Filtrování webového obsahu zvyšuje produktivitu i bezpečnost

O přínosech stále populárnější metody omezování přístupu zaměstnanců k webovým stránkám z firemních počítačů s námi hovořil Marek Kumpošt ze společnosti Trusted Network Solutions.

Filtrování webového obsahu zvyšuje produktivitu i bezpečnost


K čemu všemu se dají webové filtry použít a jaké jsou hlavní výhody jejich nasazení?
V současné ekonomické situaci je na podniky kladen zvýšený tlak, jenž je nutí snížit náklady výrobního procesu – nasazením webového filtru organizace docílí úspory zdrojů, zvýšení efektivity práce zaměstnanců a získání přehledu o jejich aktivitách.

Webový filtr je síťová služba, která sleduje požadavky uživatelů směrem z interní sítě do internetu a na základě bezpečnostní politiky přístup na daný web povolí nebo odepře.

Bezpečnostní politika může být tvořena např. formou kategorií webů se stejným zaměřením (např. bankovnictví, hry, diskuzní fóra) a definicemi přístupových práv jednotlivých zaměstnanců nebo pracovních skupin. Například státní správa umožní zaměstnancům přístup na weby z kategorie státní správy, ale odepře sociální sítě, sdílená úložiště nebo freemailové služby.

Nasazení webového filtru by však nemělo omezovat zaměstnance při výkonu práce. Klíčová je pro filtr především kvalita a aktuálnost databáze. Výhodu zde mají výrobci webových filtrů, kteří se zaměřují přímo na cílové prostředí (např. Česká republika) a kromě automatizovaných nástrojů mají např. i týmy tuzemských kategorizátorů, kteří webové stránky posuzují.

Jaký má tato technologie ohlas mezi českými organizacemi?
Podle průzkumů o ni má zájem nebo ji již používá 77 % společností působících na území ČR. Organizace, které využívají nebo testovaly webové filtry globálních výrobců, často poukazují na nízkou úspěšnost databáze a řadu chybných záznamů. Úspěšnost při nasazení v samotné organizaci je tak jednoznačně preferovaná před velikostí databáze.

Jednou z dalších motivací je i bezpečnostní aspekt – ochrana sítě organizace před zanesením nákazy z internetu, která může způsobit únik citlivých dat společnosti. Další oblastí je pak ochrana dobrého jména společnosti před právními důsledky plynoucími z porušování autorských práv či např. stahování společensky závadného obsahu (zamezení přístupu zaměstnanců na stránky s nelegálním softwarem, pornografií atp.).

Jak je to s monitorováním činnosti zaměstnanců na internetu a nehrozí pak problémy s tzv. nepřiměřenou kontrolou?
Kontrolovat, jaké procento času stráví zaměstnanci např. navštěvováním sociálních sítí, není zásah do soukromí. Webový filtr nemá za cíl kontrolovat obsah komunikace, ale pouze kategorii, do které navštívená webová stránka spadá.

Existují nějaká konkrétní čísla dokládající nárůst bezpečnosti a efektivity práce zaměstnanců?
Existují studie, které poukazují na fakt, že zaměstnanci tráví na internetu mimopracovními aktivitami v průměru až 20 % pracovní doby. Technologie webového filtru může tyto činnosti výrazně omezit.

Úvodní foto: © HaywireMedia - Fotolia.com



Vyšlo v Computerworldu 18/2011








Komentáře