Komentář: Když díky Linuxu klesají ceny Windows...

Že Linux má na osobních počítačích nízký tržní podíl, je známá věc. Stejně je na tom i bezplatný balík kancelářských aplikací OpenOffice.org, který se z hlediska statistiky těší stejné neoblíbenosti. V tom bude asi každý zarytý linuxový fanda souhlasit s každým zarytým fandou Windows. Jenomže...


Statistika jsou pouhá čísla, která mohou mít mnoho interpretací. Aspoň v této oblasti. Jestli je pro někoho měřítko kvality a oblíbenosti Windows to, že tomuto systému celosvětově patří nějakých 90 % trhu ― a právě naopak, že je to znamení neoblíbenosti Mac OS X, Linuxu či jiných systémů ―, budiž. Potom údaj, že 100 % lidí jednou umře, dělá ze smrti ten vůbec nejoblíbenější a nejžádanější artikl.

Kterak klesly ceny OEM Windows
Notoricky známý fakt, jenž je často opomíjen, je, že Windows se mezi uživatele šíří hlavně OEM kanálem, tedy s novými počítači, na kterých je tento systém už předinstalován.

OEM kanál se ale před nějakými dvěma roky, rokem a půl otevřel i Linuxu. Nejprve to byly firmy jako Dell nebo Lenovo, jež své notebooky začaly prodávat s Ubuntu a SUSE Linux ― poté na trh vpadly netbooky a to Linuxu opravdu začaly žně. Výrobci chrlící malinké přenosné počítače do nich instalovali totiž výhradně linuxové distribuce.

V půlce loňského roku Linuxu na netboocích patřilo 90 % trhu, Windows XP zbylých 10 %. Dnes je situace jiná, ale tehdy Microsoft poznal, že něco je špatně. (Na toto téma více například v článku Microsoft, Linux a tak trochu lži).

Stále sílící prodejnost netbooků se odvíjí od jedné zásadní skutečnosti: netbooky jsou levné. A když prodáváte netbook za řekněme 300 dolarů (u nás jsou ceny bohužel mnohem vyšší) a vedle ho mají třeba za 240 dolarů, můžete přijít o kšeft. A také že Microsoft o kšeft přicházel.

I když Linuxu na osobních počítačích patří zhruba nějaké to jedno nebo dvě procenta, jeho přítomnost na trhu s netbooky zamávala neskutečným způsobem s cenami licencí Windows. Přitom Linux na netboocích se na celkovém podílu Linuxu ani nikterak zásadně neprojevil. I těch počátečních „pár milionů“ kusů netbooků, které se s ním prodávaly, znamenalo to, že Microsoft přišel o možnost příjmů v řádů desítek milionů dolarů (nebo víc).

Jinými slovy, když v určitém segmentu trhu zničehonic Microsoftu vyrostla konkurence, najednou bylo možné Windows zlevnit: licenční poplatek za OEM verzi Windows klesl z nějakých 50 nebo 60 dolarů na 15 dolarů, dnes necelých 300 korun. To je mimochodem méně než desetina doporučené maloobchodní ceny. (Malá odbočka: Nejen Evropská komise honí Microsoft. Naposledy s ním antimonopolní řízení ukončil stát Mississippi, který mu „vypsal účet“ na 100 milionů dolarů ― Microsoft tím potrestal za to, že zneužívá svého monopolního postavení a předražuje software.)

Za pár let se změnilo hodně
Netbooky se ale jen jedním segmentem trhu, kde Microsoft musel čelit konkurenci a reagovat snížením cen. V jiných oborech tohle bereme za normální znak soutěže, v této oblasti IT nás to překvapuje.

Zraje i kancelářský balík OpenOffice.org a s ním i komerční StarOffice. A Google nabízí zdarma svou webovou kancelář. O ni sice šéf Microsoftu Steve Ballmer řekl, že je primitivní a lidé ji nepoužívají, ale zároveň prohlásil, že konkurenci cítí v OpenOffice.org a StarOffice. Dokladem toho budiž i ten fakt, že v minulém roce znenadání klesly ceny MS Office 2007. Kdo by si před lety pomyslel, že balík takových kancelářských aplikací si uživatel domů pořídí za zhruba 1 500 Kč? (Dobrá, pro komerční použití jsou MS Office stále drahá, ale přesto se s cenami začíná hýbat.)

Microsoft v posledních letech ztrácí i jindy své neochvějné postavení mezi operačními systémy. Na desktopech v USA spadl pod 90 % už loni v listopadu, přitom v listopadu 2006 mu patřilo 94 %. Dnes je Windows na 87,75 % počítačů s přístupem na internet. Naopak stoupá jak Mac OS X, tak Linux. Co se týče serverů, tak výzkum provedený v létě loňského roku ukázal, že na Linuxu funguje 70 % českých webových serverů.

Na webu je situace pro redmondského žraloka ještě složitější. Že Microsoftu na konci tisíciletí a během počátku toho nového ujelo několik vlaků, nemá cenu dokola omílat. Snahy si vylepšit pozici na webu koupí Yahoo jsou zatím marné, Live.com se neprosadil a o Bingu tak brzy vynášet soudy je nesmyslní. Ale Microsoft do jeho vývoje chce investovat velké částky.

Bylo by asi hloupé tvrdit i to, že Microsoft několik let jen spal ― ale zkrátka „něco bylo špatně“. Internet se rozšířil mezi lidi ohromnou rychlostí a web se za pár let dostal někam, kde ho Microsoft ani náhodou nečekal.

Microsoft mezi roky 1990 a 2001 vydával jeden nový produkt za druhým. Každý rok uvedl na trh alespoň jednu novou verzi operačního systému (s výjimkou roku 1997) a také webového prohlížeče Internet Explorer. Poté dlouho, dlouho nic.


Zatímco mezi lety 1995 a 2000 na trh uvedl sedm operačních systémů (!) a šest nových verzí Internet Exploreru, za stejnou dobu od uvolnění Windows XP a Internet Exploreru 6 vyšly pouze Windows Vista (osobní počítače), Internet Explorer 7 a jeden systém pro servery.

V těchto hluchých letech začaly vznikat uživatelsky přívětivé linuxové distribuce, které si začaly nacházet své místo na osobních počítačích, dotáhly na až na populární netbooky, Apple chytl druhý dech, nastartoval se prodej Macintoshů a dodnes se mu podařilo ovládnout různé segmenty trhu s rozličnými populárními výrobky a službami; Google vyrostl v obrovský moloch ovládající webové vyhledávání a online reklamu... a výčet různých zásadních změn by mohl pokračovat. Mezi tím vším Microsoft vydal jeden operační systém pro osobní počítače, jeden webový prohlížeč...


Když před pár lety vznikal například Firefox, projekt budil svým cílem úsměvy. Sesadit z trůnu Internet Explorer, který díky bundlování do Windows zničil kdysi majoritní Netscape a kterému patřilo skoro 100 % trhu, znělo směšně. Po několika letech je ale vše jinak ― například podle společnosti StatCounter činí podíl Internet Exploreru 46 %, Firefoxu 39 % (v USA 56 % vs. 32 %).

Nastává v tomto směru dekáda zdravého konkurování, a tak i potřebných inovací?











Komentáře