Auta nelze vyrobit bez počítačů

Automobilový průmysl je komplexnější, zákazník náročnější, ze sériové výroby se postupně stává sériová výroba na zakázku. Bez masivního nasazení IT se tyto procesy neobejdou.

Auta nelze vyrobit bez počítačů


Jaké jsou zvláštnosti automobilového průmyslu, kterým se musí informační systémy přizpůsobit? Zákazník má větší požadavky. Nejenže vyžaduje stále vyšší kvalitu v kratší dodací lhůtě (typicky tři měsíce), zároveň chce čím dál tím širší možnost konfigurace výsledného produktu, chce se účastnit jeho návrhu. V podstatě jde o masovou výrobu na zakázku. Nároky na dodavatele a dodavatelskou infrastrukturu jsou o to vyšší, že při takové výrobě s velkou mírou variability musí dodržet normy automobilového průmyslu (přísnější než běžné normy podle certifikátu ISO9001).

Jeden ovlivňuje všechny
Automobilový průmysl je proto charakteristický vysokým stupněm dělby práce. Zákazník spouští objednávkou složitý proces výroby, a než se finální produkt začne kompletovat na lince OEM výrobce, zapojí se do tohoto procesu desítky dodavatelů a subdodavatelů. Tato situace nutí výrobce v automobilovém průmyslu k efektivnější spolupráci a integraci podnikového informačního systému do celého výrobního řetězce, tak aby zajistil efektivní komunikaci a řízení dodavatelské infrastruktury. Čím je dodavatelský systém provázanější, tím je efektivnější.

Provázanost zároveň představuje ohrožení funkce celého systému v důsledku výpadku jednoho článku, neboť v automobilové výrobě na řešení nenadálých událostí není příliš velký prostor. Dalším požadavkem na informační systém je tedy minimalizovat zranitelnost automobilového ekosystému plynoucí z této vysoce komplexní spolupráce. Moderní informační systém musí umět včas odhalit úzká místa a možné budoucí problémy v celém dodavatelském řetězci. Musí například hlídat stav skladových zásob a včas upozorňovat na blížící se nedostatek materiálu.

Komunikace a spolupráce
Cestou nejen ke zlepšení odolnosti dodavatelského ekosystému, ale i ke snížení administrativních nákladů a zkrácení doby potřebné k reakci na požadavky zákazníka je především efektivnější komunikace. To je další důvod k hlubší integraci dodavatelů do globálního procesu řízení výroby. Komunikace je jednou z nejrychleji se vyvíjejících oblastí v automobilovém průmyslu. Jejím základem je efektivní výměna dat.

Informační systém musí podporovat elektronickou výměnu dat na bázi systémů EDI (Electronic Data Exchange), který je v automobilovém průmyslu nejrozšířenější. Dále by měl systém umožnit převod z EDI do XML a CSV formátů pro komunikaci s dodavateli, kteří EDI nepoužívají. Důležitým trendem současného vývoje informačních systémů je proto sjednocování systémů EDI. Efektivnější komunikace vede i k dalším pozitivním efektům, jako jsou omezení chyb, snížení rizika sankcí, přesnější expedici či rychlejšímu navazování spolupráce při expanzi na zahraniční trhy.

Koordinace plánování
Jednotlivé podniky v dodavatelském řetězci mají zájem co nejefektivněji koordinovat své plánování výroby. Díky tomu mohou zmenšovat zásoby materiálu. Činnost dodavatelů zapojených do takto integrovaného podnikového systému tak řídí výrobní linka odběratele. Svou výrobu synchronizují s činností odběratele, tak aby se jednotlivé díly sešly na kompletační lince v přesný čas a ve správném pořadí.

Zde se projevuje významné specifikum automobilového průmyslu – tzv. odvolávky. Plánování výroby probíhá ve třístupňovém režimu. Předpověď objemu výroby se specifikuje skutečně objednaným objemem, který je nakonec ještě zpřesněn odvolávkami objednaných zakázek. Integrace dodavatelského řetězce do globálního systému řízení výroby zde řeší problém, jak s ohledem na odvolávky vyrábět jen to, co je opravdu potřeba. Dodavatelé tak mohou minimalizovat zásoby nedokončené výroby.

Management životního cyklu produktu
Důležitým trendem současnosti je lepší využívání informací. Product Lifecycle Management (PLM) je strategickým přístupem k realizaci nového výrobku. Znamená to odstranění komunikačních bariér a dosažení jasné přehlednosti nutné k úspěšnému využití informací v rámci celé organizace. Aplikací principů PLM propojují informace ze všech zdrojů, které jsou k dispozici. Jde o zlepšení veškerých procesů při realizaci výrobku ve všech jeho životních fázích, zjednodušeně řečeno o jejich zkrácení a souběžnost. Cílem je transformace zachycených údajů do užitečných znalostí a jejich využití při návrhu nového výrobku nebo jeho inovaci.

PLM tedy znamená zefektivnění výroby čerpáním z databáze znalostí a dřívějších rozhodnutí. Posledním trendem současnosti je tzv. druhá verze PLM (PLM 2.0). Posouvá PLM do on-line prostředí umožňujícího zúčastněným stranám pracovat současně v reálném čase prostřednictvím webového serveru.

Úvodní foto: © Lars Johansson - Fotolia.com



Vyšlo v Computerworldu 4/2012
Celý článek i toto vydání lze zkoupit elektronicky








Komentáře