Počítače v oblacích (12): Budoucnost je pod mrakem

Rok 2010 byl ve znamení cloud computingu. Rok 2011 ještě více. A trend je jasný, všude samé obláčky. Za několik let to ale může být jen jeden mrak – supercloud.


Většina z nás cloudové služby používá v soukromém životě minimálně pět, spíše však deset let. Cloud computing má přesto auru novinky, která strhává pozornost odborných i obecných médií. Za nárůstem jeho popularity nejsou jen marketing a snaha dodavatelů IT, ale větší užitečnost principů cloud computingu. Za touto výraznou změnou stojí rozvoj vysokorychlostního internetu a mobilních datových služeb.  Cloud, to nejsou jen datová centra a aplikace dostupné z jakéhokoliv zařízení, ale hlavně datové sítě, které fungují jako trubky, jež počítačový výkon jako službu rozvádějí k uživatelům.

Úspěch díky pásmu
Nástup popularity cloudu kopíruje růst dostupnosti vysokorychlostního internetu, a tak praktické využití cloudu muselo počkat na to, až vznikne distribuční síť. V tom cloud computing plně kopíruje ostatní „veřejné služby“, jako jsou voda, kanalizace či elektřina. A bez kohoutku nebo zásuvky nikdo elektřinu, vodu ani plyn používat nemůže.

Současná infrastruktura nabízí ve firemním prostředí v podstatě snadný přístup ke cloud computingu bez omezení díky fungujícímu konkurenčnímu prostředí mezi poskytovateli připojení. To ale platí pouze pro pevný internet. Situace v oblasti mobilního přístupu ke cloud computingu tak růžová není. Problémem je rychlost a hlavně datové limity. V České republice je rozšíření vysokorychlostního přístupu k internetu z mobilních zařízení výrazně pozadu za světem.  Na časy se blýská teprve poslední půlrok díky většímu rozšiřování 3G sítí. Na špičku v podobě LTE ale budeme ještě další roky čekat. LTE sítě přitom v běžném provozu nabízejí rychlosti kolem 10 Mb/s stahování a 6 Mb/s upload, což je dostatečné i na provozování náročných cloudových aplikací včetně vzdáleného přístupu k pracovní ploše.

Chytřejší synchronizace
Jedním ze způsobů, jak zajistit rozvoj cloud computingu a zvýšit jeho dostupnost pro firmy i koncové zákazníky, je kromě zvyšování kapacity datových sítí také vylepšení procesu synchronizace dat mezi koncovými terminály. Zajímavé možnosti nabízejí nejen algoritmy pro kompresi dat nebo inkrementální synchronizace změn, která je už obvyklá. Možností může být i využití informací o datech na koncovém zařízení a vyhledání jejich protějšků již uložených do cloudu.

Tato varianta je zásadní pro multimediální aplikace, které dnes koncové uživatele nutí nejprve velmi zdlouhavě nahrávat hudbu a filmy do cloudu, aby si je mohli následně pouštět znovu. Ve firemním prostředí je tento postup složitější, protože data jsou mnohem proměnlivější a není možné vytvořit univerzální databázi. Přesto je možné v rámci firem vytvořit základní depozitáře a následně data třídit a sdílet v závislosti na jejich používání různými typy uživatelů a celé řady upřesňujících údajů, jako je čas nebo GPS pozice uživatele.

Budoucnost v podobě otevřeného tržiště služeb
Velice pravděpodobná varianta vývoje cloud computingu v následujících letech zahrnuje ideál v podobě supercloudu. V podstatě nejde o nic jiného než o vytvoření obdoby obrovské sítě, která by fungovala podobně jako elektrická distribuční síť, jež překračuje hranice a kterou využívají různí výrobci elektřiny.

Tato idea vychází ze silného trendu posilování interoperability na úrovni hardwaru i operační vrstvy cloudu. Základem cloudu budou i nadále velká datová centra a budoucí uživatelé budou pravděpodobně komunikovat s tím, které bude nejblíže nebo nabídne nejvýhodnější podmínky bez ohledu na to, jaké služby a produkty cloudu zákazník využívá.

Tato myšlenka může působit zvláštně, protože moderní datová centra zaměřená na poskytování cloudových služeb zatím budují hlavně velcí poskytovatelé konkrétních služeb cloud computingu, jako je Amazon nebo Microsoft s Office 365. Ale i pro tyto velké poskytovatele bude nejspíše výhodné získat přístup ke kapacitám konkurenčních center, podobně jako jsou na sebe navázány různé národní segmenty elektrických distribučních sítí. Interoperabilita a snadný přechod mezi poskytovateli cloudových služeb pak povedou k ještě většímu tlaku na cenu a kvalitu stejně jako u samotných počítačů. Otázkou je, jak se bude jmenovat cloudová obdoba Mooreova zákona.

Z IT správce IT specialistou
Budoucnost cloud computingu se utváří už nyní a jedním z jejích výrazných aspektů je přesun IT specialistů z menších firem do područí poskytovatelů cloud computingu, softwarových domů, konzultačních firem. Nebo začnou sami podnikat a nabízet vlastní služby v prostředí cloudu.  Průběžnou administraci totiž plně nahradí prostředí cloudu s jednoduchými průvodci a okamžitě dostupnou technickou podporou, která bude fungovat bez problémů na dálku.

Ukázku, jak to bude probíhat, nabídla již betaverze cloudové služby Office 365 (dnes již finální produkt). I mírně poučený uživatel zvládne po registraci vytvořit IT zázemí pro své podnikání během půl hodiny – včetně webové stránky, systému sjednocené komunikace a nastavení mobilu pro příjem pošty.  Přidání účtů pro případné zaměstnance je ještě snazší než úvodní nastavení. Prostor pro IT specialisty se ale otevírá v nabídce nadstaveb, napojení dalších cloudových služeb a tvorby vlastních aplikací.

Chyby a problémy nezmizí
Sílu cloud computingu ukazuje skutečnost, že dospěl do stadia, kdy se z miláčka médií stává snadným terčem při každém problému, který se objeví. Nedávné zaváhání Amazonu, které postihlo populární internetové služby jako Foursquare, zpomalení hostované Exchange od Microsoftu nebo třeba nechtěné smazání a následné obnovení e-mailových schránek několika tisíc uživatelů Gmailu, vyvolá spolehlivě záplavu negativních reakcí, které předvídají pomalu konec světa.

Očekávat budoucnost cloudu na základě podobných incidentů je nesmysl, i když pro poskytovatele cloudových služeb nejde o nic příjemného. I špičkově fungující ověřené technologie někdy selžou. A většinou je příčinou zanedbání údržby nebo lidská chyba. To se týká parních strojů, cloud computingu i dopravních letounů.

V praxi jsou každý výpadek a každý medializovaný problém vlastně přínosem – zúčastněné nutí k větší obezřetnosti a pečlivosti. Cloud computing má ale oproti dopravním haváriím a nehodám v továrnách výhodu v tom, že nejde o fatální selhání. Zvláště pro uživatele, kteří si jsou vědomi povahy cloud computingu a implementovali jeho služby s rozvahou.

Pohled Microsoftu do budoucnosti
Dalibor Kačmář, odborník na platformní strategii ze společnosti Microsoft, k budoucnosti cloud computingu říká: „V následujících letech uvidíme čím dál tím více provozovaných aplikací a řešení v cloudu. Ne však z důvodu popularity, ale jednoduše a prostě z ekonomických příčin. Ne vše však bude dávat smysl přesunu do velkých datacenter. Přesto i takové aplikace, například na mobilních telefonech, budou intenzivněji s cloud službami svázány. Microsoft tuto strategii nakreslil již před lety a nazval ji Software plus Služby. Cloud computing tuto strategii dnes posouvá a ještě posune do daleko reálnějších oblastí.“

Autor pracuje jako ředitel divize vývoje ve společnosti Microsoft.











Komentáře