Čína drtí Ameriku na poli supercomputingu

Čína odhalila svůj nejnovější superpočítač, systém s 10,65 milionu jader, sestavený výhradně z čínských mikroprocesorů. Sestavila ho poté, co americká vláda v loňském roce Číňanům zamezila přístup k nejrychlejším mikroprocesorům od Intelu.

Ironií je, že Američané stroji nazvanému Sunway TaihuLight mohou v současnosti jen stěží konkurovat – jeho výkon teoreticky dosahuje až 124,5 petaflopů a je tak prvním systémem, který překonává hranici 100 petaflopů.

Zásadní je však skutečnost, že Číňané si tentokrát při stavbě systému vystačili zcela sami. Dosud totiž spoléhali na mikroprocesory z Ameriky (druhý nejrychlejší systém, čínský Tianhe-2, s výkonem 54,9 petaflopů, využívá procesory Intel Xeon).

Oproti tomu TaihuLight, nacházející se v Národním supercomputingovém centru ve městě Wuxi, využívá CPU ShenWei, vyvinuté laboratoří Jiangnan Computing Research Lab právě ve Wuxi. Používaný operační systém vychází z Linuxu a nese název Sunway Raise. Jack Dongarra, jeden z dopisovatelů seznamu top pěti set superpočítačů, nazval TaihuLight „velice působivým“.

„Nejde jen o nějaký experiment, zvládá práce se skutečnými aplikacemi,“ napsal.

O tom, že Čína vyvíjí systém s výkonem přesahujícím 100 petaflopů se vědělo už dlouho, očekávalo se však, že se jí to nepodaří bez pomoci amerických výrobců. Proto překvapilo, když Američané loni zakázali Intelu dodávat do čínských vývojových center čipy Xeon, což odůvodnili tím, že Číňané Tianhe-2 používají k jaderným testům.

Podle čínských kritiků však tak učinili jednoduše proto, aby jejich vývoj superpočítačů zpomalili. Což se jim ale, jak se ukazuje, zrovna nepovedlo. Navíc, kroky Číny následují rovněž Japonsko a Rusko a zbavit se závislosti na čipech ze zámoří postupně chtějí i evropští vývojáři.

A Číňané už si stanovili další cíl: v roce 2020 chtějí překonat hranici 1000 petaflopů (Američané tento milník chtějí pokořit až o tři roky později). Země Draka pak už svého největšího konkurenta překonala i co do počtu superpočítačů – zatímco ještě před deseti lety jich v seznamu Top500 měla jen deset, nyní už jich vlastní 167, o dva víc než Američané, kteří tak v dané statistice vůbec poprvé ztratili vůdčí pozici.

Jestli americký zákaz paradoxně urychlil čínský vývoj, je otázka k diskuzi, jisté však je, že Číňané se konečně zbavili závislosti na zámořských dodavatelích. A podle odborníků to je pro ně jedině dobře.

„Supercomputing má v dnešní době tak strategický význam, že by byla hloupost spoléhat se na zahraniční zdroje,“ soudí Steve Conway, analytik ze společnosti IDC.