NASA: Váš smartphone je stejně chytrý jako vozítko Curiosity

Ačkoliv je robotické vozítko Curiosity zřejmě nejsložitějším strojem, jaký kdy člověk poslal na jinou planetu, počítač, na kterém běží, není o moc výkonnější než běžný smartphone.

NASA: Váš smartphone je stejně chytrý jako vozítko Curiosity


Robotické vozítko Curiosity, které v pondělí ráno úspěšně přistálo v jednom z kráterů Marsu, je v současné době podrobováno řadě testů, které mají prověřit, že každý z jeho systémů funguje správně i po 350 miliónech mil dlouhé cestě ze Země. Podle NASA to může trvat i několik týdnů, než bude sonda o velikosti SUV připravena zahájit své putování po rudé planetě.

Hlavním posláním Curiosity je zjistit, zda na Marsu existují či kdysi existovaly podmínky pro život. Během dvou let by tak mělo vozítko mimo jiné ověřit, zda by na planetě mohli jednou žít i lidé.

Celá mise je jistě velmi zajímavá, hodně pozornosti je však věnováno i samotnému vozítku. Podle jeho konstruktérů jde totiž o zázrak techniky. Nejenže musí být velmi robustní, aby vydrželo téměř osmiměsíční cestu na Mars, ale během následujících let musí také odolat obrovským teplotním extrémům.

„Je to ten nejsložitější stroj, jaký jsme kdy poslali na jinou planetu,“ říká Devin Kipp, šéf týmu zodpovědného za Curiosity. Vyzdvihuje především přistávací systém a velké množství vestavěných vědeckých zařízení.

Jonathan Grinblat, odborník na avionické systémy působící při Laboratoři proudových pohonů, přitom zdůrazňuje, že robotické vozítko použilo na proces přistání jediný procesor, a to čip Sparc od Sun Microsystems. Tím jeho práce skončila a nyní se Curiosity spoléhá na procesor PowerPC, který byl původně vyvinut společným úsilím společností Apple, IBM a Motorola. Jde o hlavní procesor, který je ještě jištěn jedním záložním čipem. Čtvrtý procesor, kterým je opět Sparc, je pak umístěn v řídící jednotce motoru.

Ve všech případech jde přitom o čipy s jedním jádrem. Jak však Grinblat poznamenává, Curiosity by mělo být jednou z posledních vesmírných sond, které budou také procesory používat. Celý projekt je totiž starší deseti let, takže v jeho počátcích ještě certifikované vícejádrové procesory nebyly k dispozici. Sondy, které se objeví během příštích osmi až deseti let, tak už budou používat více jader na jediném čipu.

Curiosity

O tom, jak starý projekt je, svědčí také počet počítačů v Curiosity. Podle Devina Kippa totiž vozítko používá jediný počítač, který je opět jištěn dalším záložním. Oba jsou sice odolné vůči teplotním exterémům i slunečnímu záření, rozhodně však nejde o žádné superpočítače. Ve skutečnosti nejsou o nic výkonnější než dnešní notebooky.

Podle Grinblata ani počítače nemusí být nijak výkonné. Musí totiž zvládnout pouze základní funkce a přitom být schopné přežít v drsných podmínkách panujících ve volném vesmíru i na Marsu. „Nejsou tak o nic výkonnější než můj smartphone,“ říká Grinblat. „Musí zvládnout nápor slunečného záření, takže jsou mnohem pomalejší a jejich funkce jsou mnohem náročnější. Čím menší počítače jsou, tím lépe se mohou bránit záření.“ Takový Intel Core i7 by podle něj na Marsu nepřežil jediný den.

Úvodní foto: © NASA










Komentáře