První polovina ceny byla udělena za využití optických vláken pro přenos dat napříč celým světem, druhá za vynalezení technologie CCD, jež způsobila revoluci ve snímací technice. Prvním oceněným je Charles Kuen Kao – původem čínský elektrotechnik byl švédskou Královskou akademií věd oceněn za průkopnické práce v oblasti využívání skleněných optických vláken k přenosu dat.
V roce 1966 Kao ukázal, že problémy, se kterými se tehdy vlákna potýkala, nebyly způsobeny jejich vnitřními vlastnostmi, ale že je způsobovaly nečistoty ve skle. Tehdejší optická vlákna o maximální délce 20 metrů uměla na druhý konec převést jen jedno jediné procento světla, kterým byly nasvíceny. V současnosti je přitom možné do cíle dostat průměrně 95 procent světla na vzdálenosti v řádu kilometrů.
Kao svým výzkumem otevřel novou cestu pro spolehlivý přenos dat na velké vzdálenosti. Později k snadné výrobě vláken navrhl tavený oxid křemičitý, jehož výhodou bylo a je i jeho snadná příprava.
Nobelův výbor svou letošní volbu zdůvodňuje obrovským dopadem, který Kaova práce měla a má na dnešní informační svět – díky optickým vláknům je dnešní internet takový, jaký je. "Dnes více než miliarda kilometrů optických vláken po celém světě vytváří páteř moderních globálních telekomunikací," stojí v oznámení o udělení ceny.
Charles Kao se narodil 4. listopadu 1933 v Šanghaji. Vystudoval elektrotechniku na londýnské Woolwich Polytechnic (1957, dnes University of Greenwich), doktorát z elektrotechniky obdržel na Imperial College v Londýne v roce 1965.
Druhá polovina ceny putuje k Willardu Boylovi a Georgi Smithovi, za vynalezení senzorů CCD. Nobelův výbor tedy opět ocenil technologii, jež zásadním způsobem ovlivnila naši informační dobu a v mnoha oblastech povzbudila vědecký výzkum. Boyle a Smith CCD vyvinuli ještě coby zaměstnanci proslulých Bellových laboratoří v americkém New Jersey v roce 1969.
Jejich "nábojově vázaná zařízení" vedla k rapidnímu rozvoji snímací techniky, nahradila film ve fotoaparátech a otevřela okna do dříve nevídaných oblastí skrytých lidskému oku. Umožnila vývoj systémů využívaných napříč řadou technických a vědeckých oborů, od medicíny k astronomii – několik CCD kamer má i Hubbleův vesmírný teleskop.
Willard Boyle se narodil 19. srpna 1924 v městě Amherst v Novém Skotsku v Kanadě. Doktorát z fyziky získal na McGill University v roce 1950.
George Smith se narodil 10. května 1930 v New Yorku, doktorát z fyziky obdržel na University of Chicago v roce 1959.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU