Neseparujte data, jinak zapláčete nad výsledkem

Podle půsovních předpokladů měly systémy ERP vyřešit problém dat dostupných v různých informačních silech – současný trend sebeobslužných analýz ale hrozí jeho brzkým návratem.

Neseparujte data, jinak zapláčete nad výsledkem


Informační sila, která brání sdílení dat a získaných pohledů s ostatními částmi organizace, jsou pohromou, jejíž vyřešení se již před mnoha lety předpovědělo při vzniku platforem typu ERP (podnikové plánování zdrojů). Dnes ale jejich definitivní konec není zdaleka jistý.

Těsně v závěsu za konzumerizací podnikového softwaru a rostoucí všudypřítomností snadno použitelných analytických nástrojů se sila vracejí v celé své bývalé slávě – a omezují spolupráci, protože si jednotlivé týmy a oddělení vybírají různé nástroje pro rozličné účely a datové sady bez ohledu na další podnikové služby či zdroje.

Z krátkodobého hlediska to může dotyčným uživatelům přinést úžasné nové možnosti a poskytovat rychlý požadovaný analytický vhled bez pomoci datových vědců či personálu IT.

Ruku v ruce s touto novou demokratizací analytické moci však mohou přijít duplikace dat i úsilí, nedostatky v dodržování směrnic, problémy s kvalitou údajů – a ano, opět ta děsivá informační sila.

„Sady ERP byly navržené tak, aby byly náhradou za separované aplikace jednotlivých oddělení,“ vysvětluje analytik Henry Morris, viceprezident IDC.

V takových scénářích byl záměr, aby integrované aplikace sdílely stejné databáze z důvodu zajištění efektivity a přístupu ke společným integrovaným sadám dat. Tak úplně to však nikdy nefungovalo.

 

Proč se data separují?

„Tuto chvályhodnou vizi mařilo hned několik věcí, uvádí Morris. Jednou z nich je, že některé společnosti implementovaly více sad ERP, další je vzestup popularity cloudu a aplikací typu SaaS, což příslušné nástroje zlevnilo a usnadnilo jejich pořízení, aniž bylo nutné celopodnikové schválení.

V obou případech tak vize jediného jednotného souboru dat a softwaru padla.

Problém separace údajů v silech je obzvláště běžný u desktopových nástrojů, do kterých uživatelé načítají veškerá data, k nimž mají přístup, poznamenává Martha Bennettová, analytička společnosti Forrester.

„Můžete snadno replikovat stejný problém, který již máte s tabulkovým procesorem,“ přirovnává. „Více verzí pravdy, tedy kromě toho, že vypadá lépe,“ tvrdíBennettová.

To samé však podle ní může nastat u analytických projektů a big dat. „Dokonce i úspěšný projekt, který přináší konkrétní výsledky mající hodnotu, může nakonec dopadnout špatně, když skončí jako informační silo.“

Ať tak či onak, potenciálních důsledků je mnoho: ztráta času dohadováním, čí výsledky jsou vlastně správné, zavádějící rozhodnutí, kolize s regulacemi a směrnicemi a vyšší náklady.

Nejdůležitější je, že organizace nemůže přejít na rozhodování řízené daty, což dříve či později povede k nevýhodám vůči konkurenci,“ upozorňuje Bennettová.

Společný soubor nástrojů může být důležitý, ale ještě důležitější je společný soubor dat, připomíná Morris z IDC.

„Problém neleží v šíření separátních nástrojů BI,“ vysvětluje Morris a dodává: „Pokud byste měli integrovanou urovnanou sadu dat, mohli byste pro přístup k nim samozřejmě použít více nástrojů BI.“

 

Problém řízení dat

Taková integrace ovšem vyžaduje spolupráci mezi oddělením IT a produkčními odděleními firmy, a to s sebou nese možná nejdůležitější část skládačky: řízení.

Podle nedávné zprávy Gartneru bude mít do roku 2017 většina podnikových uživatelů přístup k samoobslužným analytickým nástrojům. Dostatečně řízeno však bude méně než deset procent samoobslužných iniciativ BI.

„Oddělení chtějí získávat poznatky ze svých dat, ale potřebují také zabezpečení a důvěru managementu,“ upozorňuje Nic Smith, ředitel marketingu pro analýzy ve společnosti SAP.

„Možná to nezní populárně, ale řízení dat je důležitější než kdykoli dříve,“ zdůrazňuje Bennettová z Forresteru. Radí, aby data zůstávala ve vlastnictví příslušných provozních oddělení a aby se oddělení IT zaměřovalo na zpřístupňování dat ve správném formátu.

Nejdůležitější je však stále čas. „Dokončení práce včas je často lepší než její dokončení správnými nástroji se správnými daty, ale o týden či měsíc později,“ vysvětluje Boris Evelson, viceprezident Forresteru.

„Pevně věříme, že jediná verze pravdy není absolutní – je relativní a kontextuální. A kolik jste ochotni zaplatit za stoprocentní přesnost?“ ptá se Evelson.

On sám doporučuje vytvořit centrum podnikových dat pomocí technologie Hadoop nebo jiné obdobné platformy s nízkými náklady a poté vytvářet BI aplikace využívající toto centrum.

Potom se podle něj můžete pustit do zápasu. „Většina podnikových dat by měla být v informačním centru, ale přijdete o část kontroly: Data nemusejí být zcela čistá či dostatečně integrovaná, ale jsou všechna na jednom místě.“

Nehledě na to, jaká konfigurace je nyní nejlepší, je zcela jisté, že to není naposledy, kdy firmy s tímto problémem zápasí. „Vývoj trhu BI lze přirovnat ke kyvadlu,“ prohlašuje Brad Peters, předseda a produktový ředitel společnosti Birst, která je dodavatelem softwaru BI.

„Začali jsme u jednoho extrému kyvadla: centrálně řízeného modelu, kdy vlastníkem dat bylo IT oddělení,“ vysvětluje Peters a dodává: „Potom se kyvadlo zhouplo k opačnému extrému, a to v reakci na poptávku podnikových uživatelů.“

Protože si podle něj šéfové IT a podnikových oddělení uvědomují potřebu zdravé rovnováhy, jsme dnes svědky návratu kyvadla zpět směrem ke středu.

 

Tento příspěvek vyšel v Computerworldu 10/2015. Časopis (starší čísla i předplatné těch nadcházejících) si můžete objednat na adrese našeho vydavatelství.

Úvodní foto: © gunnar3000 - Fotolia.com



Vyšlo v Computerworldu 10/2015








Komentáře