Google v rámci „práva být zapomenut“ přezkoumal přes půl milionu URL

Google oznámil, že jeho tým složený z právníků, právních asistentů a inženýrů již vyhodnotil přes půl milionu odkazů na webové stránky, u nichž bylo požádáno o jejich smazání v rámci „práva být zapomenut“.

Google v rámci „práva být zapomenut“ přezkoumal přes půl milionu URL


Asi půl roku poté, co Evropský soudní dvůr ve svém rozhodnutí umožnil Evropanům požádat webové vyhledávače na smazání výsledků hledání, které jsou „neúplné, irelevantní či nepravdivé“, tým Googlu přezkoumal okolo 170 000 žádostí o smazání, které zahrnovaly 580 000 odkazů. Jak vyplývá z nových statistik, okolo 42 % žádostí bylo schváleno, zatímco 58 % zaměstnanci Googlu zamítli.

O „běžné požadavky“ se starají právní asistenti, zatímco těmi složitějšími se zabývá tým právníků a inženýrů.

Jak dodal Peter Fleischer z Googlu, kvůli „vágnímu“ vymezení „práva být zapomenut“ musel Google zaměstnat opravdu velký tým lidí. Požadavky jsou zařazovány do tří kategorií.

„Jsou snadné případy, kdy je smazání ihned povoleno, jasné případy, které jsou zamítány a pak máme někde uprostřed složité případy,“ řekl Fleischer. Do první kategorie například patřila žádost ženy, která chtěla smazat odkaz na web, na nějž její bývalý přítel umístil její nahé fotografie. Na druhou stranu jasné zamítnutí přišlo u žádosti italského politika, který byl usvědčen z přijetí úplatku a chtěl odkaz smazat krátce předtím, než začal kandidovat na starostu jednoho města.

Problémem, s ním se Google potýká, je však to, že zaměstnanci amerického gigantu často mají dostupné pouze jednostranné informace, které jim někdo poskytne v rámci žádosti pomocí webového formuláře. Google byl například požádán, aby odstranil informace o někom, kdo byl před dlouhou dobou usvěčen ze zločinu.

„A na to si řekne: proč ne? Ale následně zjistíte, že ta samá osoba je recidivistou, který byl poté následně usvěčen ještě několikrát. A najednou ten požadavek vidíte ve zcela jiném světle,“ řekl Fleischer.

Kvůli neurčitosti soudního rozhodnutí se Google rozhodl, že při schválení požadavku odstraní odkaz u všech svých 28 domén států EU a u domén Islandu, Lichnštejnska, Norska a Švýcarska. Odkazy však zůstávají dostupné na hlavní doméně .com, což kritizoval například ředitel evropské organizace EDRi, jež se zabývá ochranou práv uživatelů na internetu.

Fleischer k tomu dodal, že Google se rozhodl neodstraňovat odkazy u všech svých domén proto, že soudy v jiných částech světa by ke stejnému výsledku jako Evropský soudní dvůr zcela jistě nedospěly. Jak podotýkají experti, je pravděpodobné, že Evropský soudní dvůr se k celé věci úžeji vyjádří v budoucnu při rozhodování jiné kauzy.

Úvodní foto: Fotolia










Komentáře