Mobily spíše snižují výkonnost zaměstnance, ukazuje nejnovější studie

Ze zaměstnanců se stávají neurotici s nutkavou potřebou kontrolovat svůj mobil. Svůj mobilní telefon totiž zkontrolují v průměru 52krát denně (loni 46krát): To znamená zhruba každých 18 (loni 21) minut během pracovní části dne.

Mobily spíše snižují výkonnost zaměstnance, ukazuje nejnovější studie


Chytré telefony totiž nabízejí řadu způsobů, jak se na pracovišti rozptýlit, a zaměstnanci toho hojně využívají. Z analýzy společnosti truconneXion jednoznačně vyplývá, že potenciál chytrých telefonů spíše lidem čas bere, než aby jej šetřil. Příval zpráv a různých funkcí je vyrušuje z práce nebo poskytuje lákavou příležitost pro lelkování.

Manipulací s mobilem Češi v pracovní době denně stráví neuvěřitelnou 1 hodinu a 42 minut: „To je o 8 minut více než loni v říjnu. Celkově se zvyšuje čas strávený kontrolou došlých zpráv, statusů či novinek zpravodajských serverů,“ shrnuje závěry analýzy Martin Hnízdil ze společnosti truconneXion.

Celkový čas strávený manipulací s mobilním telefonem denně představuje v průměru 3 hodiny, ale do toho se počítá i čas po pracovní době.

Chytré telefony zaměstnanci k telefonování využívají stále méně: „Ze všech využívaných funkcí představuje telefonie pouze 12 procent a její podíl, stejně jako u klasických SMS zpráv, každoročně klesá ve prospěch komunikačních aplikací typu Skype, WhatsApp či Facebook Messenger. Patrný je nárůst času stráveného na sociálních sítích, větší konzumace multimediálního obsahu a různých aplikací,“ dodává Hnízdil.

Kontrola mobilů v mnoha případech přerůstá do neurotického chování, které zásadně ovlivňuje schopnost zaměstnanců soustředit se na práci.

Z analýzy vyplývá, že 46 % Čechů dokonce spadá do neurotické kategorie „vysokofrekvenčních“ uživatelů: „Od rána do noci po svém smartphonu sáhnou více než 60krát, to znamená každých zhruba 16 minut,“ dodává Hnízdil.

„Pokud mají lidé potřebu kontrolovat mobil každých 18 minut, nemohou se pořádně soustředit. Pohroužit se do práce a bez vyrušování na více než hodinu se pak stává luxusem, přitom pro kvalitní práci to je nezbytné. Nevhodné využívání komunikačních technologií lidem namísto usnadnění práci ztěžuje, zejména jejich výkonnost a kreativitu,“ říká Michal Walter, který se zabývá problematikou psychologie práce.

Navíc pro zaměstnavatele začínají výkonné chytré telefony nabité funkcemi představovat vážný problém. Spíše než nepracujících zaměstnanců, kteří zahálí s mobilem v ruce, se ale bojí o svá data. Mobily totiž umí v podstatě to samé co klasické počítače, ale jsou přitom špatně zabezpečené a navíc mimo kontrolu většiny zaměstnavatelů.

Proto se na pracovních mobilech stále častěji objevují speciální bezpečnostní aplikace. Jejich účelem není lidi špehovat, ale zamezit zneužití a ztráty dat.

„Nezjišťují, co přesně lidé na telefonu dělají, ale jaké aplikace se spouštějí a instalují, aby bezpečnostní aplikace případně zamezily instalaci virů či hackerských aplikací. V případě ztráty je možné takový mobil najít nebo na dálku vymazat,“ vysvětluje Martin Hnízdil.

„Firmy se hlavně bojí krádeže citlivých dat a zneužití informačních systémů, na které jsou mobily napojeny. Zatímco počítače jsou obvykle důkladně zabezpečeny, tak chytré mobily obvykle jen jednoduchým PINem,“ uzavírá Hnízdil.

Úvodní foto: Fotolia © kei907










Komentáře