Zvládněte záplavu dat od internetu věcí

Svět internetu věcí (IoT) – počínaje systémy vytápění přes řízení výroby až po tagy RFID – generuje data, spoustu dat. Často se v nich skrývají cenné informace, které mohou vaší společnosti pomoci zvýšit efektivitu, pracovat chytřeji, najít nové zdroje příjmů atd. Špatnou zprávou ale je, že jen málo společností je na blížící se záplavu dat připravených.

Zvládněte záplavu dat od internetu věcí


Abychom vám pomohli ji zvládnout a navrhnout nejlepší strategii, hledali jsme rady od profesionálů – společnosti GE, která je významným průkopníkem IoT, dále od Intelu, jenž se na IoT zaměřil ve velkém, a konečně od několika dalších firem, které mohou podnikům pomoci zvládnout problémy big dat v souvislosti s využitích informací z IoT.

Tady je podrobný pohled na problematiku a na možná řešení.

 

Co je třeba řešit

Dříve, než dostaneme rady od profesionálů, pojďme se ve stručnosti podívat na rozsah problému. Podle společnosti Datameer, která prodává platformu pro analýzy big dat, do roku 2019 bude k internetu připojeno 35 miliard zařízení. Senzory vestavěné do řešení připojených k internetu budou ročně generovat cca 40 tisíc exabajtů dat.

O jakých typech dat se ale v souvislosti s IoT mluví? Může to být cokoliv. Například výrobní podniky používají senzory, které kontrolují stav továren a vybavení, aby tak zajišťovaly hladký průběh a zlepšování výrobního procesu. Maloobchody je zase mohou nasadit ke sledování prodejů a provázání prodejních informací s dodavatelským řetězcem. A koneckonců sbírat data budou také běžné spotřebiče.

Není tedy žádným překvapením, že globální průzkum společností Accenture a GE zjistil, že big data jsou i kvůli těmto aspektům v centru pozornosti podniků. Osmdesát osm procent dotázaných manažerů uvedlo, že to je jedna z jejich tří hlavních priorit, a 82 % sdělilo, že by vytvořili nebo přidali funkce analýzy ke své současné platformě big dat během příštích tří let.

 

 

Začínejte postupně

Podle všech ukazatelů představuje GE jednoho z hlavních průkopníků v oblasti IoT a big dat, a to jak z hlediska využití ve vlastním oboru, tak i v poskytování služeb pro společnosti, které chtějí využívat výhody dat internetu věcí.

GE působí v mnoha oborech – od letectví po hospodaření s energií, zdravotnictví, ropu a plynárenský průmysl, dopravu atd. Její provozovny se nacházejí po celém světě, takže musela čelit záplavě dat IoT dříve než většina ostatních společností. Na základě svých zkušeností prodává produkty a služby pro IoT a data, zejména v rámci své divize GE Intelligent Platform.

Podle Richa Carpentera, výkonného ředitele pro softwarovou architekturu pro GE Intelligent Platforms Software, je první výzvou pro většinu firem, které chtějí využívat záplavu dat IoT, shromáždit data – a to je mnohdy těžší úkol, než si lze představit.

„Tento problém se u nás vyskytuje velmi hojně,“ prohlašuje Carpenter. „Máme 400 globálních závodů a překvapivě velké množství z instalovaných zařízení není připojeno k internetu, protože v době jejich instalace ještě nebyla tato síť tak populární.“

Podle něj GE dělí své vybavení do tří kategorií: zcela nepřipojené systémy, dále zařízení schopná připojení, ale vyžadující vykonat určitou práci pro uskutečnění připojení, a konečně systémy, které jsou buď již připojené, nebo je lze připojit snadno. GE potom vymýšlí pro každý typ strategii sběru dat.

Pouhé shromažďování dat ze zařízení internetu věcí však nestačí. Data IoT mohou být v mnoha různých formátech, které nemusejí být kompatibilní s dalšími nebo se softwarem pro analýzu dat.

V průmyslovém prostředí GE instaluje systémy pro sběr dat, které nazývá jako „polní agenti“. Tato zařízení disponují bezpečným, autentizovaným připojením do veřejného nebo privátního cloudu, aby tam mohla ukládat data. Nejenže tak posílají data bezpečně, ale zároveň i sama určují, jaké druhy údajů se sbírají, které protokoly se pro jejich sběr používají a jak by se měla data ukládat.

Jakmile se data shromáždí, potřebují z nich firmy vydolovat užitečné informace. I to je dost těžký úkol. A ještě náročnější je vzít tyto informace a použít je pro změny způsobu fungování společnosti jako například ke zvýšení efektivity výrobního závodu.

Carpenter upozorňuje, že mnoho společností právě v této fázi uvízne. Má však radu, jak to lze řešit.  

„Některé společnosti začínají výběrem jednoho výrobního závodu a pokoušejí se zajistit dokonalý sběr a analýzu dat předtím, než pokročí dále. To ale může trvat věčnost, než se v jedné divizi vyřeší všechny problémy,“  tvrdíCarpenter.

Podle něj v GE zjistili, že lépe funguje, když se podnik bude zabývat v jedné provozovně jen 70 % problémů a poté se celá strategie rozšíří na celý podnik. To přinese výrazně větší hodnotu v mnohem kratší době.

Carpenter je přesvědčen, že prakticky jakýkoliv typ společnosti bude nakonec muset zohlednit data z internetu věcí a stát se podnikem řízeným daty.

„Netýká se to jen výrobců nebo společností, které již vědí, že musejí začít používat IoT,“ tvrdíCarpenter a dodává: „Potřebovat to budou  všechny společnosti – ať už pro správu vybavení, ERP, dodavatelský řetězec nebo kvůli tomu, aby pomohly mobilním pracovníkům efektivněji pracovat.“

 

Strategické cíle pro IoT

Vin Sharma, ředitel strategií pro analýzy big dat v divizi Data Center Group společnosti Intel, s Carpenterem souhlasí v tom, že jednou budou muset používat data internetu věcí všechny podniky.

„V oblasti zemědělství, výrobního průmyslu a zdravotnictví existují zřejmé důvody, proč všichni chtějí a potřebují data internetu věcí. Očekáváme, že každá organizace bude chtít využívat všechna dostupná data, což znamená data internetu věcí. Nedokážu si představit obor, který by tento druh informací nepotřeboval,“ tvrdí Sharma.

Například maloobchody mohou podle něj získat velkou hodnotu monitorováním svých zásob zboží pomocí tagů a majáků RFID. Konečným cílem bude pro mnoho firem získat komplexní pohled na své zákazníky, ať už to budou pacienti ve zdravotnictví, farmáři v zemědělství nebo spotřebitelé v oblasti maloobchodu.

Sharma tvrdí, že možná největší chyba, kterou společnosti u dat internetu věcí dělají, nemá nic společného s technologiemi. Týká se totiž pochopení jejich vlastních firemních cílů.

„Běžným problémem je, že firmy nemají na začátku dostatečně jasnou definici svých cílů ani analytických problémů, které chtějí řešit,“ vysvětluje Sharma...

 

Tento příspěvek vyšel v Computerworldu 3/2016. Oproti této on-line verzi je výrazně obsáhlejší a přináší další poznatky a tipy, které lze využít při praktické implementaci u vás ve firmě.

Časopis (starší čísla i předplatné těch nadcházejících) si můžete objednat na adrese našeho vydavatelství.

Úvodní foto: Fotolia © Melpomene



Vyšlo v Computerworldu 3/2016








Komentáře