eStat: Ve vládním návrhu zákona chybí konstrukce identity a ochrana soukromí

eStat kritizuje návrh zákona o eGovernmentu. Chyba v návrhu zákona umožní údajně blokovat elektronizaci celé řady agend veřejné správy s poukazem na nutnost ověření identity žadatele, ale zároveň bude rozšířena množina „nutně“ potřebných údajů, které musí úřady mít...



***prohlášení sdružení eStat
Po bezmála roce od předložení zákona o elektronizaci některých procesních úkonů (pro který se vžil název zákon o eGovernmentu – eGA a který vycházel z návrhů sdružení eStat) do meziresortního připomínkového řízení, zaslalo Ministerstvo vnitra vládě návrh zákona o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentu a o změně některých zákonů.

Návrh Ministerstva vnitra se vyznačuje nejen novým názvem, ale zejména zcela jiným pojetím, než byl zákon o eGA, z jehož principů nakonec mnoho nezbylo. Jedná se tedy o zcela novou normu, která upravuje instituty vycházející z návrhu sdružení eStat (konverze písemností, datové schránky), velmi svérázným způsobem.
Nejzásadnějším institutem, který v zákoně z dílny MV chybí je konstrukce elektronické identity a s ní spojená otázka ochrany soukromí a systémové překážky proti budování „Velkého bratra“ pomocí nástrojů eGovernmentu, přičemž nelze jako jeho náhradu akceptovat bezvýznamové osobní číslo. Díky tomuto nedostatku bude i nadále možné blokovat elektronizaci celé řady agend veřejné správy s poukazem na nutnost ověření identity žadatele, ale zároveň bude rozšířena množina „nutně“ potřebných údajů, které musí úřady mít a díky využití osobního čísla (doručování prostřednictvím datových schránek, jako identifikátor Ministerstva práce a sociálních věcí a jako údaj jednoznačně identifikující podepisující osobu v zaručeném elektronickém podpisu založeném na kvalifikovaném certifikátu) i znamenitý prostředek pro sledování aktivit jeho držitele.
V návrhu je uvedeno, že zákon upravuje elektronické úkony, ale je otázkou co vlastně mělo být předmětem úpravy, když nakonec se celá takto nadepsaná část zabývá datovou schránkou a dvěma procesními úkony tj. doručováním a podáváním.
Určitou nesystematičnost při provádění autorizované konverze lze spatřovat v rozdílné množině osob oprávněných k jejímu provádění a množině osob oprávněných provozovat Czech Point, což nutně nastoluje otázku, zda se jedná o pouhé opomenutí nebo je zde snaha MV diferencovat mezi některými Czech Pointy na ty, které provádějí i konverzi a ty, které jen ověřují výpisy a přijímají žádosti o zřízení datové schránky, ale další služby Czech Pointu neposkytují.
Jisté obavy předkladatele z realizovatelnosti normy je možné shledat ve variantním řešení účinnosti zákona (1.1.2009/2010), přičemž oba datumy lze již nyní považovat za nereálné.
Je velkým nedostatkem, že MV nepostupovalo při přípravě návrhu zákona dle zásad, které samo na jiných fórech vyhlašuje, mezi které patří například provedení hodnocení dopadů regulace (RIA), potřeba veřejných konzultací a hlavně věnování pozornosti takto získaným poznatkům, protože podstatná část nedostatků návrhu byla identifikována v rámci připomínkového řízení (viz připomínky eStat.cz , které však nebyly reflektovány). V neposlední řadě se na kvalitě návrhu podepsalo naprosto nestandardní zkrácení lhůty pro připomínkové řízení, které by bylo pochopitelné v případě normy nezbytné pro obranu státu ve válečném stavu, nikoliv u normy se zásadním dopadem na českou veřejnou správu v příštích dvou desetiletích.










Komentáře