IBM bude investovat do kvantových a kognitivních počítačů

Společnost IBM oznámila, že bude v příštích pěti letech investovat tři miliardy dolarů (asi 60 miliard Kč) do vývoje a výzkumu počítačového hardwaru a nových technologií.

IBM bude investovat do kvantových a kognitivních počítačů


Na konci tohoto výzkumného procesu by podle IBM mohly vzniknout funkční kvantové počítače a tzv. kognitivní počítače, jež se budou schopny učit podobně jako lidský mozek. „Základní architektura počítače zůstala stejná od čtyřicátých let minulého století. Myslíme si, že v závislosti na problémech, s nimiž se dnes potýkáme, je na čase začít hledat nové přístupy," uvedl Supratik Guha, ředitel fyzikálních věd v IBM Research. Vývoj křemíkových procesorů se a jejich další zmenšování se blíží ke svým limitům. IBM se tak dívá po nových materiálech typu grafenu či uhlíkových nanotrubic a bude se snažit vyvinout vlastní procesory, které mohou být zmenšeny až na úroveň atomů.

Oznámení IBM přichází jen měsíc poté, co s podobnou iniciativou přišla i konkurenční společnost HP. Podle viceprezidenta divize Systémy a technologie v IBM Toma Rosamilia je cílem jeho společnosti vytvořit systémy, které umí inteligentně zpracovávat velké množství dat s nižším množstvím spotřebovávané energie. Takové počítače by mohly být přínosem v oblasti medicíny, modelování počasí či tvorby inteligentních služeb na cloudu. I když akcelerátory typu grafických procesorů zlepšily výkonnost počítačů v krátkém období, další zvyšování výkonu a energetické efektivity se stává čím dál složitější. „V různých dobách v historii jsme museli jednoduše přeskočit z jedné technologie na druhou,“ uvedl Rosamilia. „Pokud nezačneme s vývojem nyní, nikdy se dále nedostaneme.“

IBM již experimentuje s kvantovými a kognitivními počítači, avšak jejich vývoj je velmi složitý. Tyto systémy jsou postavené na jiných architekturách než dnes používané počítače, což vede podle Rosamilia k otázce, zda by jeden typ architektury měl být preferován před jiným. „IBM může mixovat různé technologie tak, aby vyvinula zcela nové počítačové systémy,“ dodal Rosamilia. „Takové věci je ale potřeba plánovat řadu let dopředu.“ Zmíněný výzkum nejprve vyústí ve vznik velmi výkonných počítačů, jejichž hardware by se časem mohl dostat do laptopů a běžných desktopů, i když podle Rosamilia je obtížné určit, kdy k tomu dojde.

Investice začínají přicházet k době, kdy se ke svým limitům začíná blížit Moorův zákon. Spoluzakladatel Intelu Gordon Moore předpokládal, že počet tranzistorů na integrovaném obvodu se každé dva roky zdvojnásobí a i když toto číslo zatím poměrně souhlasí, očekává se, že v příštím desetiletí již zákon přestane platit.  











Komentáře