DDoS pod lupou: Co skutečně stojí za jedním z největších útoků posledních let?

Páteční útok na DNS poskytovatele Dyn způsobil nedostupnost mnoha významných webových stránek, mimo jiné Twitteru, Spotify, GitHubu, ale i zpravodajských portálů typu New York Times. Šlo o klasický DDoS útok s využitím mnoha hacknutých přístrojů internetu věcí.

DDoS pod lupou: Co skutečně stojí za jedním z největších útoků posledních let?


Masivní výpadek přišel od hackerů využívajících přibližně 100 000 zařízení, infikovaných notoricky známým malwarem Mirai, schopným převzít kontrolu nad přístroji s unixovým prostředím - kamerami, DVR přehrávači apod., tvrdí Dyn.

„Můžeme potvrdit, že značné množství provozu pocházelo z botnetů hacknutých pomocí kódu Mirai,“ uvedlafirma na svém blogu.

Již předtím se mělo za to, že alespoň částečně za útoky stojí botnety vytvořené skrze Mirai; středeční zpráva však potvrzuje, že Mirai mohl za majoritní část distribuovaného DoS útoku.

Dalším, poměrně strašidelným zjištěním je, že se hackeři zřejmě drželi zpátky. Firmy vysledovaly rychlost šíření některých druhů Mirai až na více než 500 000 zařízení, a to velmi snadno díky slabým základním heslům.

Vzhledem k tomu, že za pátečními útoky stálo „jen“ 100 000 zařízení, je možné, že by hackeři zvládli ještě mnohem silnější DDoS útok, říká Ofer Gayer, bezpečnostní technik u společnosti Imperva, která se zaměřuje na zmírnění intenzity DDoS útoků.

„Možná, že šlo jen o varovný výstřel,“ popisuje. „Možná, že věděli, že takováto míra stačí a že nepotřebují nasadit svůj plný arzenál.“

Hackeři dosud využívali DDoS útoky na shození jednotlivých webových stránek, často za účelem vydírání, říká Gayer. Páteční útok na Dyn, klíčového člena internetové infrastruktury, je novinkou.

„Někdo opravdu zmáčkl spoušť,“ pokračuje Gayer. „Postavili největší botnet, se kterým mohou položit i ty největší cíle.“

Kromě pátečního incidentu si Imperva všimla nedávných útoků skrze Mirai botnety na svou vlastní webovou stránku a stránky svých klientů. Jeden srpnový byl opravdu velký s trafficem čítajícím 280 Gb/s. „Většina firem padne na 10 Gb/s. Ty největší pak na 100 Gb/s,“ vysvětluje Gayer.

Imperva si také povšimla, že mnoho z pozorovaných infikovaných zařízení šlo vysledovat na IP adresy ze 164 zemí, primárně ve Vietnamu, Brazílii a Spojených státech. Většinou šlo o CCTV kamery.

Ačkoli DDoS útoky nejsou zdaleka něčím novým, díky Mirai je jejich rozsah nevídaný. Nedávný silně medializovaný útok na novináře Briana Krebse zaměřeného na kybernetickou bezpečnost dosáhl neuvěřitelných 665 Gb/s.

Je stále nejasné, kdo stojí za pátečním útokem, podle některých bezpečnostních odborníků však jde o amaterské hackery. Na konci minulého měsíce totiž (rovněž neznámý) tvůrce malwaru Mirai uvolnil jeho zdrojový kód pro hackerskou komunitu, takže každý s alespoň minimálními základy hackingu jej může využít.

Ačkoli Mirai stojí za většinou útoku z minulého týdne, využity byly i jiné botnety, popisuje páteřní poskytovatel sítě Level 3 Communications. „Viděli jsmě alespoň jedno, možná dvě chování nekonzistentní s Mirai,“ uvedl hlavní bezpečnostní manažer firmy Dale Drew. Je podle ní možné, že hackeři v rámci ztížení vystopování využili několika botnetů.

Úvodní foto: © tashatuvango - Fotolia.com










Komentáře