Jaké jsou nejžhavější technologické trendy pro příští rok?

Seznam deseti strategických technologických trendů pro rok 2016 publikoval Gartner - v čele stojí internet věcí či 3D tisk. A jaké jsou ty další?

Jaké jsou nejžhavější technologické trendy pro příští rok?


Strategické technologické trendy jsou ty, které mají potenciál zásadně ovlivnit podniky a organizace, koncové (firemní) uživatele IT, mohou vyžadovat významné investice, případně hrozí, že je společnosti podcení a opomenou se jim věnovat. Jedná se o technologie, které mají dopad zejména na dlouhodobé plány, programy a iniciativy. Budou také formovat příležitosti v oblasti digitálního byznysu až do roku 2020.

Tady jsou podrobněji:

  1. Provázaná zařízení (Device Mesh) Nejen připojená, ale zároveň mezi sebou komunikující zařízení – mobilní přístroje, elektronika, připojená auta senzory IoT a další.
  2. Ambientní uživatelský zážitek Aplikace a služby, které dokáží uživatele bez přerušení „provázet“ při přechodu od jednoho zařízení na jiné a pohybu z místa na místo. Už v roce 2018 se bude jednat o klíčovou konkurenční výhodu.
  3. Materiály pro 3D tisk Nové materiály a způsoby 3D tisku nebo sestavování kompozitních součástek umožní jeho využití v dalších odvětvích a zásadně ovlivní výrobu a dodavatelské řetězce.
  4. Informace o všem Všechna zařízení provázaná v digitální síti vytvářejí, používají a přenášejí informace. Koncept informací ovšem zahrnuje příval nových strategií a technologií, které propojují data ze všech těchto rozličných zdrojů.
  5. Pokročilé strojové učení V případě pokročilého strojového učení jde zejména o posun technologií hlubokých neurálních sítí (DNN – Deep Neural Networks) z oblasti výpočetní a správy informací směrem k systémům, které se dokáží nezávisle učit a vnímat svět.
  6. Autonomní agenti a věci Strojové učení přinese řadu způsobů, jak nasadit chytré stroje v praxi – počínaje roboty, autonomními automobily, virtuálními osobními asistenty (VPA) a chytrými poradci – všechny navíc budou fungovat v autonomním (nebo částečně autonomním) režimu.
  7. Adaptivní bezpečnostní architektura Vedení IT se musí zaměřit na detekci a odezvu na hrozby a zároveň na blokování a další prevenci útoků. Postupy jako je sebe-ochrana a analýza chování uživatelů a dalších entit jsou dalšími důležitými prvky pro vytvoření adaptivní bezpečnostní architektury.
  8. Pokročilá systémová architektura Uspokojit výrazně vyšší výpočetní nároky digitální sítě a chytrých strojů by měly vysoce výkonné a efektivní neuro-morfní architektury. Jejich základem budou především FPGA (programovatelná hradlová pole), tedy speciální zákaznické obvody, které jsou „personifikovány“ – konfigurovány na míru u zákazníka.
  9. Architektura pro aplikace a služby digitální sítě Monolitické lineární aplikační modely (například třívrstvá architektura), ustupují volněji provázanému iterativnímu přístupu: architektuře aplikací a služeb. Dalším rodícím se typem architektury pro tvorbu distribuovaných aplikací jsou mikroslužby (microservice architecture). Novou klíčovou technologií pro podporu agilního vývoje a mikroslužeb jsou kontejnery.
  10. Platformy internetu věcí Platformy internetu věcí zahrnují vše, co IT dělá „v pozadí“ z hlediska architektonického a technologického aby se IoT stalo realitou.
Úvodní foto: © Ch_Alexandr - Fotolia.com










Komentáře