x86 servery se bouřlivě vyvíjejí, základem je optimalizace

Během své návštěvy Prahy se s námi o své názory na perspektivy a trendy v oblasti x86 serverů podělil Adalio Sanchez, generální manažer IBM, zodpovědný za serverové řady System x a Bladecenter.


Pokud porovnáte možnosti byznys využití x86 a RISC serverů, vidíte nějaké specifické úlohy, pro které nejsou x86 servery vhodné?
Serverový trh je obrovský, jeho objem činí asi 60 miliard dolarů a zahrnuje klienty s velmi odlišnými potřebami. Je proto logické, že i nabídka serverů je různá, ale jde o to vybrat optimální řešení. Je to podobné jako s automobily, kde také jsou na trhu souběžně modely s různou výbavou i cenou, aby uspokojily odlišné klienty s různými potřebami. Takže ani tak nejde o to, co by x86 servery nezvládly, protože dnešní podnikové aplikace mohou být provozovány prakticky na čemkoliv, ale jde primárně o vhodné nasazení. Tam, kde je potřeba spolehlivost a kde běží kriticky důležité aplikace, je stále vhodnou volbou mainframe, takže vždy jde o to najít optimální platformu pro konkrétní použití.

Myslíte si, že to nedávno uvedené procesory Xeon E7 mohou změnit?
Nepředpokládám, že by tyto procesory přinesly výraznou změnu. Samozřejmě je v našich x86 serverech chceme nabízet, nicméně platí to, co jsem řekl již v předchozí odpovědi. Podnikové nasazení není ani tak o procesorech jako o celých systémech a jejich integraci. V tom je podle mě hlavní rozdíl.

Jak se díváte na využití speciálních koprocesorů v serverech? Mám na mysli např. ARM čipy či jádra GPU.
V této oblasti se v poslední době hodně experimentuje, také naše společnost se v tomto směru aktivně angažuje a využití koprocesorů se ukazuje jako dobré řešení u specializovaných úloh. Překážkou jsou ale zatím chybějící aplikace, které by dokázaly tento výpočetní výkon skutečně využít. Pokud tomu tak není, může sice vzniknout třeba superpočítač s obrovským teoretickým výkonem měřitelným pomocí Linpacku, jenž ale není obecně využitelný a tohoto výkonu se dosáhne jen ve velmi specifických úlohách. Jde tedy spíše o optimalizaci zátěže a její využití, což je i naším cílem při tvorbě chytřejších systémů.

Co vidíte jako největší limity současné x86 serverové architektury?
Omezení jsou dána tím, z čeho se dnešní x86 servery vyvinuly – jejich architektura je totiž odvozena z klasických PC, což již samo o sobě logicky přináší určité limity. Díky tomu při rozšiřování těchto systémů exponenciálně rostou výdaje na správu, elektřinu a chlazení, což jsou typické potíže dnešních velkých datových center. Tuto skutečnost vidím jako příležitost nabídnout inovace, například může jít o škálování paměti umístěním DIMMů mimo šasi serveru, díky čemuž dojde k prolomení limitů přístupu procesoru k paměti. Jde ale jen o první krok a budoucí servery budou muset být mnohem efektivnější a ekonomičtější a přinést odlišné kombinování prvků, než jak tomu bylo dosud.

Vyšlo v Computerworldu 10/2011
Časopis lze koupit se slevou 20 %










Komentáře