Data mizející jako stopy v písku

Harold van Heerde přišel ve své disertaci na holandské University of Twente s myšlenkou, podle níž by osobní informace mohly mizet (expirovat) podobně jako stopy v písku. Ne být přímo mazána, ale degradována...


Heerde tvrdí, že v době sociálních sítí a dalších technologií se prakticky veškeré informace mají dříve nebo později tendenci dostat do sféry public domain (viz WikiLeaks). Což podle něj není žádoucí, byť řada lidí zastává ke svému soukromí přístup „nemám co skrývat“. Heerde se domnívá, že nejlepší cestou je vybavovat data standardně nějakou expirační dobou. Nejde mu ale o to, že třeba soubor se smaže k určitému datu. Představuje si to spíše tak, že hloubka informace by mizela postupně, čímž by si pro provozovatele např. webové aplikace ještě stále uchovávala určitou užitečnost, na druhé straně by však množství zneužitelných dat stále klesalo a tím by se omezilo i riziko jejich úniku. Proto to přirovnání k pomalu se ztrácejícím stopám v písku...

Tento přístup by se uplatňoval na úrovni databáze. Ke každému políčku by tak přibyl jeden parametr navíc a degradace dat vyžaduje jiný přístup k návrhu databázové aplikace (současné techniky, transakce apod. naopak slouží k tomu, aby zajistily neomezenou životnost a konzistenci dat). Heerde však ve své disertaci dospěl k závěru, že nový přístup k metodám indexování či záznamům protokolů (logů) nemusí znamenat nijak dramatický nárůst potřebného výkonu.

 

Zdroj: ScienceDaily

 

Poznámky:

- Standardně hodnotíme třeba paměťová média podle toho, jak dlouho informaci uchovají. Kdyby se popsaný přístup měl uplatnit právě zde, měli bychom se snad u zdravotních záznamů vrátit k disketám?

- Např. archeologové, historikové či detektivové všeho druhu by ale za takový přístup k informacím asi nebyli vděční. Lze namítnout, že data nemusejí být rovnou mazána, ale anonymizována. Nicméně třeba v současné archeologii (paralela je samozřejmě volná) není ani tak důležitý nalezený předmět sám o sobě, ale jeho kontext...

- Časově neomezené ukládání dat vede i k dalším problém, viz např. článek Neomezené uchování dat vede k chybám

- Jenže – není to tak, že určitá data (zdravotnická dokumentace, bankovní transakce...) je třeba uchovávat asi opravdu neomezeně dlouho, a právě taková jsou nejdůležitější? Naopak víceméně irelevantní data jako cookies se již po určité době mažou i teď.

- Viz podobné přístupy k ochraně duševního vlastnictví (film či hudbu lze přehrát jen po omezenou dobu, omezeněkrát apod.)

- Bude někdy popsaný přístup nutný i z jiných důvodů? (energetická náročnost uchovávání dat apod.)

 











Komentáře