Cloud computing: Nová příležitost pro firemní IT

Co model cloud computing skutečně představuje, jaké jsou jeho potenciální výhody a nevýhody, na čem je nutné v budoucnu ještě zapracovat a hlavně – jsou na něj podniky už dnes připraveny?


Organizace se postupem času setkávají s velkým množstvím populárních pojmů z oblasti IT, které většinou slibují modré z nebe. Některé přínosné byly, jiné ale skončily na smetišti dějin. V rámci modelu služeb placených za použití mohli IT profesionálové slyšet o on-demand computingu, modelu SaaS (software jako služba) či o utility computingu. V současné době často skloňovaný cloud computing však vytváří určitý zmatek. Zatímco někteří poukazují na to, že se jedná o další velký trend v IT, jiní mají dojem, že je to jen utility computing v novém rouchu. Kde je vlastně pravda?

 

Dosavadní příběh...
Cloud computing způsobuje zmatek, protože pro něj existuje jen málo dodavatelů a téměř každý analytik jej definuje jinak. Je tak obestřen extrémně mlhavou aurou. V tradičnějším systému pořizuje a zajišťuje výpočetní prostředky – když je potřeba nasadit novou aplikaci, infrastrukturu či službu – IT oddělení. A právě z tohoto konvenčního přístupu pramení problém neschopnosti IT naplňovat aktuální potřeby podniků.

Stále více organizací potřebuje reagovat v čase obvyklém na internetu a snižovat prodlevy při uvádění produktů na trh, pokud chtějí odpovídat na změny trhu a zůstat před svými konkurenty. Dnešní IT oddělení však musejí při pořizování infrastruktury plnit zdlouhavé schvalovací procesy. A když je infrastruktura schválena, je stále nutné ji připravit a přidělit.

James Staten, hlavní analytik společnosti Forrester, předkládá tři důvody, proč je pro podniková IT oddělení těžké rychle reagovat na dynamické požadavky podnikání. Především plánování kapacity je příliš obtížné – zjištění, zda datové centrum dokáže pojmout další službu, kam by měla přijít, co by se kvůli ní mělo podniknout a jaké zřizování je nutné provést, aby pro novou službu vzniklo místo, je pro ně časově náročné. V této oblasti také chybí potřebné kvalitní nástroje.

Vyvážení času uvedení na trh vůči upotřebení aktiv je příliš namáhavé: protichůdné požadavky řízení IT nákladů a dostatečné pružnosti pro podnikání vytváří pro IT neřešitelnou situaci. Starý přístup „tak jim dejte další server“ už je k ničemu.

Firmy často přicházejí k IT oddělením s požadavky bez schváleného rozpočtu nebo nemají zcela vyjasněný podnikatelský záměr a doufají, že IT to za ně vyřeší. To ale IT nedokáže. Werner Vogels, technologický ředitel společnosti Amazon, tvrdí, že jen maximálně efektivní řízení datového centra zajistí řešení problému, kdy IT pracoviště nejsou schopná včas reagovat na dynamické požadavky podnikání.

Společnosti významně působící na poli služeb přes internet založily své podnikání na snaze o inovativní infrastrukturu IT, která maximalizuje účinnost datového centra – to byly investice, které jim daly výraznou výhodu vůči konkurenci, jež do oblasti internetových služeb přišla s tradičním základem IT, jak uvádí Staten. To vedlo Vogelse k závěru, že pokud sofistikované řízení velkého datového centra nepatří mezi základní schopnosti firmy, je potřebné svěřit zodpovědnost někomu, kdo níže uvedené předpoklady má. Jde o:



1.    Vynikající hospodaření. Hlavní provideři internetových aplikací a služeb – ať již sami, nebo poskytovatel hostingu – nakupují obrovské množství vybavení datového centra, díky čemuž získávají mimořádnou výhodu při vyjednávání cen.

2.    Lepší postupy pro zvládnutí dynamické pracovní zátěže. Významné společnosti podnikající v oblasti internetových služeb investovaly nejen do pokročilých IT metodik, ale mají také vytvořeny sofistikované nástroje pro řízení a správu, které jim umožňují rozprostřít aplikace mezi tisíce serverů a snadno tak zajistit jejich škálovatelnost. Mají optimalizovanou infrastrukturu pro rychlé přijetí nových služeb, díky čemuž mohou každý týden nabízet nové možnosti.

3.    Kvalifikace v řízení dynamické kapacity. Pro tyto společnosti je produktivita jejich vybavení prvořadá, protože cena jejich služeb je přímo úměrná průběžným nákladům na vlastní datová centra. Čím vyšší efektivitu z metru čtverečního získají, tím větší zisk budou mít. Proto podrobně sledují využití infrastruktury pro každou aplikaci.

4.    Sledování nákladů dle využití. Většina těchto organizací využívá reporty jen interně, ale několik inovativních firem začalo nabízet toto pozorování i jako službu.

 

V podnikovém IT se téměř v jeden okamžik objevují tři vývojové větve. První je oblast supercomputingu, který se přesouvá z extrémně velkých samostatných systémů na clustery složené z levných systémů a nově se vymezuje jako high performance computing (HPC). V současnosti se jedná téměř výhradně o systémy založené na architektuře x86, které jsou vzájemně seskupeny ve velkých počtech pomocí technologií paralelního computingu.
To je také oblast, kam směřují poskytovatelé internetových služeb (ISP). Jak se některé služby poskytovatelů ISP stávají stále více komoditou, je pro internetové providery těžší udržovat si technologický náskok. Snaží se tedy nabízet vyšší úroveň podnikových funkcí – poskytovatelé internetových služeb se tak pohybují dvěma předpokládanými směry: SaaS (software jako služba) a poskytování řízených služeb (MSP).

Přichází ale nečekaná změna. „Být providerem SaaS vyžaduje po poskytovatelích ISP kvalifikaci k zajišťování aplikací přes internet jako služby placené za použití. Většina poskytovatelů ISP ji ale nemá. A to je důvodem, proč se providery SaaS stává větší počet softwarových společností na úkor ISP. „Ti se vyvíjejí spíše do podoby poskytovatelů MSP,“ tvrdí Staten.

Třetí vývojová větev se týká samotného datového centra. Jak potvrdil Vogels, správa velkých datových center svépomocí se stává poměrně nepraktickou. Výsledkem pak je, že více podniků pro většinu funkcí svých datových center hledá outsourcingové dodavatele. Všechny tři větve však, zdá se, konvergují. HPC rozšiřuje základnu, poskytovatelé ISP rozšiřují své modely služeb a využívají HPC k nabízení služeb s přidanou hodnotou a konečně podniky častěji hledají outsourcing IT funkcí, které jsou již nezřídka komoditou. Dejte si tyto tři větve dohromady a získáte novou tržní příležitost: cloud computing.

„Kvůli svému jedinečnému zaměření na maximalizaci efektivity postupů pro hosting internetových služeb si některé společnosti podnikající v této oblasti uvědomily, že mohou poskytnout výhody svých postupů jedinečné infrastruktury i svým zákazníkům, a to jako nový druh hostingové služby. ‚Vstupte do světa cloud computingu,‘ hlásá jejich nový slogan...“



Vítá vás cloud computing
Cloud computing představuje podle některých analytiků model příští generace počítačových služeb. Kombinuje koncepty softwaru poskytovaného jako služba, práci s obchodním modelem utility computingu a využívání výpočetních technologií v rámci gridu či clusteru. Cloud computing se zaměřuje na využití výkonu supercomputingu, který lze měřit v desítkách tisíc miliard operací za sekundu, a na zajišťování různých IT služeb uživatelům prostřednictvím webu.

Staten představuje cloud computing jako platformu dodávání služeb, která je založena na stejných základech jako tradiční hosting či SaaS. Stavební bloky cloud computingu, které používají koncept mimo konvenční podoby modelů dodávky IT služeb, jsou:

 

- Předepsaná a abstraktní infrastruktura. Základem modelu cloud computingu je standardizace infrastruktury a vrstev abstrakce, které umožňují hladké umístění a přemísťování služeb. Začíná to jednotnou implementací škálovatelného hardwaru serverů, jenž slouží pro některé cloudy jako výpočetní a úložná infrastruktura (jiné zase využívají sítě SAN). Infrastruktura těchto prostředků umožňuje provozovat cloud computingu a je o ní rozhodováno výhradně dodavatelem služeb. Zákazníci se nedostanou k zadávání infrastruktury, kterou chtějí, což je hlavní změna vůči tradičnímu hostingu.

- Plná virtualizace. Téměř každý dodavatel cloud computingu provádí abstrakci hardwaru nějakým typem virtualizace serverů. Většina používá hypervizor pro udržení nízkých nákladů.

- Vybavení softwarem pro dynamickou infrastrukturu. Většina poskytovatelů cloud computingu používá infrastrukturní software, který dokáže snadno přidat, přesunout a změnit aplikace s velmi malým, pokud vůbec nějakým, zásahem personálu poskytovatele.

- Platba za použití. Většina providerů cloud computingu zpoplatňuje skutečné využití prostředků počítané v hodinách využití procesorů, použitých gigabajtech úložného prostoru a přenesených gigabitech za sekundu spíše než formou měsíčních poplatků.

- Bez dlouhodobých kontraktů. Většina dodavatelů cloud computingu umožňuje využívat své služby nezávazně. Například minimální objednávka služby FlexiScale od společnosti XCalibre je jedna hodina, a navíc bez vstupního poplatku. To činí z cloudu ideální místo k vytváření prototypů nové služby, k provádění testů a vývoje nebo k zajištění časově omezené kampaně bez IT závazků.

- Nezávislost na aplikacích a operačním systému. Ve většině případů architektury cloudů podporují téměř libovolný typ aplikací, které by zákazník mohl vyžadovat, pokud ovšem nepotřebuje přímý přístup k hardwaru nebo ke speciálním hardwarovým prvkům. Oslovení dodavatelé uvádějí, že v jejich infrastrukturách není nic, co by jim bránilo podporovat libovolný operační systém kompatibilní s platformou x86.

- Absence nutnosti instalovat hardware a software. Cloud lze využívat jako jakýkoli vzdálený server. Je k tomu potřebné pouze přihlášení. Na zákazníka nejsou kladeny žádné softwarové ani hardwarové požadavky, ani nejsou nutné specializované nástroje.

 

Společnost Gartner zase popisuje cloud computing jako model IaaS (Infrastructure-as-a-Service), tedy jako infrastrukturu poskytovanou jako službu. Ten rozšiřuje stávající možnosti IT o nabídku služeb souvisejících s infrastrukturou či o platformu v rámci předplatitelského modelu. Jedná se o koncept poskytující výpočetní prostředky umístěné na externích zařízeních připojených do sítě gridů. Uživatelé v něm mohou nasadit své aplikace nebo provést outsourcing požadované funkcionality prostřednictvím internetu, a to bez starostí o umístění fyzické infrastruktury.



Okno do světa cloudů
Kromě společností jako Amazon, Google, Akamai či 3Tera si začali i velcí dodavatelé klasického softwaru všímat, že nový koncept by mohl způsobit zemětřesení ve způsobu nasazování a používání IT.

Například Microsoft neuvádí na trh pouze vylepšení HPC své vývojové platformy, ale také hostitelské služby pro své podnikové aplikace pro provoz v prostředí cloud computingu. „Jsme přesvědčeni, že lidé si chtějí vybrat to nejlepší z obou světů – softwaru a služeb. Prakticky vzato je model SaaS jen zajišťujícím mechanizmem. Není to příklad platformy. Příkladem platformy je ve skutečnosti software plus služby. Bude odrážet odhodlanost lidí používat software,“ uvádí Tarun Gulati, marketingový manažer ve společnosti Microsoft.

Obvykle byla oblast HPC vždy dominantním územím pro open source software. Nyní chce na toto pole vstoupit i Microsoft. „Microsoft měl na oblast HPC během několik posledních let významný vliv. Platforma MS Windows začala být vhodná pro gridový model,“ poukazuje Staten.

To poskytuje iniciativám Microsoftu v oblasti cloud computingu jedinečnou podporu. „Díky nové nabídce nyní můžeme hovořit o on-line verzích našich softwarových produktů Exchange, SharePoint a produktech Unified Communications. Postupem doby bude mít většina aplikací vystavěnou součást pro služby. To podnikům poskytne více možností při rozhodování o používání softwaru. Ať už budou chtít plnou kontrolu, nebo budou chtít používat software jako službu.

Nebo si možná vyberou hybridní model, kde některé prvky budou nasazeny lokálně a zbytek bude hostovaný v prostředí cloud computingu. Máme například on-line službu MS Exchange, která má sdílená API a vestavěnou konfigurovatelnost tak, že ji lze nasadit jako službu pro podniky. Postupně bude možné používat naše produkty CRM pro on-line computing,“ tvrdí Gulati.



Fáze přípravy
„Aby byla služba připravena k běžnému používání v podnicích, musí přejít z fáze ranných osvojitelů (málo podniků, které ji používají s většinou experimentálním nasazením a použitím pro nepříliš důležité projekty) do fáze rané většiny,“ uvádí Staten. „Důkaz, že je v této fázi, by pocházel z dostatečného množství referencí na přímé podnikové zákazníky používající službu pro důležité podnikové účely. Nebyli jsme však schopni ověřit dostatek zákaznických referencí (i mimo oficiální jednání), abychom dospěli k závěru, že cloud computing přestoupil z fáze raných osvojitelů do fáze rané většiny. Platformy však dozrávají a v následujících dvou až třech letech začnou mnohem lépe naplňovat potřeby podniků.“

Většina podnikových oddělení IT nepovažuje koncept cloud computingu za tak přitažlivý, jak vypadá. Neformální průzkum Leadership Board of Infrastructure & Operations společnosti Forrester vytvořený v polovině roku 2008 ukazuje prozatímní nezájem profesionálů o použití cloud computingu. Příčiny jsou:

- Obavy ze stability. Většina dnešních dodavatelů cloud computingu neposkytuje záruky dostupnosti. Smlouvy SLA (smlouvy o úrovni služeb) většinou neexistují.

- Cloud computing zatím nabízí jen několik firem zvučných jmen.

- Málo referenčních podnikových zákazníků. Navzdory opakovaným žádostem vůči dodavatelům a snaze společnosti Forrester bylo zjištěno nebo bylo ochotno se identifikovat jako uživatelé cloud computingu jen pár podniků. Nedostatek referencí bude brzdit zavádění.

- Málo geografických míst. S výjimkou firmy Akamai a Layered Technologies žádní dodavatelé cloud computingu neumístí vaše aplikace v přesně stanovené oblasti. Ve skutečnosti většina nemá geografické pokrytí. Amazon EC2 ho sice má, ale nesděluje, kde jsou aplikace umístěny, takže nelze požadovat přesně stanovenou oblast.

- Nízká přívětivost pro podniky. Většina nabídek cloud computingu není vhodná pro firemní použití. Mnohé neumožňují vestavění agentů a sledování zabezpečení a správy. Málo dodavatelů také poskytuje audity zabezpečení či dodržování postupů.

Přesto jsou však analytici a IT experti přesvědčeni, že cloud computing je velice slibný model a jakmile budou odstraněny úvodní potíže, nový model dodávky služeb infrastruktury se uchytí. „Pro začínající firmy a podniky, které nemají velké požadavky na kapacitu, může cloud computing nabídnout efektivní způsob využití výpočetních funkcí s nízkými náklady,“ uvádí Dhavse.

„Během směřování do sféry podniků se bude úroveň řízení a úroveň kompatibility postupně měnit. Lidé se potom budou zajímat o přechod od stávajících aplikací k jejich vizualizované podobě a o umístění do cloud computingu. Ti, kteří dokáží spojit dohromady tyto dva aspekty lepšího řízení podniků zaváděním dalších nabídek a virtualizací stávajících aplikací, aby je bylo možné provozovat pomocí cloud computingu, to budou umět v budoucnu lépe,“ uzavírá Gulati.











Komentáře