Přinášíme tipy, jak zvládnout úložiště ve virtualizovaném prostředí

Poslední krok pro dosažení úplné virtualizace IT prostředí je obtížný, protože klade vysoké nároky na infrastrukturu a zejména na úložiště.

Přinášíme tipy, jak zvládnout úložiště ve virtualizovaném prostředí


Současné organizace jsou vysoce virtualizované a využívají mnoho výhod agilní infrastruktury. Podniky však často zvládnou virtualizaci jen cca 80 % svého prostředí a větší rozsah se jim nedaří. Poslední krok je obtížný zejména proto, že se při něm zvyšují nároky na infrastrukturu a zejména na úložiště. Jaké tedy jsou klíčové aspekty úložišť, které je třeba zohlednit na cestě k plné vizualizaci?

Virtualizace směřuje infrastrukturu ke sdílenému modelu využívání zdrojů a k modelu využívajícímu pool těchto zdrojů. Vyšší rozsah virtualizace vyvolává zvýšenou konsolidaci aplikací a dat na platformě úložišť a přináší odolnost v podobě schopnosti pracovat i při určitém stupni výpadků, vysokou dostupnost (99,999 %) a požadavky na architekturu úložiště bez jednoho místa selhání.

Přechod na plně virtualizované datové centrum také znamená, že platforma sdíleného úložiště musí zvládnout celou řadu aplikací s různými charakteristikami vstupně-výstupních (I/O) požadavků a nároků na kapacitu. Například virtualizace důležitých databází může být při porovnání se systémem správy dokumentů velmi náročná na I/O požadavky.

Přestože může být každá aplikace optimalizovaná z hlediska I/O pro I/O stack, vytváří konsolidace těchto zátěží to, co je známé jako tzv. I/O blender efekt pro úložiště – hypervizor se zahltí požadavky na I/O operace různých virtuálních strojů, což vede ke vzniku latencí i zvýšených nároků na úložný systém. Virtualizace desktopů problém ještě výrazně zhoršuje, když jsou I/O požadavky každého desktopu zkombinované dohromady v I/O požadavcích farmy virtuálních serverů – je to problém zejména při špičkách zátěže v době spouštění systémů a přihlašování na začátku pracovního dne a v noci při hromadných operacích a při údržbě.

Rozhodujícím aspektem při zavádění Flash technologie do plně virtualizovaného datového centra je efektivní obsloužení náhodných I/O požadavků z virtualizovaných serverů a přívaly I/O z virtualizovaných desktopů. Znamená to, že je nepraktické spoléhat jen na technologii Flash, protože náklady na kapacitu jsou ve srovnání s mechanickými disky stále příliš vysoké a výkon Flashí obvykle potřebuje jen malá část virtualizovaných aplikací.

To je důvod, proč je velmi důležité, aby byla platforma ukládání dat navržena tak, aby efektivně používala jak SSD, tak i rotační HDD. Tato platforma by také měla dokázat pružně a nezávisle škálovat množství Flash i rotačních disků v datovém centru při změnách a nárůstu směsi virtualizovaných aplikací.

Když je na platformě úložiště s pool zdroji konsolidovaná řada aplikací, je důležité, aby tato platforma dokázala poskytovat správné zdroje vhodným aplikacím, aby aplikace s potřebou vysokého IOPS a nízké latence dostaly i požadovaný výkon SSD.

Dalším důvodem, proč jsou rotační disky stále důležitým médiem, je ochrana dat ve virtualizovaném datovém centru. Poskytuje ekonomický způsob ukládání zřídka používaných dat. Přestože se mohou ve virtualizovaném prostředí stále používat tradiční metody ochrany dat, jako je například kopírování na záložní server z každého virtuálního počítače, začne to být nepraktické, když podnik dosáhne plné virtualizace.

Virtualizace také otevírá nové možnosti pro efektivní architekturu ochrany dat a obnovy po havárii. Důležitým faktorem je, že platforma úložišť musí nabídnout efektivní technologii snapshotů, která dokáže rozumně ukládat snapshoty a musí být integrovaná s virtualizační platformou pro koordinaci pracovních postupů pro ochranu dat, aby se zajistil bezpečný stav dat pro zálohování.

Se vhodnou platformou úložišť a integračními body se data nemusejí přenášet přes hostitele virtualizace a síť, aby došlo k ochraně dat – snapshoty obsahující jen změněná data lze vytvářet přímo v úložišti a zbytku infrastruktury se uleví od zátěže vznikající při ochraně dat. Replikace snapshotů do jiné lokality potom poskytuje velmi efektivní mechanismus obnovy po havárii.

Moderní strategie ochrany dat založená na snapshotech v plně virtualizovaném prostředí může výrazně zkrátit periody pro body obnovy na jednu hodinu i méně, omezit čas obnovy z hodin na minuty a zcela zautomatizovat procesy obnovy po havárii na úroveň prostého stisku tlačítka v případě výskytu havárie.

Se správnou architekturou úložiště lze snapshoty využít k vytváření klonů pro testování a vývoj bez další režie úložného prostoru a výkonu. To zvyšuje podnikovou agilitu poskytnutím funkcí DevOps spojených s každou aplikací včetně těch, které jsou pro firmu nejdůležitější. Testování a vývoj tak nejsou postižené nadměrným zaostáváním vůči produkční zátěži, jak tomu často bývá u tradičních metodik.

 

Klíčem je těsná integrace

Přechod na plně virtualizované prostředí vyžaduje, aby došlo k těsné integraci systému úložišť s virtualizační platformou, aby tato platforma nejen chápala, co úložný systém dokáže, ale aby také bylo možné vykonávat správu úložiště přímo z konzoly virtualizace.

To správcům virtualizace umožní poskytovat a řídit úložiště, aniž se z nich musejí stát administrátoři storage systémů...

 

Tento příspěvek vyšel v Computerworldu 3/2016. Oproti této on-line verzi je výrazně obsáhlejší a přináší další poznatky a tipy, které lze využít při praktické implementaci u vás ve firmě.

Časopis (starší čísla i předplatné těch nadcházejících) si můžete objednat na adrese našeho vydavatelství.

Úvodní foto: Fotolia © pixeltrap



Vyšlo v Computerworldu 3/2016








Komentáře