DDoS útoky se prodlužují a chtějí výkupné

Firmy v průběhu druhého čtvrtletí tohoto roku zaznamenaly návrat dlouhotrvajících DDoS útoků. Nejdelší z nich trval celých 277 hodin (více než 11 dní), což je v porovnání s předchozím čtvrtrokem nárůst o 131 %. Podle Q2 2017 botnet DDoS reportu společnosti Kaspersky Lab se tak jedná v tomto roce o dosavadního rekordmana.

DDoS útoky se prodlužují a chtějí výkupné


Nicméně DDoS útoky se v období mezi dubnem a červnem nelišily pouze svojí délkou. Významně se také zvýšil počet států, v nichž došlo k napadení různých organizací – počet stoupl ze 72 států v prvním čtvrtletí na 86 ve druhém. Mezi 10 nejvíce napadených států patřily Čína, Jižní Korea, USA, Hong Kong, Velká Británie, Rusko, Itálie, Nizozemsko, Kanada a Francie. Itálie a Nizozemí v první desítce oproti prvnímu čtvrtletí vystřídaly Vietnam a Dánsko.

Cílem DDoS útoků se stala například velká mediální agentura Al Jazeera, internetové stránky novin Le Monde a Figaro nebo servery populární služby Skype. V průběhu dubna až června se také kyberzločinci pokusili pomocí DDoS útoků manipulovat s cenou kryptoměn, k čemuž je vedl neustále stoupající kurz těchto měn. Největší obchodní burza s měnou Bitcoin, Bitfinex, byla napadena ve chvíli, kdy došlo ke spuštění obchodování nové kryptoměny IOTA token. Ještě předtím zaznamenala výrazné zpomalení svého provozu v důsledku mohutného DDoS útoku také burza BTC-E.

Zájem DDoS útočníků o peníze je nicméně žene dál, než jen k manipulacím s kurzem kryptoměn. Použití těchto útoků může být výhodné pro vymáhání peněz, čehož jsou příkladem Ransom DDoS nebo RDoS trendy. Kyberzločinci obvykle svým obětem zasílají zprávy, v nichž požadují výkupné ve výši 5 až 200 bitcoinů. V případě, že firmy odmítnou požadovanou částku zaplatit, přistoupí útočníci k vyhrožování DDoS útokem na kriticky důležité online zdroje oběti.

Výhružnou zprávu navíc může doprovázet krátkodobý DDoS útok, který má oběť přesvědčit o tom, že se jedná o reálnou hrozbu. Na konci června například došlo k pokusu o masivní RDoS útok skupinou nazývanou Armada Collective, která požadovala po sedmi jihokorejských bankách sumu okolo 315 000 dolarů.

Existuje nicméně ještě jeden způsob, který se v posledním kvartále stal oblíbeným – Ransom DDoS bez jakéhokoliv DDoS útoku. Podvodníci zasílali velkému množství firem výhružné zprávy a doufali, že se některé rozhodnou zaplatit výkupné v obavě z možných následků. Jestliže se pouze jedna firma rozhodne zaplatit, přinese to kyberzločincům zisk s minimem vynaloženého úsilí.

„V dnešní době útoky typu Ransom DDoS nevyžadují zkušené týmy kyberzločinců se špičkovými technologiemi. V podstatě jakýkoliv podvodník, který ani nemá technické vědomosti a dovednosti k zorganizování plnohodnotného DDoS útoku, si může jednoduše zakoupit demonstrativní útok za účelem vydírání. Tito lidé si vybírají především ty firmy, které své systémy nijak nechrání před DDoS útoky. V jejich případě stačí jednoduchá demonstrace a nechají se snadno přesvědčit k zaplacení výkupného,“ komentuje Kirill Ilganaev, vedoucí oddělení DDoS ochrany ve společnosti Kaspersky Lab.

Odborníci Kaspersky Lab firmy varují před placením výkupného. Mohlo by to totiž způsobit dlouhodobé škody nad rámec okamžitých peněžních ztrát. Informace o firmě, která zaplatila výkupné, se rychle rozšíří komunitou zločinců a mohla by vyprovokovat další útoky od jiných skupin.

Úvodní foto: © tashatuvango - Fotolia.com










Komentáře