Nezabezpečený router jako zbraň kyberzločinců

Co všechno hrozí uživatelům nedostatečně zabezpečeného routeru a jak se účinně bránit proti jeho zneužití?

Nezabezpečený router jako zbraň kyberzločinců


Routery přitahují pozornost kyberútočníků od nepaměti. Pro mnoho lidí jsou základním přístupovým bodem k internetu, ale zároveň jen zlomek uživatelů řeší jejich řádné zabezpečení.

Směrovač, který se z pohledu narušitele nachází v ideální pozici mezi koncovými zařízeními a internetovou sítí, umožní napadnout všechna napojená zařízení v jeho dosahu. Útok tak může mít mnohem ničivější následky než u samotných počítačů, jejichž zabezpečení lidé nepodceňují a každý uživatel má alespoň minimální povědomí o rizicích malwaru i možnostech, jak se proti nim bránit.

 

Na routery se zapomíná

Když v roce 2014 dělala společnost Tripwire průzkum mezi IT a bezpečnostními experty ve Spojených státech a Velké Británii, dospěla k alarmujícím výsledkům: z téměř dvou tisíc respondentů 30 procent IT profesionálů a 46 procent zaměstnanců po instalaci a zapojení routeru nezměnilo jeho výchozí heslo.

Víc než polovina dotazovaných v průběhu užívání pravidelně neaktualizovala firmware routeru, takže zařízení nemohlo být chráněné případnými bezpečnostními záplatami. Polovina respondentů používala pro zabezpečení Wi-Fi sítí dnes již nedoporučovaný standard WPS, který usnadňuje útočníkům jejich snahu odhalit heslo směrovače bez ohledu na jeho složitost nebo délku.

Naprostá většina dotazovaných využívala jednoduché SOHO routery. Z výzkumu vyplynulo, že až 80 procent těchto routerů obsahuje bezpečnostní chyby a jsou lehce zneužitelné, například pro masivní DDoS útoky.

Známý je případ hackerské skupiny Lizard Squad, která na Vánoce 2014 vyřadila za pomoci desítek tisíc prolomených routerů z provozu stránky Xbox Live a PlayStation Network, a znemožnila tak mnoha lidem vyzkoušet si hry, které dostali pod stromeček.

Skupina Lizard Squad se přitom vyloženě specializuje na odhalování nezajištěných routerů s hesly z továrního nastavení a vytváří z nich síť robotů, kterou zneužívá k takovýmto masivním DDoS útokům.

Útoky jsou natolik sofistikované, že využívají i speciální malware, který hledá další routery v okolí a zkouší, zda používají výchozí nastavené heslo z továrního nastavení nebo hesla typu „admin / admin“ či „root / 12345“.

Infikovaný router tedy rozšiřuje nákazu dál a přispívá k nárůstu počtu zařízení zapojených do útočné sítě DDoS. Mezi takové druhy malwaru patří například Linux/Remaiten, před jehož novou verzí nedávno varoval Eset. Útočí na routery, gatewaye a bezdrátové přístupové body. Kombinuje funkcionality již známých škodlivých kódů Tsunami (Kaiten) a Gafgyt.

 

Chyba ve firmwaru...

Malware Remaiten dělá kontrolu náhodných IP adres na dostupnost služby Telnet, resp. zkouší, zda se mu povede k této službě přihlásit s některým z výchozích hesel používaných výrobci routerů.

Pokud uspěje, zkusí zjistit platformu zařízení (typicky MIPS nebo ARM) a podle ní nahraje na zařízení komponentu tzv. downloaderu, jehož úkolem je spustit opět platformově odpovídajícího botnet klienta z C&C serveru. Po jeho spuštění má operátor C&C serveru zařízení pod plnou kontrolou.

„Hlavní způsob, jak této hrozbě předejít, představuje upgrade firmwaru routeru na aktuální verzi, nepoužívat mnohdy triviální přednastavené přihlašovací jméno a heslo a rovněž je vhodné zvážit, zda je opravdu nutné mít povolené přihlašování k administračnímu rozhraní routeru z internetu,“ popisuje Miroslav Dvořák, technický ředitel Esetu.

Chyby ve firmwaru routerů jsou přitom poměrně běžné. Například v roce 2014 odhalil český národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ chybu u pěti tisíc routerů, které obsahovaly zranitelnost „rom-0“.

Router díky ní umožňoval vyexportovat a stáhnout svoji konfiguraci v podobě binárního souboru. Součástí konfigurace byla i přístupová hesla k webovému administračnímu rozhraní.

Chyba spočívala v tom, že tento soubor bylo možné stáhnout, aniž předtím bylo vyžadováno zadání hesla. Stačilo pouze znát URL tohoto souboru. Při výchozím nastavení routeru bylo možné konfiguraci stáhnout dokonce i přes WAN rozhraní, tedy z celého internetu.

Pokud se útočník dostane k administračnímu rozhraní takového routeru, může snadno přesměrovat adresy. Místo zadaného webu se tak uživateli zobrazí informační panel s upozorněním, že si musí instalovat Flash Player. Místo něj si ale do počítače stáhne škodlivý malware.

Řešením je v tomto případě úplný zákaz přístupu na webovou administraci routeru z WAN rozhraní a povolení administrace jen z jedné konkrétní vnitřní IP adresy. Nelze totiž spoléhat pouze na to, že napadený počítač vyčistí antivir, zdroj dalších hrozeb by se mohl nadále skrývat v nezajištěném routeru, k němuž dosud nemá většina bezpečnostních aplikací žádný přístup.

Chování škodlivého kódu, který napadl router, se navíc může průběžně měnit. Útočníci mohou přesměrovávat vyhledávané internetové stránky na podvodné weby a pomocí takovýchto phishingových útoků získat přístup k on-line účtům uživatelů. Velký problém to může být zejména ve firmách.

 

Tento příspěvek vyšel v Security Worldu 2/2016. Časopis (starší čísla i předplatné těch nadcházejících) si můžete objednat na adrese našeho vydavatelství.

 

Úvodní foto: © AKS - Fotolia.com










Komentáře