Počítač, který dokáže rozpoznávat pachy

Budoucnost počítačů spočívá v propojení umělé inteligence s biologií. „Stavíme její základy,“ tvrdí nigerijský vývojář pracující na počítači schopném rozpoznat pachy a vůně.

Počítač, který dokáže rozpoznávat pachy


Nigerijský vývojář Oshi Agabi na konferenci TEDGlobal v Tanzanii představil počítač postavený na myších neuronech. Svůj vynález pojmenovaný Koniku Kore učí rozeznávat pachy výbušnin a v budoucnu by dle něj mohl nahradit běžná bezpečnostní opatření na letištích nebo se stát mozkovnou robotů.

O postavení umělé inteligence s mozkem připomínajícím ten lidský, usilují už roky všechny velké technologické firmy, od Googlu po Microsoft. Protože zatímco počítače předčí lidi ve výpočtu komplexních matematických rovnic, v řadě kognitivních funkcí je lidský mozek stále nenahraditelný.

Naučit tak počítač například rozpoznat pach, by si žádalo těžko představitelné množství výkonu a energie. Proto se Agabi rozhodl při svém výzkumu zapojit biologii.

„Biologie je technologie. Všechny dnešní deep learningové systémy se snaží kopírovat lidský mozek,“ zdůvodňuje vědec, který na svůj projekt vybral jeden milion dolarů a díky smlouvám s bezpečnostními firmami už prý tuto částku zdesetinásobil.

Koniku Kore postavil jako amalgám živých neuronů a křemíku s čichovými schopnostmi – v zásadě senzory, které umí rozpoznávat pachy.

„Těm neuronům můžete zadat instrukce, co mají dělat. V našem případě detekovat výbušniny.“ Krom využití v zabezpečení Agabi hovoří o možnostech využití Koniku Kore jako diagnostického nástroje, který dokáže rozpoznat charakter onemocnění na základě identifikace molekul ve vzduchu vzešlých z těla pacienta.

A ač svůj vynález na konferenci představil pouze v prezentaci, tvrdí, že se mu podařilo překonat jednu z největších překážek podobných systémů, a totiž, že umí neurony udržet naživu. Prý až několik měsíců.

Pokrok v neurovědách, bioinženýrství a počítačových technologií vede k tomu, že se dozvídáme čím dál tím víc o tom, jak vlastně pracuje lidský mozek. To pohání vývoj neurotechnologie, tedy i počítačových zařízení, která by fungovala s vlastním mozkem.

Většina projektů se v současnosti zaměřuje na vylepšování mozkových funkcí, především u lidí, kteří mají mozek nějakým způsobem poškozený. V poslední době vzbudil pozornost například projekt Neuralink, za kterým stojí Elon Musk, a jenž se snaží o propojení lidského mozku s počítačem, či o snahách skupiny vývojářů pracujících na křemíkových čipech, které by se chovaly podobně jako neurony, ovšem měly by být stabilnější.

„Budoucnost počítačů je ve spojení s biologií. A my pro tuhle budoucnost dnes stavíme základy,“ říká sebevědomě Agabi.

Úvodní foto: Fotolia © yurchello108










Komentáře