Raketový vzestup internetu věcí, mobilní operátoři ve velkém investují

Internet věcí, ještě před pár lety jen pojem „kdesi v budoucnu,“ se začíná čím dál tím více uplatňovat v praxi.

Raketový vzestup internetu věcí, mobilní operátoři ve velkém investují


Technologie internetu věcí jsou sice prozatím komplexní a velmi rozkouskované na jednotlivé nekompatibilní standardy, i to se však začíná měnit díky protokolu OCF. Spousta pilotních projektů se nově objevuje ve městech, farmách a v širokém spektru podniků a průmyslových zařízení.

„Jsme svědky začátků osvojování internetu věcí,“ říká v interview Mark Bartolomeo, viceprezident internetu věcí ve Verizonu. „Množí se případy užití internetu věcí, podniky se tedy tolik nezaměřují na technologii samotnou. V poslední době je největším celkovým trendem pokládání otázky, jak může IT využít data [z internetu věcí] pro efektivnější chod společnosti ke zvýšení spokojenosti zákazníků.“

Nadnárodní mobilní poskytovatel Verizon v říjnu spustil svou ThingSpace vývojářskou platformu, a to za účelem snazšího vytváření a spravování aplikací internetu věcí. V únoru již ThingSpace využívalo přes 4 000 vývojářů a Verizon oznámil plán otevřít platformu i třetím stranám.

Dva největší poskytovatelé mobilního připojení v USA, Verizon a AT&T, v sektoru internetu věcí postupují agresivně a je pro ně významným novým potenciálním zdrojem příjmů. Obě společnosti zažily ve čtvrtém kvartálu 2015 5% pokles v příjmech za bezdrátové služby; technologie internetu věcí je tak pro ně „velkým motorem růstu,” jak to popsal analytik firmy TBR Chris Antlitz.

AT&T i Verzion jsou logická volba pro využívání výhod internetu věcí, neboť poskytují enormní kabelovou i bezdrátovou síť v globálním rozsahu. Analytická společnost IDC soudí, že právě takové firmy budou stát v centru dění nového ekosystému internetu věcí, a to i díky definici, jejž poskytovatelům připojení vyloženě nahrává: „Internet věcí je síť sítí jedinečně rozpoznatelných koncových bodů (či věcí), které komunikují bez lidské interakce pomocí IP konektivity – ať už lokálně, nebo globálně.”

Síťoví poskytovatelé však zase silně závisí na velkých IT firmách jako IBM, Microsoft, Cisco, Intel, Ericsson nebo GE k technickému zajištění svých řešení, ať už ve formě hardwaru jako routery nebo servery, tak také softwaru či cloudových služeb.

A nejsou v tom sami. Stovky menších společností prodávají různé komponenty a moduly, jako jsou senzory, pro produkty typu chytré hodinky nebo samoříditelná auta. Právě menší hráči ukazují, jak skutečně rozsáhlým finální trh internetu věcí bude. Prozatím minimálně ve Spojených státech.

IDC vidí raketový vzestup hodnoty produktů internetu věcí z 665 miliard dolarů v roce 2014 na 1,7 bilionu v roce 2020. Analytik IDC Vernon Turner zaznamenal v minulém roce obrovský obrat v chování trhu, a to přesun od plánování k reálnému využití internetu věcí.

Verizon se ve své středeční zprávě „State of the Market,“ (stav trhu) soustředil na velké množství projektů internetu věcí, podobně jako tak učinil na nedávné vlastní vývojářské konferenci. Tam firma prohlásila, že „firmy všech odvětví mají nyní internet věcí na svém radaru.“ Zpráva citovala odhad IDC, že na trhu bylo 9,7 miliard zařízení v ekosystému internetu věcí, a že číslo poskočí na 30 miliard v roce 2020.

Ač je takový růst jen nejistý předpoklad, předpověď, která se zdaleka nemusí vyplnit, Verizon si nechal zpracovat i další studii od Oxford Economics, která zjistila, že jen malé procento podniků využívá výhod dat, produkovaných propojenými zařízeními. Průzkum 500 vyšších manažerů ve 14 zemích včetně Spojených států zjistila, že jen 8% podniků užívá 25% dat z internetu věcí. Těch 8% by však mělo vyrůst na alespoň 50% v méně než třech letech; zpráva Verizonu tedy může mít něco do sebe.

Studie Oxford Economics také podporuje předpoklad, který přejal Gartner a další ekonomicko-analytické firmy, že společnosti stále více využívají internet věcí k získávání lepšího vhledu do rozličných trhů, a k získávání či užívání dat pro zlepšování vlastní efektivity.

Kromě rozpoznání potenciálu k vytvoření nového druhu služeb však růstu internetu věcí nahrávají i další faktory, jako třeba vládní nařízení. Mark Bartolomeo si povšiml, že federální program nazvaný „Drug Supply Chain Security Act“ (zaměřuje se na bezpečnou distribuci léčiv a podpůrných drog) bude od roku 2017 od výrobců léčiv vyžadovat elektronický přenos informací o receptu u léčiv na předpis; což samozřejmě nahrává internetu věcí.

U „chytrých měst“ se státní peníze využijí pro chytrá světla u semaforů a jiných technologií, která by měla snížit dopravní zácpy, pokračuje Bartolomeo.

V zemědělství Verizon uveřejnil případovou studii ve spolupráci s firmou Ward Aquafarms, kde monitorovali sběr ústřic. ThingSpace Verizonu nyní užívá i Ward a spolu s termálními radiometrickými kamerami s chytrými senzory, vyrobené firmou Mobotix AG, může měřit podpřílivovou teplotu vody, obsah chlorofylu a jiné informace, které pak využije v kombinaci se satelitními snímky. To vše se následně využije pro monitorování bezpečnosti sběru ústřic a předvídá jejich růst, popsal Verizon. 

Úvodní foto: Fotolia © Melpomene










Komentáře