ERP systémy: Výzvy pro rok 2010 (2)

Změna ekonomické situace znamená i novou výzvu pro dodavatele ERP – uživatelé požadují kromě nižší ceny i nativní podporu pokročilých technologií jako BI či konzultační služby nejvyšší úrovně.


Dokončení včerejšího článku…

V porovnání s minulostí jsou dnešní požadavky firem také mnohem sofistikovanější a podle Myšky mívají zákazníci často jasnou představu o tom, jaké cíle chtějí implementací ERP řešení dosáhnout, a nehledají systém jako takový, ale spíše se zajímají o konkrétní benefity pro svou společnost a konkurenční výhody, které jim přinese.

Stejně to vidí i Bok: „Zákazník chce znát návratnost své investice a je si vědom, že ERP mu musí přinést hlavně konkurenční výhodu, na tom pak staví své konkrétní požadavky.“ Podle Fouska také roste tlak na komplexnost řešení, to znamená, že mít všechna data k dispozici pro rozhodování je předností systému: „A to i proto, že pracovní síla je drahá a zvýšení produktivity práce v IT rozhodně pomáhá získávat konkurenční výhodu. Jde o to, že díky ERP se nesnižuje znalostní báze firmy, právě naopak.“

Podle Jirušeho kladou zákazníci při výběru vhodného ERP řešení v současné době čím dál větší důraz na poměr cena/výkon a na spolehlivost systému. „Mnozí zákazníci si také začínají uvědomovat, že často dostačuje méně robustní systém, neboť příliš široká funkcionalita nebývá ve všech případech využívána, a tak se stává spíše přítěží,“ dodává Jiruše.

Tento trend potvrzuje i Luboš Edl, obchodní ředitel společnosti Cybersoft, který říká, že „patrný je stále silnější zájem organizací o specializovaná vyladěná řešení, která se v praxi úspěšně osvědčila u jiných firem z podobného oboru podnikání.“ Požadavky a preference jsou také svázány s velikostí a typem firmy. Podle Karpeckiho se u menších firem rozsah využívání IS omezuje pouze na klíčové procesy firmy.

Na druhou stranu vyžadují od dodavatele IT širší služby, například nejen reengineering a nastavení systému, ale požadují i služby spojené s uživatelským designem systému a s tvorbou výstupů, s administrací systému a každodenním provozem systému. To znamená s činnostmi, které jsou uživatelé ve větších podnicích zvyklí provádět sami. Rovněž v nejisté době stoupá tlak na efektivitu a flexibilitu řešení v rozhodujících oblastech, tedy tam, kde je vysoká návratnost.

Každý zákazník je svým způsobem specifický, unikátní, a proto jsou často rozdílné i požadavky na upgrade sytému, jejich četnost, rozsah poskytovaných služeb a podobně. „Existují společnosti, které správně považují ERP systém za klíčový a neustále hledají možnosti jeho rozvoje, zefektivnění procesů, případně identifikaci nových oblastí, které by do ERP mohly být z hlediska realizace zahrnuty,“ tvrdí Myška. Proto by technologie provádění updatů měla být podle Boka pro administrátory systémů pohodlná a rychlá a servisní zásahy možné i přes vzdálenou správu.  

Potenciální zákazníci jsou podle Vintrlíka náročnější a zodpovědnější, chtějí všechna řešení hned: „Dříve se systém nasazoval postupně. U stávajících zákazníků jsem výrazné změny nezaznamenal. U nových zákazníků ale sílí tlak na služby s nějakou přidanou hodnotou. Již nestačí, aby konzultant dobře ovládal produkt a zákazníka vyškolil. Zákazník také očekává, že mu dokážeme pomoci s nastavením a optimalizací jeho firemních procesů.“

Dle Jirušeho zákazníky zajímá především to, zda systém bude splňovat platnou legislativu a jak rychle je dodavatel schopen na legislativní změny reagovat. Zákazníci budou také více zvažovat, které služby využijí a zda pro ně mají smysl. Stoupat bude i důraz na poměr cena/výkon. Pozorovat lze dle Karpeckiho také například požadavky na centralizaci systému a procesů, zejména pak v případě akvizicí či zahraničních poboček zákazníků. Dále zvýšení efektivity práce jednotlivců pomocí individuálního nastavení obrazovek a pochopitelně využití nových možností systému.

Co se týče ceny ERP produktů, shodují se odborníci na tom, že cena je pochopitelně důležitým aspektem výběru ERP, nikoliv však primárním. „Klient vyžaduje především kvalitu, služby a záruky,“ říká Bok. „Cena je a bude i v budoucnu velmi významným článkem projektu. Důležité je poskytovat zákazníkům co nejlepší funkcionalitu, přitom přihlížet i na stranu nákladů, kde již dnes lze přinést velmi krátkou návratnost investice do ERP projektu (ROI) nebo velmi nízké dlouhodobé náklady na provoz a údržbu ERP (TCO),“ vysvětluje Myška. Díky silné konkurenci sílí podle Edla rovněž tlak na snižování cen licencí, a to navzdory neustálému zvyšování rozsahu a kvality produktu.  

Kde hledat úspory
Oblastí, ve kterých lze v rámci ERP projektu najít možné úspory, je dle Myšky celá řada. Důležité je však uvážit, zda daná úspora bude přínosná i z dlouhodobého hlediska, nebo zda se naopak v konečném důsledku neprodraží. „Úspory je možné najít například už při pouhé konfiguraci systému a počtu licencí nebo v rámci implementačního projektu, kdy některé aktivity odvede IT oddělení zákazníka, nikoli samotný dodavatel. Určitě bych však nešetřil v oblasti školení, neboť pak uživatelé nemusí být schopni realizovat ani menší uživatelské úpravy,“ radí Myška. Podobný názor má i Bok, který říká: „Spořit se dá úplně všude. Je potřeba jen definovat klíčové procesy rozvíjející byznys. Těch se úsporná opatření týkat prakticky nemusejí – naopak tyto oblasti zaslouží podporu pro další rozvoj. Všude jinde stojí za to náklady bedlivě sledovat, ve většině oblastí lze doporučit vyšší míru automatizace.

Úspor lze podle Vintrlíka dosáhnout i vhodně zvolenou formou školení: „Jiná cena totiž bude, když budeme školit u zákazníka, jiná pro uzavřenou skupinu uživatelů jednoho zákazníka v našem školicím středisku, a jiná v případě otevřených školení.“

Podle Jirušeho je možné uspořit například při převádění dat do nového ERP systému, protože migrace tvoří poměrně velký rozsah prací. „Je dobré zvážit, jaká data a v jaké historii konvertovat a zda je společnost v budoucnu vůbec využije. Rozhodně pak nedoporučuji šetřit v oblasti analýzy, testování a školení,“ dodává Jiruše. Edl navrhuje jako jednu z variant, díky které lze ušetřit, specializované, v praxi ověřené, oborové řešení. Podle něho se zapracování individuálních funkčností nad obecnými systémy prodražuje a prodlužuje dobu implementace. „Najdou-li se na trhu vhodná hotová řešení, nemusí se „vymýšlet vymyšlené“ a ušetří se,“ zakončuje Edl.

Klíč k úspěšnému zavedení ERP
Klíčovým faktorem pro úspěšnou ERP implementaci je dle Myšky jednoznačně implementační tým, který by měl být sestaven z odborníků nejen na straně dodavatele, ale i na straně odběratele.

Samotný tým by ale neměl řešení jen implementovat, ale proaktivně navrhnout, jak vylepšit a zefektivnit podnikové procesy ve společnosti. Nevyhnutelnou částí úspěšného projektu je plán s měřitelnými a dosažitelnými výsledky a jasným postupem, jak takových výsledků dosáhnout.

Podle Jilkové by měl být samozřejmostí soulad systémů s legislativou a proaktivní promítání legislativních změn dodavatelem ERP. „Vedle vlastní implementace ERP jsou to také kvalitní řízení rizik, vhodný release management a v neposlední řadě schopnost pochopit potřeby konkrétní firmy či umět uplatnit zkušenosti z předchozích implementací. Zákazníci očekávají vedle produktu i získání určitého know-how dodavatele,“ pokračuje Jilková. „Bezesporu jde na prvním místě o kvalitní řízení projektů. Dále jsou to odborné konzultace s hlubokou znalostí funkcionality. V neposlední řadě je velmi důležitá vzájemná spolupráce implementačního týmu,“ dodává Karpecki.

Vintrlík vidí jako klíčovou analýzu a parametrizaci systému: „Ovšem podcenit nelze ani ostatní fáze projektu. Které kolo u vašeho automobilu je klíčové? Potřebujete všechna, minimálně čtyři. A někdy může být pro vás klíčové zrovna to rezervní.“











Komentáře