost. Až na výjimky se výrobcům daří stlačovat příkon pod hodnotu 250 W v normálním režimu a pod 200 W v ekonomickém režimu. Životnost lamp naopak setrvale stoupá, když minimum se u srovnávaných modelů ustálilo na 2 000 hodinách v normálním režimu. Velmi slušně si z tohoto pohledu vedou BenQ a Epson se 4 000 hodinami. V ekonomickém režimu s obvykle poněkud horšími výkonnostními parametry si výborně vede Sony (7 000 hodin). Díky kombinaci laseru a LED diod vysoko vyčnívá hodnota 20 000 hodin udávaná pro lampu projektoru Casio. Netradiční řešení má dopad i na údržbu projektoru – výrobce ani nepočítá s tím, že by se lampa během života zařízení měnila, takže ani nenabízí náhradní.

Většina výrobců vybavila své projektory i automatickým úsporným režimem. V něm se při delší nečinnosti nebo odpojení zdroje signálu přístroj sám přepne do pohotovostního či ekonomického režimu nebo do stavu, v němž se obraz zcela vypne.

Některé projektory mohou navíc samostatně řídit příkon lampy. Pomocí senzorů sledují vnější světelné podmínky a automaticky upravují parametry zařízení tak, aby kompenzovaly vlivy okolí a co nejlépe zobrazovaly daný snímek. Výrobci se tak snaží dále snížit spotřebu elektrické energie a prodloužit životnost lampy. Stále více projektorů také umožňuje nastavit barevnost obrazu podle barvy promítací plochy.

Trojrozměrně vizualizovat obraz jsou v našem srovnání schopné čtyři projektory; jde vesměs o přístroje se zobrazovacím systémem DLP. Pokud budete v blízké budoucnosti potřebovat trojrozměrnou vizualizaci, nezapomeňte na to, že obvyklá životnost projektorů je 6 až 10 let. Nekupujte proto nový projektor bez této funkce, protože se jej nevyplatí nahrazovat novým v horizontu jednoho nebo dvou let.

Tvůrce technologie DLP, společnost Texas Instruments, navíc údajně připravuje čip, který výrobcům projektorů s touto zobrazovací technologii výrazně zjednoduší implementaci trojrozměrné vizualizace do jejich zařízení a sníží cenový rozdíl, který bude muset uživatel za 3D zobrazení připlatit.
Ceny náhradních lamp se poměrně výrazně liší, aniž ty nejvyšší částky odpovídají úměrně vyšší životnosti. Lampu pro výměnu nejlevněji nabízí Epson, nejdražší jsou Mitsubishi, Panasonic a NEC.
Devět modelů má kontrastní poměr 2 000 : 1, ostatní se mohou pochlubit ještě příznivější hodnotou. Z tohoto hlediska suverénně vedou BenQ (13 000 : 1) a Acer (10 000 : 1).

Objevují se také projektory s trojrozměrnou vizualizací obrazu a své uplatnění může najít i funkce obraz v obraze, kterou disponují Epson a Panasonic.

Některé přístroje je možné zapojit do ethernetové sítě LAN. K síti Wi-Fi lze některé modely připojit za příplatek pomocí USB adaptéru; jediný Epson má tuto možnost už v ceně základní konfigurace. U projektorů s připojením do sítě LAN může obvykle administrátor přímo přes LAN sledovat stav přístroje či zbývající životnost lampy. Využívá k tomu software pro monitoring a správu přes síť a varovná hlášení upozorňující na problémy s provozem lampy, chlazením či teplotou zasílaná na e-mailovou adresu. Zjednodušuje se tím jak provoz, tak řešení případných technických potíží.

Většině zařízení i nadále chybí horizontální korekce vhodná v případě omezených možností umístění projektoru při prezentaci, což se v neznámé lokalitě může velmi snadno stát. Přesně polovina modelů má ovládací menu OSD (On-Screen Display) lokalizované do češtiny.

Většina výrobců poskytuje na svůj přístroj časově rozšířenou záruku 36 měsíců. Obvyklá délka záruky na lampu se pohybuje od tří do šesti měsíců, najdou se ovšem i výjimky s podstatně delším časovým úsekem (24 měsíců u Canonu).

Projektorové lampy
Projektorové lampy mohou být významnou nákladovou položkou – zejména u modelů vybavených lampou s nižší životností. Abyste dosáhli udávané životnosti lamp, doporučuje se provozovat projektory pokud možno v suchém, chladném a bezprašném prostředí a pro projekci nechat běžet větrák projektoru na plný výkon až do úplného vychladnutí lampy. V žádném případě se nedoporučuje bránit přístupu vzduchu do nasávacích štěrbin zařízení. Zhoršená svítivost lampy okolo a po konci její životnosti se může výrazně projevit na kvalitě obrazu.

Projektory jsou obvykle vybaveny dvěma základními typy lamp: halogenidovou výbojkou (Metal Halide Lamp) s bílým světlem a klasickou halogenovou lampou (Halogen Bulb) s nažloutlým světlem. V poslední době se začínají objevovat i lampy založené na kombinaci laseru a LED diod.

Halogenidové výbojky jsou založené na několika různých technologiích. Nejvýkonnější jsou s tzv. ultravysokou životností UHP (Ultra High Performance) a s životností přes 10 000 hodin. UHP výbojka pracuje s vysokotlakými parami rtuti. Filmové projektory často využívají technologii XAT (Xenon Arc Technology). Prostředí ve výbojce je tvořeno xenonem stlačeným přibližně na 300 atmosfér.

Projektory pro firemní využití jsou obvykle vybaveny lampami NSH (Nanopolymer Silica Hybrid), které nemají problémy s problikáváním nebo nespojitým světlem. Jejich životnost  může dosáhnout až 6 000 hodin. Ve videoprojektorech se také používají lampy založené na technologii P-VIP s velmi vysokou svítivostí i životností.

Úvodní foto: © RA Studio - Fotolia.com



Vyšlo v Computerworldu 17/2012
Celý článek i toto vydání lze zkoupit elektronicky








Komentáře