Bankovky se možná stanou miniaturními počítači

Miniaturním počítačem je dnes leccos, od ledničky po platební kartu. Nemohly by podobnými technologiemi být vybaveny i bankovky?


Motivací pro tento krok existuje celá řada, hlavně samozřejmě vylepšení ochrany proti padělání. Dnešní bankovky jsou sice vybaveny značným množstvím ochranných prvků, od vodoznaků po hologramy (New Scientist uvádí, že proti padělání se používá asi 50 různých technologií), ale stále to nefunguje na 100 %.

Bankovky protkané elektronickými obvody a přeměněné de facto v miniaturní počítače by mohly padělání učinit přítrž. Sice by i takové bankovky bylo možné v principu klonovat podobně jako platební karty, ale pro podvodníky by to zřejmě bylo příliš nákladné a (snad kromě největších bankovek) by se to už nevyplatilo. High-tech bankovky by navíc šlo snadno vysledovat, zatknout vyděrače s „výpalným“ či bránit praní špinavých peněz. Snadno zjistiteloná data o pohybu bankovek by určitě zajímala ekonomy i sociology. Dnes sice projekty snažící se o sledování pohybu bankovek existují rovněž (v USA např. iniciativa Where's George), jsou však závislé na ochotě uživatelů zadávat na webu příslušná čísla bankovek ručně.

Zavedení křemíkových obvodů do materiálu bankovek stojí v cestě několik překážek. Tyto obvody jsou poměrně tlusté a křehké, peníze se různě muchlají, ohýbají a překládají. Nikdo by asi nestál o bankovky s tloušťkou a mechanickými vlastnostmi platební karty. Organické polovodiče ale nectnostmi křemíku netrpí a jejich implementace do bankovek by měla být mnohem jednodušší. Tyto čipy jsou také stále levnější.

Výzkumníci z Německa a Japonska (tým vedla Ute Zschieschang z německého Ústavu Maxe Plancka) dokázali nyní vytvořit tenký film tranzistorů z organickým látek, zlata a oxidu hliníku a nanést ho na bankovku bez toho, aby bylo třeba použít vysokou teplotu nebo agresivní chemikálie, které by papír samozřejmě zničily. Požadovaný vzor byl vytvořen pomocí masky. Vše se vyzkoušelo na dolarech, eurech, japonských jenech a švýcarských francích.

Výsledkem byla bankovka se 100 organickými tranzistory, které byly tlusté méně než 250 nanometrů a k práci jim stačilo napětí 3 V. Takové napájení lze snadno zajistit bezdrátově z externí čtečky, podobně jako když se čte tag RFID.

Obvody na bankovce by mohly být nejen pasivně čteny, ale provádět i samostatné výpočetní operace. Zbývá vymyslet, k jakými aplikacím by se to mohlo hodit...

Zdroj: New Scientist a další

Poznámka: Nebude ale docházet k ošoupání a podobným poškozením, takže čtečky začnou bankovku po určité době oběhu označovat za padělek?











Komentáře