Studie: Jak postupovat při zmenšování digitální propasti

Co se rozměrů „digitální propasti“ týče, poměry v Evropě se různí. Vlády se nemohou spoléhat jen na to, že klesající ceny počítačů a širokopásmového připojení nakonec povedou k jejich celosvětovému využívání. Na zajišťování rovné příležitosti začlenit se do „informační společnosti“ pro všechny své občany včetně seniorů, zdravotně postižených a nemajetných se musejí aktivně podílet.



Co se rozměrů „digitální propasti“ týče, poměry v Evropě se různí. Vlády se nemohou spoléhat jen na to, že klesající ceny počítačů a širokopásmového připojení nakonec povedou k jejich celosvětovému využívání. Na zajišťování rovné příležitosti začlenit se do „informační společnosti“ pro všechny své občany včetně seniorů, zdravotně postižených a nemajetných se musejí aktivně podílet.

Zprávu Zmenšování digitální propasti v Evropě, sponzorovanou společností Intel, předložila agentura Economist Intelligence Unit (EIU). Cílem této zprávy je analyzovat, jakou měrou jednotlivé státy podporují zapojení všech občanů do informační společnosti (tzv. eInclusion), a informovat o nejlepších příkladech z praxe.

V roce 2006 potvrdila EU význam eInclusion a zavázala se pod záštitou ministerské deklarace z Rigy zmenšit do roku 2010 digitální propast na polovinu. V současné době probíhá v různých částech Evropy několik stovek státem podporovaných programů eInclusion.

V některých oblastech jsou pokroky nevyrovnané, jinde jsou úspěšnější. Hlavní otázka pro státní správu zní, jak navrhnout a implementovat programy a zajistit jejich efektivitu. Dosavadními poznatky jsou mimo jiné:
  • Je nutné vědět, koho oslovujeme. I ta nejlepší technologie se mine účinkem, pokud nebudou řádně uspokojeny potřeby a rozptýleny obavy posluchačů.
  • Je třeba rozvinout infrastrukturu. Nemá smysl učit lidi používat internet, je-li dostupnost připojení k němu jen sporadická.
  • Financování vyžaduje vynalézavost. Např. portugalská vláda použila k financování svého projektu eInclusion výtěžek z aukce licencí „třetí generace“ (3G) pro telekomunikační firmy.
  • Je třeba zvýšit informovanost. Ne každý si je vědom výhod, jež může ICT přinášet. K překonání nezájmu je nutné prodat všechny výhody technologie.
  • Je potřeba spolupracovat s etablovanými organizacemi. Je nezbytné navázat partnerství s místními organizacemi a využít jejich znalosti cílového segmentu populace.
  • Koordinace je nutná. Projekty eInclusion často vyžadují zapojení různorodých firem a orgánů státní správy a je zapotřebí pečlivě je koordinovat a často s nimi komunikovat.
  • Vzdělávání a podpora jsou nepostradatelné. Nejefektivnější formou vzdělávání často bývá individuální školení v domácím prostředí školeného. Nepřetržitá podpora má zásadní význam také pro zachování intenzity programu.
  • Je nutné stanovit si měřítko úspěchu. Bez měřítka úspěšnosti lze jen obtížně obhájit nutnost dalšího financování nebo budoucích projektů.
  • Je třeba dívat se kupředu. Je nutné sledovat trendy, jako např. rychlý vzestup mobilního internetu, a zvážit jejich dopad na současné projekty.
Gordon Graylish, viceprezident, Intel, EMEA (Evropa, Střední východ a Afrika), říká: „Domníváme se, že přístup k informačním technologiím je právo, nikoli výsada. Spojením veřejných i privátních aktivit můžeme dosáhnout nejlepších výsledků ve zvyšování počítačové gramotnosti. Žádná země, společnost ani organizace není schopna toto zvládnout sama. Víme, že ICT může přinést změnu a že sdílení osvědčených postupů bude základem úspěchu.










Komentáře