Hlavní navigace

Pervazivní výpočetní technologie pomohou ve zdravotnictví

5. 2. 2013

Sdílet

 Autor: © Sergey Nivens - Fotolia.com
Cílem vědeckotechnologického centra pro pervazivní výpočetní techniku, které představila společnost Intel, je urychlit vývoj technologií nové generace. Budou schopny si osvojovat nové poznatky a přizpůsobovat se potřebám spotřebitelů.

Další generace pervazivních výpočetních systémů se bude schopna průběžně seznamovat s vlastním prostředím, předměty, harmonogramy a preferencemi uživatelů. Tyto budoucí aplikace budou podporovat složité úkoly. Díky tomu se budou uživatelé moci více zaměřit na dosažení svých cílů, místo aby museli vymýšlet, jak zprovoznit technologii.

Nové aplikace budou přihlížet k aspektům, jako jsou kontext, gesta, hlas, a uživateli budou pomáhat řadou výstupních režimů, jako jsou audio nebo obrazový materiál. Aplikace budou vykazovat podstatně hlubší povědomí o uživatelích, jejich činnostech a cílech. Budou tak s to se učit a přizpůsobovat zvykům a preferencím uživatelů.

Výhody pro chronické pacienty a seniory
Některé pervazivní aplikace ve vyspělých zdravotnických systémech již nejsou pouhou vizí, ale dostupnou realitou. Jde například o technologie, které dohlížejí na stav chronických pacientů. Napřiklad inteligentní budovy u osob s Alzheimerovou chorobou hlídají, aby se pacient pohyboval ve vymezeném bezpečném prostoru, a jakmile jej opustí, ozve se alarm. Podobně u pacientů s cukrovkou elektronické aplikace kontrolují podávání inzulinu. Inovace, kterou do těchto systémů vnesou pokročilejší pervazivní technologie, spočívá v jejich schopnosti samostatně se učit a inteligentně vyhodnocovat data ze životního stylu pacienta. „Výsledkem bude, že léčba bude mnohem individuálněji propojená s intervaly (biorytmy) konkrétního pacienta a s modely chování, které má dodržovat,“ vysvětluje očekávané přínosy Pavel Kubů, manažer pro zdravotnictví společnosti Intel.

Realita současného českého zdravotnictví je však v tomto směru poměrně vzdálená nejvyspělejším projektům. Nicméně pro budoucnost se zdají slibné projekty organizace Život 90, sdružení pro aktivní a smysluplný život seniorů. Pro služby tísňové péče vzniká platforma umožňující využívat speciální senzor monitorující pohyb a činnosti seniora v bytě. Pokud například nebude delší dobu v bytě žádný pohyb, vyšle senzor signál na dispečink, který má možnost ověřit, zda nedošlo k nějaké rizikové události. Pervazivní model by v tomto případě umožnil ještě lépe určit ideální dobu, po které se aktivuje poplach. S pokročilejší technologií by uživatelé mohli využívat další služby, například speciální televizi, která stimuluje mozkovou aktivitu, nebo hry udržující mozek v kondici. Tyto programy pobízejí uživatele k rozumné mentální činnosti a jsou u něj schopny stimulovat i fyzickou činnost. Obojí je od určitého věku nezbytné pro udržení kvality života seniorů. V současné době musí ke starému člověku přijít sociální pracovník, a to podobné činnosti prodražuje a limituje.

Pomoc schizofrenikům
Perspektiva pervazivních „samoučících se“ systémů je otevřená i v oborech, které byly dosud určeny výhradně vysoce specializovaným expertům. Jde například o léčbu civilizačních chorob. To, co nyní dělají lékaři rutinně, třeba léčbu kompenzované cukrovky, bude moci v budoucnu s přispěním nových technologií vykonávat i méně vyškolený personál, například zdravotní sestra. Lékař se potom bude moci věnovat léčbě nestandardních případů, jež na základě netypických syndromů aplikace diagnostikuje.

Od pervazivních systémů si hodně slibuje i psychiatrie, obzvlášť v oblasti léčby chronických onemocnění. Jejich průběh je často provázen opakovanými vzplanutími příznaků. Čím více relapsů nemocný prožije, tím výraznější může být trvalé postižení. Pervazivní výpočetní techniky pomohou určit riziko relapsu. Vhodnou úpravou léčby pak bude možno těmto událostem předejít.

Prvním praktickým počinem bude využití pervazivních technologií k předpovědi relapsu schizofrenního onemocnění v rámci originálního preventivního programu ITAREPS, vyvinutého českými psychiatry. „Program komunikuje s nemocným a jeho blízkými pomocí SMS zpráv. Získává údaje o časných varovných příznacích relapsu. Inovativní zpracování těchto dat pomocí pervazivních výpočetních systémů umožní přesnější a včasnější předpověď budoucího zhoršení klinického stavu nemocného,“ řekl Filip Španiel z Psychiatrického centra Praha.

Byl pro vás článek přínosný?