Nákup softwaru nemusí být vždy jednoduchou záležitostí

V průběhu let se možnosti nákupu a provozu softwaru výrazně proměnily. O tom, jaké nástrahy firmy mohou čekat, s námi hovořil Miloslav Záleský ze společnosti AutoCont CZ.


Jak efektivně podle vás dokážou menší organizace využívat dostupný software na trhu? Mají při nákupech dostatek informací např. o existujících edicích?
Problematika softwaru a jeho licencí je velmi komplexní záležitostí a zvolit správnou a nejvýhodnější v mnoha případech dokážou jen školení specialisté. Menší zákazníci se ve většinou musí spolehnout na prodejce, u kterých kvalita doporučení bývá různá, a záleží hodně na vědomostech a certifikacích firmy, která software nabízí. Různé typy multilicencí (již od pěti kusů) zaměřené na různé typy zákaznických segmentů (obce, města, školy, vzdělávací organizace, podnikatelé, firmy, studenti) totiž stojí diametrálně různé peníze. Kromě kvalitních školených specialistů na licence se pro menší zákazníky již objevují i internetové zdroje a portály, kde se v informacích o různých licencích jednoduše zorientuje i laik.

Jakým způsobem hodnotíte trend stahování nakupovaného softwaru přímo z internetu – nechtějí mít firmy přece jen stále fyzickou „krabici"?
Výhody „krabice“ jsou jasné – nosič, tištěný manuál a pocit toho, že mám něco hmatatelného se štítkem a licenčním klíčem. Nevýhodou je jednoznačně cena – „krabice“ je synonymem pro nákup jedné licence a velmi často se stává, že fyzické vlastnictví se stává problémem – ne vždy je totiž možné „krabici” po čase nalézt. Někteří menší producenti softwaru a hlavně moderní prodejci nabízejí internetové portály, kde zákazník nejenom patřičnou licenci či multilicenci zakoupí rychle, ale má i přesnou a přehlednou evidenci, co kdy zakoupil a může používat. S navyšující se rychlostí běžných internetových připojení je bezproblémové takto nakupovat i kancelářské balíky i další rozměrné aplikace.

Jak se díváte na problematiku „vlastnění“ softwaru či jeho pronájem, případně jeho poskytování ve formě služby?
Větší organizace mohou zvolit jakoukoliv z uvedených forem – záleží na jejich práci s investičními a neinvestičními prostředky, vše je otázkou analýzy a kalkulace. V problematice poskytování softwaru jako služby se mnoho výrobců aktuálně zaklíná slovy SaaS či cloud. V dané oblasti určitě proběhne v nejbližší době intenzivní rozvoj a nechme se překvapit, jaké reálné služby se dostanou „na talíř“ i k menším zákazníkům – pro ně má totiž daný model obrovskou výhodu – mohou používat profesionální software bez provozu nutné infrastruktury a bez velkých investic.

Jakou máte zkušenost s podporou, která se dostává uživateli po nákupu softwaru či hardwaru se softwarem?
Opět u větších organizací je podpora většinou předmětem smlouvy s dodavatelem či starostí interního IT oddělení. Pro menší organizace či podnikatele je to otázka modelu „ udělej si sám“ – většinou odkazem na manuál či linku podpory výrobce, která je často provozována mimo území ČR. Pro tyto zákazníky se s rozvíjejícím se internetem a technologiemi pro správu dnes začínají objevovat komerční služby vzdálené správy, pomocí nichž lze překvapivě snadno vyřešit velké množství problémů či instalačních podpor uživatelů a stojí zlomkové ceny ve srovnání s on-site službami.











Komentáře