Platy v ICT: Pokles či stagnace, změna směru v nedohlednu

Personální agentura Robert Half International (RHI) zveřejnila údaje o vývoji mezd v České republice za uplynulý rok.


Na první pohled je zřejmé, že v řadě oborů si ekonomický pokles vybral svoji daň v podobě větších či menších poklesů, a to hlavně v případě nástupu do nového zaměstnání.

Na rozdíl od optimistických čísel Českého statistického úřadu, která i během loňského roku indikovala růst hrubé mzdy, který byl ovšem daný například tím, že firmy propouštěly nejméně potřebné zaměstnance s nejnižšími platy, tak zástupci RHI vidí v reálných podmínkách spíše poklesy s tím, že během letošního roku není příliš pravděpodobné, že by došlo opět k výraznějšímu růstu. Důležité jsou ovšem i další změny na trhu práce z hlediska chování zaměstnavatelů i zaměstnanců, neboť se tím mění zažitá pravidla, jež zde řadu let fungovala.

Hlavní trendy vývoje
Pokud se nejprve zaměříme na obecné trendy, charakteristické pro celou sledovanou oblast trhu práce v ČR, lze říci, že ten v uplynulém roce navazoval na směr nastavený ke konci roku 2008 a byl v prvé řadě ovlivňován nepříznivým ekonomickým klimatem způsobeným globální finanční krizí. Kromě typických jevů propouštění a rušení pozic z důvodu snah o úspory, které byly mnohdy umocněny obavami z nejistého budoucího vývoje, lze pak nejvýznamnější poklesy platů podle Aleše Křížka, ředitele společnosti Robert Half pro ČR, sledovat zejména u absolventských pozic či u postů vyžadujících nižší praxi, neboť firmy při náboru nových pracovníků nyní preferují hlavně zkušené experty, kteří mohou svoji práci zastávat téměř okamžitě. To ovšem vytváří určitý paradox, neboť klíčoví odborníci za současné situace novou práci ve většině případů nehledají a nechtějí podstupovat riziko spojené se změnou zaměstnavatele. Těchto odborníků je proto i přes aktuálně vysokou nezaměstnanost stále nedostatek, zatímco dostupní uchazeči, kteří práci aktivně hledají, nejsou pro zaměstnavatele většinou dostatečně atraktivní, a to i přes skutečnost, že nároky na mzdu jsou u těchto uchazečů výrazně nižší než v dřívějších letech.

Lze tedy mluvit o značné opatrnosti jak na straně uchazečů o zaměstnání, tak i ze strany zaměstnavatelů, která charakterizuje celé dění na českém trhu práce. Firmy si také důkladněji vybírají a prodlužují svoje výběrová řízení, uchazeči naopak již nehledí na výši mzdy jako na hlavní kritérium, ale považují za primární stabilitu společnosti, do které nastupují. Pro uplynulý rok bylo dle Aleše Křížka charakteristické i omezení nabídek na tzv. „dobře placených pozicích“. I když letos lze očekávat obnovu poptávky firem po zaměstnancích, která v některých oborech již začala, bude to za mnohdy výrazně menší mzdy než v dobách „zlatých časů“, které si ČR zažívala před recesí, a poklesy mohou proto pokračovat i v letošním roce. Klíčem k úspěchu na trhu práce je pak dobrá kvalifikace, bohatá praxe a požadovaná specializace.

Platy v ICT sektoru
Ani zaměstnancům pracujícím konkrétně v oblasti informačních technologií a telekomunikací se v loňském roce nevyhnulo propouštění, a to hlavně z důvodu utlumování stávajících projektů či rušení nových a poptávka po nových zaměstnancích také klesala. Důsledkem je celková stagnace či mírný pokles mezd stávajících zaměstnanců a výrazný pokles platů nástupních, které se dostaly až na úroveň před třemi roky, a tato oblast tak poprvé po pěti letech zaznamenala sestup z dřívějších výšin. Jako první byli většinou propouštěni ti zaměstnanci, kteří byli ve firmě nejkratší dobu, a i zde platí, že klíčové pracovníky si společnosti snažily udržet.

Nástupní platy se v ICT snížily během loňského roku o 10–15 %, nejvýraznější pokles nabídek lze pozorovat logicky u absolventských pozic (někdy i o více než 20 %), ale např. také u seniorských postů v projektovém managementu, vývoji či analýze. U programátorů, kde v minulých letech docházelo k největším nárůstům, lze změnu chápat jako určitý typ korekce mezd na reálnější úrovně. Nejméně poklesy naopak pocítili uchazeči o nové zaměstnání se 3 až 5 roky praxe a téměř se trend poklesu příliš nedotkl ani správců systémů, což je naopak oblast s dlouhodobě malými nárůsty výše platů, a je proto odolná i proti výkyvům v opačném směru. Jan Bílek, manažer divize Robert Half Technology, k tomu říká, že i v době, kdy se vývoj nových systémů zastavuje a odkládá, ty stávající musí fungovat i nadále a tomu pak odpovídá i ohodnocení příslušných pozic.

Co se týká již stávajících pracovních míst, podle údajů RHI zaznamenalo snížení svých platů 16 % dotázaných IT odborníků, a to ve většině případů maximálně o 15 %. Nejlépe placené jsou nyní mezi absolventskými pozicemi posty juniorských obchodníků, programátorů (Java, PL/SQL ) a analytiků, u středně zkušených zaměstnanců jsou to pozice key account manažerů, projektových manažerů a vedoucích týmů a v případě praxe nad 5 let jsou to již tradičně ředitelské pozice.

Čerstvým absolventům škol pak Jan Bílek radí mít při hledání práce trpělivost a při výběru svého prvního zaměstnání nehledět na výši mzdy, ale v prvé řadě na to, co se na získaném místě mohou naučit a kde se mohou stát všeobecně požadovanými specialisty. Ještě více než v uplynulých letech se tak stává důležitá praxe v oboru získaná již v průběhu studia.

Zajímavé je i srovnání se situací v USA, kterou RHI díky svému mezinárodnímu záběru také nabízí, kde paradoxně i přes ekonomické problémy platy v ICT klesly v průměru jen o 2 %, nicméně vzhledem k poklesu kurzu dolaru vůči české měně zůstávají po přepočtu rozdíly oproti ČR podobné jako v minulých letech. Nejmenší rozdíly jsou mezi seniorskými posty, kde si v USA lze vydělat zhruba 2–3x více než v Česku, a třeba na pozicích projektových manažerů jsou ve Spojených státech platy v průměru vyšší jen o 40 %. Naopak u juniorů je tento rozdíl zhruba tří- až pětinásobný.

Obchod a marketing
Také oblasti obchodu a marketingu byly recesí poměrně tvrdě zasaženy, kdy v loňském roce docházelo k rušení pozic ve snaze o zeštíhlování stávajících týmů. Propouštění se dotklo již v první polovině roku 2009 nejen juniorů, ale i vyššího a středního managementu. Hlavně v marketingu se totiž projevilo snižování rozpočtů firem na propagaci a omezení odpovídajících aktivit, což mělo negativní vliv nejen na reklamní agentury, ale postupně docházelo i k redukci interních marketingových oddělení u velkých firem. Zástupci RHI se navíc domnívají, že snižování mezd se v této oblasti projeví ve větší míře až v letošním roce, přičemž u nástupních mezd došlo u juniorských pozic již k poklesu zhruba o 5 tisíc Kč, u nejvyšších pozic se pak spíše snižovaly horní limity nástupních platů.

Pokud firmy nabíraly nové zaměstnance, šlo většinou o zástup za mateřskou dovolenou nebo za klíčové zaměstnance, v druhé polovině loňského roku pak bylo možné spolu s ekonomickou stabilizací sledovat i obnovení poptávky zejména po obchodnících, shrnuje situaci Aleš Křížek. Firmy také častěji nabízejí smlouvy na dobu určitou (zejména na 1 rok) a vyžadují kromě praxe v oboru i velmi dobrou znalost angličtiny.

Další obory

Co se týká dalších kancelářských pozic, zahrnujících administrativu, lidské zdroje, zákaznický servis, logistiku, právo či technické pozice, stojí za to pro úplnost přehledu alespoň krátce zmínit, že v nich došlo spíše ke stagnaci mezd a snížila se hlavně horní hranice nástupních platů. I letos lze očekávat podobný vývoj charakterizovaný víceméně omezováním benefitů než přímým poklesem hrubých mezd, přičemž jako nejperspektivnější se jeví pozice v zákaznickém servisu a administrativě. Důležitá je opět praxe, znalost práce s MS Office se považuje prakticky za samozřejmost a také ovládání světových jazyků je jedním z důležitých požadavků zaměstnavatelů.

Stagnaci v oblasti platů zaznamenaly též sféry financí a účetnictví, kde ani v uplynulých letech nedocházelo k jevu „přeplácení“ jako např. v ICT a k výraznějším propadům výše nástupních mezd tedy došlo jen u některých vybraných pozic, jako např. u finančního managementu či v centrech sdílených služeb. Opět i tuto oblast charakterizuje nedostatek kvalifikovaných odborníků a nárůst požadavků zaměstnavatelů. Tento trend navíc není typický jen pro Českou republiku, ale projevuje se i v celosvětovém měřítku.

Letošní, již pátý průzkum společnosti Robert Half International zaměřený na zjištění situace a trendů na trhu práce, probíhal od 14. září do 6. prosince 2009 a zúčastnilo se jej více než 1 450 respondentů zejména z oblasti Prahy a okolí.











Komentáře