Názor: Model free-to-play se dokáže pěkně prodražit

Jedna z nejoblíbenějších aplikací pro tablety a smartphony s Androidem je nepochybně klávesnice SwiftKey, která umožňuje psát na dotykových displejích výrazně pohodlněji.

Názor: Model free-to-play se dokáže pěkně prodražit


Mnohé z těch, kteří s jejím pořízením váhali, či případně čekali na slevu, během minulého týdne potěšila zpráva, že aplikace bude již nastálo k dostání zdarma. Ani zákazníci, kteří tuto aplikaci koupili v minulosti, nemusí litovat toho, že si nepočkali, ti totiž dostanou zdarma několik různých vzhledů klávesnice, které si musí (nebo lépe řečeno mohou) noví uživatelé kupovat.

Na první pohled to vypadá jako dobrá zpráva, na které všichni vydělají. Na ten druhý už ne tak docela. Jaká budoucnost čeká vývojáře mobilních aplikací, pokud i ti nejúspěšnější přešli na model mikrotransakcí?

Mikrotransakce, freemium nebo F2P (free-to-play) je mnohými oblíbený systém. Lidé mají pocit, že při poplatcích za jednotlivé funkce apliakce, potažmo za hraní hry, nemusí nic platit. Je to sice do určité míry pravda, na druhou stranu na konci převážná většina uživatelů takových aplikací zaplatí za různé poplatky a speciální možnosti více, než kdyby si aplikaci koupili za pevně danou cenu.

Tento problém se týká převážně her, ať už mobilních nebo onlinových. Lidé často za hru odmítnou zaplatit a volají potom, aby ji vývojáři zpřístupnili jako F2P, aniž by si uvědomili, že zdarma si jejího plného a často ani polovičního potenciálu neužijí. Aby si ji mohli zahrát se vším všudy, zaplatí podstatně vyšší částku, než by zaplatili za hru, případně za aplikaci, která stále využívá klasického platebního modelu – ať už ve formě jednorázového nákupu, nebo měsíčních poplatků.

Osobně mi tento model placení příliš nevadí a své místo na trhu určitě má, ale rozhodně ne vždy a všude. Tvůrci SwiftKey se přizpůsobili a jejich platební model je zatím atraktivní a netahá z uživatelů peníze například za takovou samozřejmost, jakou je používání mezerníku nebo například diakritiky, ale při zběžném vyzkoušení několika freemium/F2P aplikací a her zjistíme, že ani takové případy nejsou zrovna výjimečné. Ba naopak, výjimku představují spíše takové aplikace, jež jdou bez placení používat i reálně, nejen na oko.

Znovu se vrátím k příkladu her, jejichž pointou obvykle bývá získat další úroveň, lepší výbavu nebo třeba nějaký zajímavý předmět a náplní hry je k tomuto cíli se vlastním úsilím propracovat. Pokud se to podaří, mozek nás obdaří bohatou dávkou endorfinů a my jsme spokojení a připraveni pronásledovat další cíl.
Jenže v čem má být ta radost, pokud je jedinou cestou k vytouženému cíli vytáhnout z peněženky kreditku?

U aplikací tato omezení bývají často mírnější, protože uživatelé v nich obvykle nekupují po jednotlivých položkách bonusové funkce, ale zaplatí si premium účet, ve kterém jsou zpřístupněny všechny dodatečné možnosti. Dobrým příkladem v používání tohoto platebního systému může být například RSS čtečka Feedly, nebo Evernote.


Markéta Gajdošová

Markéta Gajdošová

Autorka se zajímá o teorii IT i všech příbuzných oborů. Zaměřuje se na nejnovější technologie a snaží se je také využívat.

Úvodní foto: © Tupungato - Fotolia.com










Komentáře