Magnetické pásky – cesta k terabajtové kapacitě

Dnes jsou běžné magnetické pásky s mnohaterabajtovou kapacitou a podporou plného nativního šifrování. Co však těmto dnes už legendárním úložištím předcházelo?


Už 60 let využívá IT  magnetickou pásku. Tato technologie umožnila velkým výpočetním přístrojům ukládat výsledky operací v digitální podobě na kotouče magnetické pásky namísto děrných štítků. Vytvořila tak zcela nový způsob, jakým zobrazovat a získávat informace z digitálních dat.

V polovině minulého století si IT společnosti kladly zásadní otázku, kam zaznamenávat výsledky svých výpočetních operací. Konstruktéři IBM se na ní rozhodli hledat odpověď v nové technologii – magnetické pásce.

Ta byla dosud používána pro zachycení zvuku a slibně vypadalo i její použití pro velké počítačové systémy. Bohužel pásky nebyly dostatečně pevné. Velké kotouče s páskami poháněly silné motory, které se rychle rozjížděly i zastavovaly, takže se páska často přetrhla.

Právě tento problém se konstruktéři IBM rozhodli řešit a 21. května 1952, když společnost uváděla na trh první komerční počítač s názvem IBM 701, představili i úložný systém, jenž znamenal naprostý přelom ve využití magnetické pásky.

Problém s přetrháváním pásky vyřešili „vakuovým sloupcem”, který mírně natahoval část pásky mezi dobou přístupu. Vytvářel tak vlastně jakousi vyrovnávací paměť, díky níž se páska dokázala vypořádat s náhlými starty a zastaveními.

Inovace se rozšířila napříč odvětvím a odstartovala moderní éru výpočetní techniky.











Komentáře