Vydá Velká Británie superhackera?

Už od roku 2002 probíhá spor mezi právníky ve Velké Británii a Spojených státech o vydání hackera Garyho McKinnona (41). Ten stojí za údajně největším hackerským útokem proti americké armádě v historii. Zatím posledním krok v jeho příběhu je odvolání k Nejvyššímu soudu Velké Británie proti rozhodnutí vydat jej do USA.



Už od roku 2002 probíhá spor mezi právníky ve Velké Británii a Spojených státech o vydání hackera Garyho McKinnona (41). Ten stojí za údajně největším hackerským útokem proti americké armádě v historii. Zatím posledním krok v jeho příběhu je odvolání k Nejvyššímu soudu Velké Británie proti rozhodnutí vydat jej do USA.

Britský občan Gary McKinnon byl zadržen v listopadu 2002. Předtím úspěšně napadl nejméně 97 amerických vojenských systémů a serverů NASA. Svoje útoky prováděl mezi únorem 2001 a březnem 2002. Odhad vzniklých škod je americkou stranou vyčíslovaný na 700 000 USD, což na hackerské aktivity není nijak závratná vysoká částka.

Americká justice jej ale chce pohnat k soudu z jiných než finančních důvodů. Jednak je to skutečnost, aby si hackeři nemohli být pro příště jistí svou bezpečností. A jednak má obavu, kam všude a k jakým informacím se McKinnon skutečně dostal. On sám tvrdí, že si toho mnoho nepamatuje, protože při hackování byl vždy opilý a kouřil hašiš…

Přesto v médiích prohlašuje, že se dostal k důkazům, že Spojené státy mají k dispozici antigravitační pohon a zdroj čisté energie. Jeho útoky prý byly motivovány snahou dopátrat se pravdy o UFO.

Pokud by McKinnona britská justice vydala do USA, hrozí mu až sedmdesát let vězení! Ve Velké Británii je sice vyšetřovaný na svobodě, ale má velmi přísný režim: každý večer se musí hlásit na místní policejní stanici a noci musí trávit v místě trvalého bydliště. Kromě toho nesmí používat počítač připojený k internetu.

Na jeho případu je zajímavý způsob, jakým prováděl průniky do systémů. Používal jednoduchý skript stažený z internetu, který ve vybraných systémech vyhledával prázdná nebo základní hesla. Tedy systémy, kde se jejich správci neobtěžovali vůbec nějaké heslo zadat nebo kde nechali původní heslo nastavené výrobcem (zkuste si někdy zadat do internetového vyhledávače „default password(s)“ – uvidíte, kolik zajímavých stránek najdete!). Čili i systémy Pentagonu či NASA jsou náchylné k této banální administrátorské chybě – a podle úspěšnosti McKinnona v míře větší než malé…

A jak byl tento superhacker odhalen? Špatně si spočítal časové zóny a nedopatřením napadl počítač, u něhož ještě seděl oprávněný uživatel…










Komentáře