Povedlo se: Procesní přístup v české justici

Ministerstvo spravedlnosti ČR (MSp ČR) se již několik let snaží o elektronizaci justice s cílem zvýšit efektivitu analogově fungujících procesů.

Povedlo se: Procesní přístup v české justici


S tímto záměrem zde proběhly v uplynulých letech i dva projekty pod zkratkami ISIR (zahrnující procesní analýzu agendy nového insolvenčního práva, návrh její informační podpory – IS insolvenčního rejstříku a dohled při jeho implementaci) a ESŘS (procesní analýza projektu elektronického soudního řízení správního), jejichž dodavatelem byla společnost IDS Scheer, dnes Software AG.

Pilotní projekt eJustice
Projekt ISIR, jehož první fáze probíhala v říjnu 2006 a následná implementace pak mezi zářím 2007 a únorem 2008, lze chápat jako pilotní projekt pro budoucí podobu eJustice v Česku, a byl proto i připravován v tomto kontextu. Nutný přechod k elektronizaci si vyžádal v této době nový insolvenční zákon, který nahrazoval dosud platnou legislativu a požadoval po české justici např. rychlou reakci na podání každého insolvenčního návrhu (zveřejnění do dvou hodin a rozhodnutí soudu do sedmi dnů), přičemž tento návrh nově mohl být podán také elektronicky, a nikoliv jen v písemné formě.

Dosavadní analogové procesy tak musely být doplněny elektronickými a odpovídat co nejlépe potřebám zákona. Za Software AG se na projektu podílel jako konzultant Zdeněk Kocourek, který se již dříve účastnil řady projektů v krajských správních orgánech, a měl s podobným prostředím tedy zkušenost. „Šlo o výzvu, protože na zpracování samotného projektu ISIR byly jen zhruba dva týdny času a navíc se nejednalo o klasické mapování existujícího stavu, protože změny navrhované insolvenčním zákonem v té době ještě neexistovaly, ale o tvorbu nového modelu de facto jen na základě nové právní úpravy a vize ministerstva spravedlnosti o budoucí podobě insolvenčního rejstříku,“ upřesňuje situaci Kocourek.

Implementaci nového informačního systému musely předcházet důkladná analýza dosavadních pracovních postupů a také výklad nového zákona, což tehdy zprostředkovalo MSp ČR. „Získané informace byly použity pro tvorbu procesního modelu, jenž vznikl v analytickém a modelovacím nástroji ARIS (typu CAE) a který pomohl vysledovat konsekvence a ujasnit si celou novou podobu procesů,“ dodává. Byly také identifikovány činnosti, u nichž bylo možné efektivně využít a navrhnout podporu informačního systému, a v procesním modelu k nim pak byly připojeny, resp. navrženy funkce budoucího IS a požadavky na vstupní a výstupní dokumenty a informace.

Identifikované požadavky v průběhu analýz byly následně uspořádány prostřednictvím metodiky používané společností Software AG do komplexního konceptuálního návrhu ISIR. „Nešlo jen o návrh rozhraní mezi soudy a účastníky řízení, potažmo veřejností, ale prakticky o informační podporu celého insolvenčního řízení,“ popisuje specifika projektu Zdeněk Kocourek, podle nějž byl právě použitý procesní přístup tím, co zásadně odlišuje Software AG od jiných firem na trhu.

Výsledky analýzy
Následovalo vypracování zadávací dokumentace na výběr dodavatele ISIR a Software AG dodal podklady pro výběr dodavatele, na jejichž základě MSp ČR připravilo výběrové řízení, v němž byla jako implementátor vybrána společnost CCA Group. O provoz centrální části informačního systému se stará 14 serverů IBM a v současné době je plánována migrace na virtuální technologii. Kapacita centrální databáze činí 4 TB a na soudních lokalitách je nainstalováno dalších 16 serverů IBM v různých konfiguracích. Infrastrukturu provozuje MSp ČR ve vlastních prostorách, servis a údržbu zajišťuje dodavatel. Software AG pak zastřešoval testování a prověření připravenosti informačního systému pro reálné nasazení.

Peter Klein z MSp ČR k tomu dodává, že spolu s elektronizací došlo k výraznému zpřehlednění, zrychlení, zlevnění a také ke zprůhlednění celého systému, který byl předtím uzavřený a obtížně kontrolovatelný, protože veškeré procesy probíhaly dříve jen v papírové podobě. „Na portálu www.insolvencnizakon.cz je nyní možnost v insolvenčním rejstříku dohledat informace o lustrovaném subjektu, a to prakticky kýmkoliv, což je novinka, se kterou přišel právě v roce 2006 nový insolvenční zákon,“ dodává Klein. Pro ilustraci lze doplnit, že za loňský rok bylo v rámci informačního systému staženo celkem 9 TB dat a zobrazeno 4,3 milionu stránek. Centrální databáze pak roste rychlostí zhruba 1 TB za rok, i když souběžně jsou dokumenty stále vedeny i v papírové verzi.

Vznik elektronického registru pro informace o insolvencích byl inovativní i z dalšího hlediska. „Nejde o to systémy konzervovat, ale zefektivnit je, což je bez procesní analýzy prakticky nemožné, a je také potřeba najít úzká místa v procesech a vyladit procesy k maximální efektivitě,“ dodává Zdeněk Kocourek, podle nějž se i v korporátní sféře lze často setkat se situací, kdy firma vymění jeden informační systém za jiný, ale požadovaná vyšší efektivita se nedostaví, protože nejsou identifikovány nedostatky v byznys procesech. S přínosy procesního přístupu souhlasí i Peter Klein, který vysoce hodnotí zejména detailní procesní mapy analyzovaných procesů.

Na naši otázku, jak probíhala vzájemná spolupráce s ohledem na specifika státní sféry, Zdeněk Kocourek říká, že přístup ze strany MSp ČR byl velmi vstřícný a proaktivní a během kontraktu Software AG nenarážel na žádné překážky, protože zde byl ze strany zadavatele evidentní zájem o co nejlepší výsledky projektu.

Další směr elektronizace
Ještě dále než ISIR pak jde v úvodu zmíněný projekt ESŘS, který byl realizován společností Software AG mezi dubnem a červnem roku 2009 a jehož cílem měla být již kompletní elektronizace soudního řízení správního. K implementaci ale na rozdíl od prvního případu zatím nedošlo, nicméně procesní analýza a model současného a budoucího stavu jsou připravené.

Projekt opět staví na procesně orientovaném přístupu tvorby IS a v jeho rámci byla kompletně mapována činnost soudů při správních řízeních. Cílem bylo navrhnout budoucí podobu elektronické komunikace a digitální soudní spis, který by umožňoval vedle elektronicky uchovatelných materiálů (písemností, audio a video záznamů aj.) pracovat i např. s fyzickými důkazy (tzv. hybridní spis), a zefektivnil by tak běh soudního řízení, kdy v současnosti s papírovými dokumenty může pracovat vždy jen jeden soudce. U elektronických dokumentů pak bylo potřeba zabezpečit jejich uložení do „zaručeného datového úložiště“, aby veškerá práce se spisem byla na základě přidělených přístupových oprávnění soudce dohledatelná a zejména aby nemohlo být nic zpětně a nepozorovaně modifikováno.

V rámci projektu ESŘS byly popsány existující procesy a agendy soudního řízení správního, aby mohla být následně provedena jejich analýza a přistoupeno k přesnému definování požadavků na cílový stav procesů i IS a vytvoření zadávací dokumentace. Podklady jsou nyní připraveny pro výběr dodavatele řešení a mají pomoci zefektivnit dobu implementace, určit priority pro funkcionalitu IS, utřídit uživatelské požadavky či umožnit kontrolu v průběhu realizace.

Úvodní foto: © Nmedia - Fotolia.com



Vyšlo v Computerworldu 19/2011








Komentáře