Ovládání mobilního telefonu magnetickým prstenem

Prsten vládnoucí dalším zařízením, to zní jako kouzelný artefakt z Tolkiena nebo Písně o Nibelunzích. A skutečně, výzkumníci společnosti Nokia pojmenovali svůj magický magnetický kroužek právě podle Tolkiena – Nenya.


(Poznámka: to byl samozřejmě jiný prsten než ten hlavní, „zlý".)

Cílem projektu je nabídnout větší pohodlí pro uživatele, který by díky tomu pro svůj telefon nebo jiné zařízení nemusel stále sahat do kapsy. Prsten Nenya vypadá jako běžný šperk, ale ve skutečnosti se jedná o silný magnet. Jeho otáčení vyvolá změny magnetického pole, které se přenesou přes Bluetooth a pak mohou fungovat jako pokyny řídící telefon. Jak konkrétně tohle nastavit je už součástí konkrétního provedení, ale u telefonu by se takhle mohlo dát ovládat třeba přehrávání hudby do sluchátek, přijetí hovoru nebo aktualizace geografických souřadnic. Nakonec by prstýnek mohl provádět i složitější manipulace v menu displeje telefonu, i když těžko říct, jaký by to u zařízení v kapse mohlo mít smysl.

Jak výzkumníci z Nokie demonstrovali na Conference on Human Factors in Computing Systems v kanadském Vancouveru, prstýnek lze ovládat prsty druhé ruky nebo těmi vedlejšími, i když to je trochu těžší. Experimenty ukázaly, že lidem nedělá problémy ho otáčet s přesností na 45 stupňů, takže příslušné „menu" by mohlo nabízet až 8 voleb (8 * 45 = 360).

Prstýnek je zatím poměrně neobratné a těžké zařízení, což by se však mohlo vylepšit. Nemuselo by také jít o samostatný přístroj, ale třeba by se dal zabudovat do hodinek (a ovládat podobně jako ručičky?), což by vyřešilo i problém s napájením (poznámka: zdroj neuvádí, jak v tomto ohledu funguje elektronika v prototypu). Systém také dokáže poznat, kdy si ho člověk sundá, takže nehrozí, že by se přitom spouštěly nežádoucí příkazy. Jeden problém ale přece jen zůstává: silný magnet.

Může být nepohodlné, že by člověk takto mohl přitahovat okolní kovové předměty nebo se sám „přilepit". Co by se stalo při podání ruky někomu, kdo má prsten vlastní? A samozřejmě – zbývá zde riziko poškození třeba platebních karet nebo pevných disků (nebo i kardiostimulátorů?). Zůstává tedy otázkou, zda se tyto překážky povede nějak vyřešit, nebo zdá nápad zůstane spíše zajímavou kuriozitou bez naděje na masovější praktické využití...

 

Zdroj: NewScientist











Komentáře