Jak zefektivnit svůj byznys prostřednictvím IT

Podle analytiků Gartneru je hlavní prioritou firem pro letošní rok růst, a podpora ze strany IT je v tomto směru klíčová.


Rychle dospívající služby nabízené v cloudu, které slibují úspory a vysokou úroveň vyspělosti, mohou být jednou z cest, jak byznys podpořit a současně si zachovat dostatek prostředků v IT rozpočtu pro další inovace.

I když podle údajů Bitkomu, prezentovaných na začátku března v rámci výsledků projektu EITO, bylo loňské oživení IT trhu způsobeno hlavně výrazným vzestupem nákupu IT vybavení (meziroční nárůst o 9,1 %), v letošním i následujícím roce by se měl poměr změnit a tahounem se stanou spíše IT služby a svůj růst zrychlí také trh se softwarem (viz graf).

Významným hybatelem je a bude cloud computing a model doručování softwaru jako služby, který začínají objevovat po velkých korporacích také firmy v sektoru SMB. Průměrný meziroční růst cloud computingového trhu v EU činí podle Bitkomu 20 % a do roku 2012 vzroste na sedm miliard eur ze čtyř miliard v roce 2009. Díky tomu se model doručování softwaru podle požadavků nebo v určitém čase, stejně jako výpočetní či úložné kapacity, stane široce přijímaný a například Wafa Moussavi-Amin, viceprezident IDC, v této souvislosti hovoří o tzv. smrti cloud computingu v roce 2012. Tím ovšem nemyslí jeho zánik, ale konec používání tohoto pojmu, neboť cloudy se podle něj stanou tak všeobecně rozšířené, že jejich specifické označování již ztratí smysl a stanou se standardní součástí IT světa. Tento posun přinese podle Augusta-Wilhelma Scheera, prezidenta Bitkomu, zásadní změnu pro dodavatele softwaru. Tradiční licence budou nahrazeny modely založenými na platbách podle použití, a kdo ze softwarových dodavatelů se tomuto trendu nepřizpůsobí, údajně dříve nebo později z trhu zcela zmizí jakožto samostatný hráč.

Wafa Moussavi-Amin dále dodává, že adopce veřejných cloudových služeb poroste pětkrát rychleji, než je celé tempo růstu IT průmyslu, a rok 2011 vidí jako přelomový z hlediska adopce a nasazení privátních cloudových služeb. Na cloud computingovém trhu pak podle něj dojde k bitvě dodavatelů řešení pro správu heterogenních platforem, neboť firmy budou potřebovat stále více spravovat služby zajišťované jak z interních, tak z externích zdrojů. Důležitý souboj proběhne i v oblasti PaaS (Platform-as-a-Service), který podle IDC určí nového globálního IT lídra pro následující roky.

To koresponduje i s předpovědí nezávislé analytické agentury Gartner, podle níž všichni velcí dodavatelé softwaru i významní cloudoví specialisté přijdou v letošním roce s novou nabídkou platformních služeb PaaS. „Do konce roku 2011 zachvátí souboj o vedoucí postavení na poli PaaS celý softwarový průmysl,“ uvádí Yefim Natis, viceprezident a analytik Gartneru. Podle něj se nacházíme na počátku nové éry cloud computingu ještě bez ustálených modelů a standardů, což umožňuje novým hráčům vybudovat si vedoucí postavení na trhu se softwarovými řešeními.

Přínosy nejen v penězích
Jednou z hlavních motivací vedení firem pro nasazení cloud computingu jsou podle většiny průzkumů úspory financí. Na webu existuje řada volně dostupných kalkulaček, které jsou schopny spočítat možnou výši úspor a tomuto tématu se také speciálně věnuje dnešní díl seriálu Počítače v oblacích na str. 28, nicméně úspory jsou jen jakousi první vlnou efektu, jenž s novým modelem přichází. Hlavním benefitem je proměna byznysu samotného, možnost lépe reagovat na jeho potřeby na takové úrovni, jak to nebylo s klasickou IT architekturou možné. Pro expanzi firmy je také důležitá globální dostupnost cloudových služeb a jejich (obvykle) okamžité nasazení. Tam, kde tradiční IT infrastruktura musela postupně dozrávat, může přijít cloudové řešení ihned. Cloud computing také zpřehledňuje výdaje za využívané IT služby a umožňuje lépe optimalizovat jejich využití.

Se zajímavým pojetím možného přínosu cloud computingu jako modelu extrémní spolupráce přišli analytici Gartneru Daryl Plummer a Janelle Hillová. Ten poukazuje na možnost jedinců virtuálně využívat jakýkoliv typ komunikačního paradigmatu či technologie, a dosáhnout tak efektivní interakce v reálném čase. Dnešním příkladem extrémní spolupráce jsou například sociální sítě jako Facebook, Twitter či Wikipedia, ale ta v budoucnu překoná hranici existujících nástrojů a kolaborace bude prováděna kdekoliv a odkudkoliv. Uživatelé v rámci firmy i mimo ni s různými dovednostmi a zodpovědnostmi tak budou moci rychle spojovat svoje síly na inovaci byznysu jejich společnosti. Zaměstnanci s různými zkušenostmi budou přispívat a participovat na budování, běhu, monitoringu a dozoru nad integračními a procesními řešeními. Plné výhody extrémní kolaborace pak bude možné dosáhnout jen s nasazením cloudových řešení ve firmě, které ruší hranice a dostupnost určitých technologií.

I když nasazení cloud computingu se jeví pro získání konkurenčních výhod jako velmi důležitý krok, při neuváženém rozhodnutí může firmě výrazně zvýšit skryté náklady a způsobit řadu komplikací. Základem je dobře uzavřený kontrakt. Ředitelé IT proto budou stále více potřebovat nejen technické, ale i ekonomické a právní vzdělání, aby dokázali pro svoji firmu uzavírat co nejvýhodnější dohody.

Ohlídejte si smlouvy
I když se nabídka cloudových služeb rychle vyvíjí, podle Gartneru lze často najít nedostatky ve smlouvách pro tyto služby, které jsou pak potenciálním zdrojem rizika pro firmy a mohou ohrozit přínosy z tohoto modelu pro byznys. Ty jsou totiž mnohdy postaveny tak, aby zvýhodňovaly poskytovatele, zatímco zákazník je nechráněn.

Alexa Bonová, viceprezidentka pro výzkum u Gartneru, proto říká, že prvním krokem pro firmu by mělo být vytvoření analýzy rizik spojené s plánovaným kontraktem na cloudové služby a zaměřené na vliv a pravděpodobnost možných rizik. Sice se jedná o další počáteční výdaje, ale tato investice se může bohatě vyplatit. Rizika je také vhodné průběžně přehodnocovat, protože kontrakt se může změnit, a to občas i bez upozornění.

Analytici Gartneru vytipovali čtyři hlavní aktuální rizika spojená s kontrakty na cloudové služby:

1. Nedokonalost kontraktů
Při analýze smluv pro cloudové služby se ukazuje, že poskytovatel má vzor vytvořený typicky pro velké korporace, který nemusí vyhovovat všem skupinám. V mnoha smlouvách podle Gartneru chybí takové věci, jako je popis zodpovědnosti poskytovatele služeb, a tyto dokumenty také často nesplňují obecné požadavky firem na právní, regulační a obchodní stránku smluv.

Gartner doporučuje organizacím pečlivě projít hlavně body týkající se politik nakládání s daty a procedury, které mohou mít negativní vliv na byznys. Například příplatkové zálohovací služby či poplatky za přístup k datům po smazání jsou potenciálním zdrojem potíží a možných zvýšených nákladů.

2. Podmínky podle poskytovatele
Klasické outsourcingové kontrakty se v praxi časem mnohdy vyvinou v partnerské vztahy zákazníků s jejich dodavateli. U kontraktů na cloudové služby ale k tomuto efektu nedochází, zejména pro vysoký stupeň standardizace těchto služeb a smluv, které jsou podobné pro všechny zákazníky, a také jejich dodávání je typicky prováděno na dálku a nikoliv lokálně.

Každá organizace proto musí pochopit, že je jen jedním z mnoha zákazníků a nemůže očekávat nějakou nestandardní péči a přílišnou kustomizaci služby. Firma si tedy musí ve smlouvě najít, co je pro ni akceptovatelné a co naopak nemůže očekávat. Právě realistické požadavky jsou základem pro spokojenost s kontraktem.

3. Neprůhlednost a možnost změn podmínek
Dalším typickým rysem smluv na cloudové služby je to, že to obvykle nejsou dlouhé a komplexní dokumenty. Určité klauzule jsou například bez větších detailů pojímány jako URL adresy na webové stránky s bližším popisem podmínek. Ty jsou ovšem často zásadní pro kvalitu služeb a jejich ceny (např. garance dostupnosti či výkonu, podpora a další servis či dokonce popis klíčové funkcionality). Zde pak může časem docházet k různým změnám, a to i bez předchozího upozornění zákazníků.

Organizace se proto musí důkladně ujistit, že rozumí struktuře smlouvy včetně podmínek, které jsou uvedeny mimo hlavní dokument. Je potřeba si také prověřit, že pro firmu klíčové požadavky se nemohou během trvání kontraktu změnit, případně alespoň bez předchozího varování. Důležité je mít na vědomí, které z částí mohou podléhat změně a kdy taková změna může nastat.

4. Nejasné závazky poskytovatelů
I když trh s cloudovými službami dozrává, závazky poskytovatelů zůstávají často poměrně vágní. Obvykle totiž poskytovatelé omezují oblast svojí zodpovědnosti jen na to, co se týká jejich vlastní sítě, s tím, že nemohou ovlivnit veřejnou infrastrukturu, která je obvykle pro doručování služeb zákazníkovi využívána.

Pokud se firma rozhoduje investovat do cloudové nabídky, musí si být vědoma toho, co může dělat v případě, kdy služba selhává nebo má špatný výkon. Pokud nejsou SLA postaveny tak, aby mohly vést ke změně chování poskytovatele v případě nespokojenosti s fungováním služeb, je potřeba si vyjednat změnu podmínek nebo takovou smlouvu ani neuzavírat.











Komentáře