Internet věcí jako most mezi provozními a informačními technologiemi

Internet věcí stírá rozdíly mezi tradičními řídícími systémy patřícími do světa provozních technologií a na byznys orientovanými informačními technologiemi.

Internet věcí jako most mezi provozními a informačními technologiemi


Internet věcí (Internet of Things, IoT) umožňuje přizpůsobit provozní technologie (Operational Technology, OT) – tedy hardware i vestavěný software pro monitorování a řízení fyzických zařízení, procesů a událostí – požadavkům budoucnosti. Internet věcí má veškerý potenciál zásadně přeměnit téměř každé odvětví, od výroby přes přepravu zboží a osob i nákladní dopravu až po dodávky energií nebo zdravotnictví. Je to logické, protože do sítě připojené senzory, měřící zařízení a výkonné prvky umožňují monitorovat a řídit stav rozličných zdrojů i strojů.

Informační a provozní technologie? Z historických důvodů oddělené světy …

Většina IT společností stále považuje informační a provozní technologie za dva rozdílné a oddělené světy:

  • Ředitelé IT jsou zodpovědní za hlavní podnikové aplikace, jako jsou ERP, CRM nebo BI řešení.
  • Provozní nebo výrobní ředitelé mají na starosti řešení pro řízení výroby a další speciální aplikace, jako jsou výrobní informační systémy (Manufacturing Execution System, MES), systémy pro řízení hospodaření s energiemi (Energy Management System, EMS) nebo systémy pro dispečerské řízení a sběr dat (Supervisory Control and Data Acquisition System, SCADA).

Systémy ze světa informačních a provozních technologií vnikaly a vznikají nezávisle na sobě a jsou orientované na odlišné problémy, k jejichž řešení využívají rozdílné systémové architektury a komunikační protokoly. Například IT řešení jsou obvykle vyvíjena s cílem propojit aplikace a umožnit sdílení dat a využívají k tomu otevřené, na standardech založené architektury. Provozní řídící systémy jsou naopak navrhované jako samostatné jednotky, u kterých prvoplánově nikdo nepřemýšlel nad propojením do okolního světa a nad možností přístupu z dalších systémů – provozní systémy jsou tak velmi často naprosto soběstačné a proprietární.

Propojení provozních a informačních systémů

Vedoucí oddělení a IT architekti vnímají internet věcí jako katalyzátor změn. V rámci Iot projektů považují za důležité implementovat na standardech založené systémy pro provozní řízení, které by umožnily nahradit izolovaná měřící zařízení, senzory a aktivní členy inteligentními IP zařízeními. Díky provázání řešení z oblasti provozních a informačních technologií pomocí běžných protokolů a modulů mohou firmy propojit heterogenní systémy a procesy, a tedy i eliminovat nadbytečné nároky na zdroje včetně lidských.

V rámci úsilí o propojení provozních a informačních systémů ale systémoví architekti čelí celé řadě funkčních požadavků:

  • Škálovatelnost: inteligentní systémy zaznamenávají a analyzují velká množství dat z různých koncových bodů a vyžadují proto vysoký výpočetní výkon, rychlá a dostatečně velká úložiště i odpovídající přenosové kapacity.
  • Dostupnost: mnoho inteligentních systémů je navrženo k nasazení v prostředích, kde selhání může vést ke snížení produktivity, nespokojenosti zákazníků i ke snížení tržeb. A v případě kritických aplikací, jako jsou řešení ve zdravotnictví, monitorovací systémy a inteligentní rozvodné sítě, může selhání způsobit dokonce i poškození zdraví nebo životního prostředí.
  • Bezpečnost: inteligentní systémy se často spoléhají na veřejný internet nebo na cloudové výpočetní a paměťové zdroje. Moderní systémy tak musí být optimálně chráněny proti ztrátě a krádeži dat i proti útokům na odepření služby a měly by umožňovat snadnou správu právě i z pohledu bezpečnosti. To vedle mnoha dalších věcí znamená, že půjde rychle aplikovat bezpečnostní záplaty a opravy – jenže provozní technologie těmito možnostmi tradičně nedisponují.

 

Zajištění vysoké škálovatelnosti a spolehlivosti

S ohledem na dosažení optimální škálovatelnosti a spolehlivosti doporučujeme používat hierarchickou inteligentní systémovou architekturu, která zahrnuje tři úrovně – vrstvu pro zařízení, pro brány a pro datová centra/cloudy. Do první vrstvy patří koncové body disponující podporou IP komunikace, jako jsou měřící zařízení, senzory, displeje, akční prvky, komunikační jednotky nebo třeba zdravotnická zařízení a vozidla.

Určujícím kritériem je, zda jde o zařízení, na kterých jsou data získána a následně přenášena dál. Vrstva datového centra nebo cloudu se skládá z výpočetních a paměťových zdrojů – například pro monitoring průmyslových procesů a jejich řízení. Její úlohou je ale také integrace do stávající IT infrastruktury a podpora spolupráce s dalšími firemními aplikacemi včetně ERP systémů. Internet věcí tak může být plnohodnotnou součástí podnikové informační architektury.



Úvodní foto: Fotolia © iconimage










Komentáře