Největší oběť spamu: rozvojové země

Přestože nevyžádaná elektronická pošta (spam) představuje celosvětový problém, není problémem pro každého stejným. Pro někoho je větším, pro někoho menším. Nejhůře postižené spamem jsou pole OECD rozvojové země.



Přestože nevyžádaná elektronická pošta (spam) představuje celosvětový problém, není problémem pro každého stejným. Pro někoho je větším, pro někoho menším. Nejhůře postižené spamem jsou pole OECD rozvojové země.
Zpráva OECD vypracovaná Sureshem Ramasubramanianem totiž konstatuje, že mnoho zemí v Asii a Africe nemá znalosti, technologii a peníze na efektivní boj se spamem. Problém nevyžádané elektronické pošty se pak v těchto neradostných podmínkám přenáší přímo na uživatele ve formě nedostupnosti spojení nebo jeho nízké spolehlivosti. A to v vede k nedůvěře v internet. Tyto faktory pak v konečném důsledku způsobují čím dále větší rozevírání ekonomických „nůžek“ mezi bohatým a chudým světem.
Díky spamu se tak místní omezené komunikační linky stávají prakticky nepropustnými, místní ISP přicházejí o drahocenné (v daných podmínkách) místo na disku apod. Administrátoři se pak musí věnovat zbytečným otázkám (souvisejícím se spamem). A uživatelé? Když se po několika marných pokusech připojí k vytáčenému internetu, dlouho stahují jen nevyžádanou elektronickou poštu. A to je pochopitelně stojí nemalé prostředky.
Celá situace pak připomíná efekt „sněhové koule“. Místní uživatelé či poskytovatelé si nemohou dovolit antispamová řešení, čímž se stávají lákavým cílem pro další a další útoky. Jediným výsledkem pak je, že množství spamu v rozvojových zemích neutěšeně narůstá.
Kompletní zprávu OECD si lze stáhnout a přečíst na http://www.oecd.org/dataoecd/5/47/34935342.pdf










Komentáře