Správa dohledového kamerového systému

Software pro správu videa (VMS, Video Management Software) umožňuje zaznamenávat a zobrazovat živé video z více dohledových kamer (digitálních s IP přenosem i analogových s kodérem), sledovat alarmy, řídit kamery a vyhledávat záznamy v archivu.


Protože jsou založeny na protokolu IP, jsou systémy VMS rozšiřitelnější a flexibilnější než systémy DVR (Digital Video Recording) a zaměstnanci mohou řídit software odkudkoli v síti.

Týmy dohledu a zabezpečení mohou používat tento software k živému sledování a díky archivaci záznamů také k forenznímu vyšetřování a soudním účelům.

Uživatelé mají při výběru správy IP videa na výběr ze tří možností: pouze softwarové řešení, dále zařízení obsahující hardware a software (někdy označovaná jako síťové videorekordéry nebo NVR) a konečně hybridní systémy DVR, které jsou tvořeny DVR systémem s přídavným softwarem k řízení IP zařízení.

Dle společnosti IMS Research zaznamenává z důvodu poklesu ekonomiky v roce 2009 trh VMS pomalejší nárůst než v předchozích letech a předpověď činí 29 procent vůči dřívějším více než 40 procentům.

 

Hodnotící kritéria

Systémy VMS pokrývají nabídku od základních až k důmyslným systémům s významnými rozdíly, včetně funkcí spolehlivosti a počtu podporovaných kamer a míst. Zde je seznam funkcí ke zvážení:

* Specifické možnosti pro různé obory, včetně spotřebitelů, bank, dopravy atd.

* Analýza videa, jako rozpoznávání SPZ nebo tváří osob

* Integrace se systémy dalších dodavatelů, jako jsou řízení přístupu, automatizace budov, správa alarmů, analýza videa a další

* Detekce pohybu

* Upravitelné zobrazovací panely s možností změny velikosti

* Funkce uživatelského rozhraní, které obsahují kontrolní okna, barvy indikující aktivitu, okamžité opakování přehrání, rychlé přepínání mezi kamerami, atd.

* Privátní zóny chránící citlivé oblasti před sledováním

* Tvorba upravených pravidel. Například, pokud se otevřou konkrétní dveře, zahájí kamera záznam a může aktivovat alarm nebo poslat upozornění.

* Ovládání kamery (otáčení, naklánění, zvětšení)

* Zobrazení více videokanálů současně

* Vícekanálové přehrávání, které umožňuje uživatelům přehrát zaznamenané video z různých kamer současně -- užitečné při sledování podezřelých osob v chodbách.

* Zařízení s vícenásobným hledáním, včetně rychlého posunu vpřed, vzad, zobrazení náhledu, časových os, záložek, atd.

* Bezpečný export důkazního materiálu

* Schopnost zotavení po chybě, která umožňuje pokračování záznamu, dojde-li k výpadku primárního serveru.

 

Software versus zařízení

Uživatelé si mohou vybrat mezi softwarem, který se instaluje, konfiguruje a spravuje na serveru dle jejich výběru, a hardwarovým zařízením, které obsahuje již nainstalovaný software.

Výhodami už přednastaveného zařízení jsou snížená složitost implementace, zatímco nevýhodami jsou menší flexibilita, horší možnosti přizpůsobení podle potřeb konkrétního uživatele a také obtížnější integrace se systémy jiných dodavatelů.

Podle Simona Harrise, ředitele výzkumu ve společnosti IMS Research, volí ryze softwarová řešení obvykle pokročilejší uživatelé, zatímco ti, kterým provádění nastavení a konfigurace příliš nevyhovuje, si vyberou již předpřipravené zařízení nebo to, co firma IMS nazývá proprietárním systémem.

„Máte-li jen malý počet kamer a nezamýšlíte integraci s řízením přístupu ani systémem správy budovy, pak požadavkům často vyhoví i proprietární systémy,“ tvrdí Harris. „Když dochází k růstu a zvýšení složitosti, obvykle dochází k přechodu na otevřenou platformu.“

Posledně zmíněný případ se udál Jeffu Hinckleymu, systémovému integrátorovi ve společnosti Norris, a to při návrhu a implementaci sítě dohledového videa pro americká města Lewiston a Auburn. Školy spolupracovaly s policií těchto měst v rámci organizace vytvořené pro zajištění zpráv a radiové komunikace se službou první pomoci. Školní systém obdržel státní dotaci pro dohledový systém, který by pomohl eliminovat zvyšující se počet kriminálních činů .

Dohledový systém byl navržen tak, aby pracoval s rozlehlou bezdrátovou sítí navrženou společností Norris a nasazenou v obou městech. Síť byla určena pro přístup k městským systémům zabezpečení v krizových situacích a také pro nasazení vzdálených kamer.

Zpočátku byly některé školy v Auburnu vybaveny analogovými kamerami a systémy DVR od společnosti Pelco, a také IP kamerami řízenými zařízením od stejného výrobce určené pro správu videa.

Jak se dohledový systém rozšiřoval, bylo stále potřebnější používat v některých oblastech megapixelové kamery s dostatečně vysokým rozlišením a také používat poněkud jednotnější řešenía to za prostřednictvím jediné aplikace pro přístup k videu a dalším bezpečnostním službám.

Společnost Norris připojila analogové kamery do školní optické sítě pomocí kodérů, přidala kamery s velmi vysokým počtem pixelů a nahradila řešení Pelco softwarem VMS od společnosti Exacq Technologies. Tento program pracující na serverech Windows nebo Linux dokáže podporovat všechny jeijch kamery a také umožňuje integraci se systémy pro řízení přístupu (Access Control Systems).

 

VMS versus hybridní DVR

Někteří dodavatelé řešení DVR začali prodávat software, který umožňuje jejich systémům podporovat rovněž IP kamery a současně připojovat rovněž přístroje analogové. Systémy VMS sice také podporují analogové kamery, ale zároveň vyžadují použití kodérů pro převod na digitální signál. Hybridní systémy DVR ale přímo podporují oba typy kamer.

Hybridní varianta bude obzvláště atraktivní pro společnosti během ekonomické krize, kdy bude mnoho koncových uživatelů motivováno provádět jen minimální přírůstkové upgrady na technologie IP při současném ponechání všech nabídek, kterou jim dali poskytovatelé stávajících systémů DVR, jak tvrdí John Honovich, zakladatel informačního dohledového video portálu IP Video Market Info.

„V minulosti, když jste chtěli ke svému dohledovému systému přidat megapixelové nebo jiné IP kamery, byli jste nuceni přejít na VMS řešení založené na protokolu IP,“ popisuje. „Nyní je situace mnohem rozmanitější, protože dodavatelé systémů DVR přicházejí s rozšířenou podporou pro IP.“

„Dodavatelé DVR avšak stále nepodporují tak široký sortiment kamer jako činí systémy VMS,“ prohlašuje Honovich. Možná podporují dva až pět výrobců - a to ve srovnání s významnými dodavateli řešení VMS, kteří jich podporují až 50, stále není příliš mnoho.

„DVR dodavatelé jsou v tomto směru velmi pozadu,“ komentuje situaci Honovich a dodává, že podle jeho mínění se za dalších 18 měsíců rozdíly mezi dodavateli VMS a DVR systémů velmi zmenší.

Pozoruje, že výrobci DVR rozšiřují svou podporu pro IP kamery a že rovněž prodávají systémy založené pouze na softwaru. Tento evoluční krok si přitom buď zajišťují sami, nebo prostřednictvím různých akvizic. Dodavatelé VMS naopak prý zase budou rovněž nabízet zařízení DVR/NVR (Network Video Recording), aby oslovily také organizace s menšími nároky na kamerové systémy.

Dodavatelé hybridních DVR již podle něho nabízejí funkce podnikové úrovně, jako je centralizovaná správa a podpora dalších dodavatelů, která v některých případech dokonce překonává nabídku výrobců VMS, zejména v oblasti řízení přístupu. „IP dodavatelé budou sice tvrdit, že jsou otevřenější, ale požádal bych je, aby to dokázali,“ vysvětluje.

 

VMS -- co dělat a co ne

Prozkoumejte úroveň podpory pro systémy různých dodavatelů. Systémy VMS lze integrovat s širokou řadou takových řešení, včetně řízení přístupu, analýzy videa, automatizace budovy a systémů správy alarmů. Společnosti by si také měly zjistit nejen, zda VMS umožňuje integraci se systémy, které ve své infrastruktuře potřebují, ale také úroveň takového propojení, která se totiž může velmi odlišovat, jak tvrdí Brian Carle, manažer produktů ve společnosti Salient Systems, ve svém blogovém příspěvku na portálu IP Video Market.

Na základní úrovni totiž dokážou systémy VMS přijmout událost typu alarm od řešení jiných dodavatelů a na ni posléze reagovat. Například když osoba vstoupí do budovy, může systém kontroly přístupu spustit systém VMS pro ověření, zda obraz zachycený na videu odpovídá systému ID karet. Na propracovanější úrovni můžete konfigurovat systémy jiných dodavatelů prostřednictvím rozhraní VMS.

Neuvažte se k nějakému konkrétnímu dodavateli, dokud nebudete vědět, jaké kamery přesně podporuje. Zatímco systémy DVR podporují skoro všechny analogové kamery, v případě softwaru pro IP video, který potřebuje specifické ovladače pro každý typ kamery, tomu tak není. „Někteří podporují jen jednu značku, zatímco jiní pět set,“ upozorňuje Honovich. „Můžete se rozhodnout, že skutečně chcete používat konkrétní IP kameru, ale poté si uvědomíte, že podporovaná je jen pěti dodavateli softwaru na trhu.“

Nezapomeňte také na autentizaci a autorizaci uživatelů. Velkým přínosem systémů VMS je to, že je možné centrálně spravovat neomezený počet zařízení. Musíte ale také zvážit, jak chcete jednotně řídit uživatele přistupující k systému, zejména, jsou-li geograficky rozptýleni. Jedním ze způsobů, jak tak učinit, je integrace s adresářovými službami, které ve své organizaci již používáte, jako je například Microsoft Active Directory.

„Pokud jste tento adresář již nasadili pro řízení přístupu k počítačům, můžete do něj integrovat rovněž svůj systém dohledového videa, takže budou oba pracovat se stejným jménem a heslem uživatele,“ vysvětluje Honovich. Navíc můžete v databázi udržovat logy takového videa.

Honovich vzpomíná, že kdysi bylo nutné nastavit unikátní uživatelské jméno a heslo pro každý systém DVR nebo systém správy videa, a bylo noční můrou, když lidé používali slabá výchozí hesla jako je třeba „admin“. „Kdokoli se mohl kdykoli dostat dovnitř,“ říká Honovich. „Důvodem, proč je centralizovaná správa důležitým prvkem, je i to, že v historii existovala chabá správa ohledně uživatelského přístupu.“

Hledejte intuitivní uživatelské rozhraní. Personál zabezpečení se může rychle měnit, takže je důležité mít systém, pro který lze zaměstnance rychle a snadno vyškolit. Ani nemluvě o tom, že mnoho z nich přichází ze světa analogových systémů, takže je třeba zohlednit i přechod na pokročilejší počítačové rozhraní. „Zabezpečení může být nestálá profese, takže určitě nechcete investovat do školení příliš mnoho prostředků. Proto patří intuitivní rozhraní mezi ty nejdůležitější parametry,“ komentuje Honovich.

Carle upozorňuje, že aplikace jsou často navrženy s funkcemi v podstatě utopenými v menu a k provedení nějaké činnosti může být nutné provést mnoho kliknutí myší. „Snadnost použití a školení jsou primárním zájmem organizací, které mají zaměstnance sledující výstupy z kamer,“ vysvětluje.

Nejlepší je vyzkoušet produkt v existujícím prostředí, aby bylo vidět, co se uživatelům líbí a co ne, jak doporučuje Kani Neves, výkonný ředitel společnosti Sherwood Valley Gaming Commission. Přesně to jeho společnost udělala před volbou systému od společnosti Genetec pro své Black Bart Casino. „Navštívili jsme jiné budovy a prostředí, abychom v reálném provozu viděli to, o čem jsme si mysleli, že se nám hodí, a co je pro nás zřejmě nepoužitelné,“ popisuje.

Zvažte funkce, které napomáhají snížit počet potřebného personálu. Některé funkcionality mohou pomoci minimalizovat čas a zmenšit počet odpovídajících zaměstnanců – jde o klientské systémy pro alarmy, mapovací klienti či možnosti chytrého vyhledávání. Například prvně jmenované zobrazují prázdnou videoobrazovku, dokud nedojde k aktivitě na přidružených kamerách. Zobrazí se pouze alarm nebo video spuštěné pohybem, což „chrání operátory před bombardováním potenciálně nepodstatnými videoinformacemi,“ uvádí Carle. To dokáže snížit počet potřebného personálu.

Jiní klienti zase obsahují seznam historie událostí, takže operátor může kliknout na položku v seznamu a rychle znovu přehrát video dané události, jak popisuje Carle.

Carle dále vysvětluje, že inteligentní vyhledávání urychlí šetření, protože lze zadat konkrétní oblasti v zorném poli kamery, stejně jako konkrétní období a zabývat se pouze záznamy, kde je v dané době v takové oblasti rozpoznán pohyb. Systémy se podle něho u takových dotazů liší v rychlosti vyhledávání, a to v závislosti na tom, zda také zaznamenávají s videem příslušná metadata.

Funkce mapování zase umožňuje správcům importovat obrazový soubor a překryvné ikony představující kamery v mapě, vysvětluje Carle. „To operátorovi přesně zobrazí místo, kde se kamera v objektu nachází, a velmi to usnadňuje seznamování se systémem a se sledováním dění přes kamery.“

Pochopte struktury nákladů. Mnoho dodavatelů vypočítá náklady započtením určité částky za každé videozařízení použité v systému a k tomu přičte předplacený upgrade, který opravňuje uživatele ke stahování nových verzí softwaru, jak vysvětluje Carle.

Někteří také účtují poplatek za server buď jako licenci pro lokalitu, nebo pro každý server, na kterém je software nainstalován. Náklady na předpřipravená zařízení se velmi liší hlavně v závislosti na úrovni propracovanosti systému. Špičkové systémy mohou mít cenu tisíce dolarů za jednu kameru, zatímco na podnikové úrovni může stát škálovatelný systém 200 až 500 dolarů na kameru, jak upozorňuje Carle.

Nezapomeňte zohlednit úložiště. Zejména s kamerami s vysokým rozlišením může dohledové video zabrat velkou část úložiště. Mnoho dodavatelů proto nabízí různé techniky pro minimalizaci těchto nároků. Například systém společnosti Genetec, který si vybral Neves, dokáže měnit rozlišení videa z hodnoty 4 CIF na 2 CIF a méně.

Dalším způsobem, jak Neves minimalizuje požadavky na úložiště, je schopnost řešení společnosti Genetec rozpoznávat pohyb. Lze ji použít pro všechny kamery, dokonce i když kamera samotná zaznamenat změnu nedokáže. Funkce umožňuje kasinu provádět záznam pouze tehdy, když jsou stoly aktivně používány. Když je v herně celkově 100 stolů a jen 50 jich je používáno najednou, videosystém zaznamenává jen zdroje z těch kamer, které jsou na využívané lokality zaměřeny.

„Kdykoli zákazník nebo krupiér vstoupí do obrazu, začne systém automaticky nahrávat pět minut před takovou událostí,“ říká Neves. „Nahrávání lze ukončit, jakmile pohyb v obraze ustane. To nám umožňuje využívat kamery, jen když jsou potřebné,“

Navíc, pokud jsou určité oblasti kasina přístupné pouze v určitou dobu, může být rozpoznání pohybu kamerami použito ke sledování chodeb a dveří a ke kontrole neobvyklého přístupu. „S 500 až 600 kamerami nemáme takové možnosti, co se týče najmutí potřebného personálu, aby sledovali vše, co se děje,“ popisuje. „Toto řešení nám umožňuje minimalizovat počet zaměstnanců při současném zvyšování úrovně zabezpečení.“

 

Tento článek vyšel v tištěném SecurityWorldu 4/2009.











Komentáře