Rok 2008 podle Deloitte: ochrana soukromí a boj s anonymitou na internetu

Počet PC na světě za letošní rok zvýší o desetinu, ale výdaje způsobené zcizením či ztrátou dat stoupnou o 20 procent. Narůstá problém lidí a firem, které vlastní informace, mnohdy velmi cenné, ale nedovedou je přečíst. Jsou uloženy v zastaralém nebo nestandardním formátu a současný SW si s nimi nedokáže poradit



Předpověď nejvýznamnějších trendů v technologickém vývoji pro letošní rok - Technology Predictions TMT Trends 2008 – uveřejnila firma Deloitte. Za největší výzvy pro oblast IT Deloitte považuje ochranu soukromí a omezení anonymity ve světě internetu.

Údaje v počítačích jsou cennější než samotný hardware
Čím více klesá hodnota hardwaru, tím více stoupá objem, a co je důležitější, také hodnota údajů v počítačích obsažených. Kromě PC se to týká i dalších elektronických přístrojů, jako jsou mobilní telefony, přehrávače MP3 a jiné.
Stále více spotřebitelů i firem proto budou ochotny vydávat peníze na zabezpečení svých dat. Podle odborníků se počet PC na světě za letošní rok zvýší o desetinu, ale výdaje způsobené zcizením či ztrátou dat stoupnou o 20 procent. Objem informací uložených v elektronických zařízeních do roku 2020 stoupne ve srovnání se současnou úrovní šestinásobně.
V nezáviděníhodné situaci se ocitnou občané a instituce, které spadnou do problému „digital divide“. Nemíní se tím tradiční definice, podle které digitální mezera zeje mezi těmi, kdo počítač (s připojením na internet) mají, a těmi, kteří jej nemají. V novém slova smyslu jde o problém lidí a firem, které vlastní informace, mnohdy velmi cenné, nebo je potřebují získat, ale nedovedou je přečíst. Jsou uloženy v zastaralém nebo nestandardním formátu a současný SW si s nimi nedokáže poradit. V takové mezeře už jistě uvízl nejeden diskofil, který neměl možnost přepsat tradiční analogové gramofonové desky do digitálního záznamu na CD. Dnes už to možné je, přepis vinylové LP se dá pořídit zhruba za 160 korun.
Mezera je ale otevřena i v digitálním světě. Například informace uložené na 5,25palcovém floppy disku už na současných PC nelze načíst. Podobný problém řeší zdravotníci, kteří ukládají rentgenové snímky v elektronické podobě, ale nemají standardizovaný SW na jejich prohlížení. Ne každý lékař je tedy dokáže prozkoumat.
Ne vždy je ale dlouhodobé ukládání informací žádoucí. Například osobní data o pohybu na internetu, platbách kreditními kartami či posílání e-mailů bude stále více narážet na požadavek ochrany soukromí. Dá se očekávat zesílení tlaku na oficiální národní a mezinárodní instituce, aby regulovaly sběr, uchovávání a využívání těchto údajů, získávaných většinou prostřednictvím souborů cookies. Už dnes ale jsou uváděny do provozu stránky „bez slídění“ (non-tracking), které záznamy o chování těch, kdo na ně chodí, nevedou.
Jiný druh ochrany, tentokrát nikoliv před ztrátou soukromí, ale před zločinem, sleduje trend omezení anonymity na webových stránkách. Dosud k publikaci svých názorů v chatech, diskusních stránkách nebo dokonce v celém vlastním bloku stačila přezdívka. Jenže vzrůstající kriminalita, zejména zneužívání dětí k pořizování a šíření pornografie, směřuje k povinné identifikaci na některých webových stránkách. Naléhavost problému dokládá údaj, podle něhož na 10 % všech URL ve Velké Británii v roce 2006 byl šířen protizákonný obsah. Autenticita uživatele je také žádoucí u obchodních transakcí, například internetových aukcí.










Komentáře