Realita technologických migrací

Podnikoví informatici čelí nebývalým požadavkům současného byznysu. Zvyšuje se tempo inovací a pojem digitální transformace zjevně není jen líbivou frází. Ani technologický pokrok posledních let ovšem neodstranil problémy, které doprovázejí řadu migračních projektů.

Realita technologických migrací


Téma technologické migrace nepředstavuje nijak kompaktní celek, na který by IT profesionálové nahlíželi jednotně. K jednodušším činnostem v jeho rámci patří obměna zastaralého hardwaru nebo posílení výkonu. Mezi relativně zvládnuté disciplíny lze zahrnout také konsolidace serverů či datových úložišť, kterou obvykle doprovází nasazení virtualizačních řešení.

Podnikoví IT manažeři dnes ale čelí mnohem zásadnějším požadavkům, přičemž nemalá část z nich má podobu zcela zásadního přechodu na nové platformy. Obvykle jim je adresuje vedení společnosti a argumentuje, bez ironie, neoddiskutovatelnými benefity na straně úspor, produktivity a efektivity.

Jak dokládá výzkum společnosti Vision Solutions, míra selhání projektů technologické migrace v posledních letech vzrůstá. V roce 2014 adekvátní zkušenost přiznalo 36 procent respondentů, předloni 44 procent a vloni 51 procent dotázaných. Mezi hlavními důvody selhání figurují nerealistické plánování projektu, špatně nastavené cíle a chybné testovací procesy. K neúspěchům přispívá i častý nedostatek finančních a lidských zdrojů. Vedení organizací není ochotné do projektů příliš investovat. Téměř v polovině případů si musí migrace vystačit s čistě interními silami a bez specializovaných nástrojů. Kompletní outsourcing na externího dodavatele indikovala zhruba desetina respondentů.

Problémy s migrací technologií na nové platformy si IT profesionálové uvědomují a přiznávají. Dvě třetiny respondentů výzkumu uvedly, že jejich organizace některé projekty raději odložily. Důvod? Firmy si nemohou dovolit jakékoli prostoje, jež by neúspěšnou migraci mohly doprovázet.

Jedna hodina nefunkčnosti systémů vychází v průměru na relativně nízkých deset tisíc dolarů. Autoři studie ovšem dodávají, že 62 procent respondentů nedisponovalo odhadem nákladů na prostoje způsobené migrací. Jejich délka sice značně variuje, ale dochází k nim zcela běžně. Jen necelá pětina respondentů uvedla, že k žádnému výpadku služeb v jejich projektech nedošlo. Zhruba třetina přiznala minimálně šestihodinový prostoj.

Mezi hlavní problémy a výzvy migračních projektů IT profesionálové řadí přetížený personál, integritu dat v nových systémech, nedostatek expertních znalostí a absenci vhodných softwarových nástrojů pro realizaci a řízení přesunu. Zdá se, že oslovení informatici hledají pochybení primárně u sebe.

Autoři studie ale nabízejí i jiné vysvětlení. Tlak byznysu na změnu často nekoresponduje se zdroji a možnostmi, které má podnikové IT k dispozici. Manažeři provozních a obchodních jednotek touží po agilních cloudových aplikacích, jež si případně pořídí bez ohledu na požadavky, potřeby a dispozice informatiků. Jejich úkolem přitom není transformační počiny brzdit, ale sladit jejich praktickou realizaci s řadou technických, technologických i organizačních parametrů.

Technologický komentátor Joe McKendrick si povšiml zvyšující se míry selhání v migračních projektech a paralelně rostoucího zájmu o cloudová řešení. Nejspíše správně předpokládá, že se v posledních letech řada systémů přesouvá právě do cloudu. Znamená to, že se všudypřítomný koncept významně podílí i na selháních příslušných projektů? McKendrick má za to, že ano. Jeho názoru odpovídá i skladba cílů, jež respondenti výzkumu firmy Vision Solutions pro své migrační projekty uváděli. Na 20 procent adaptovalo cloudovou platformu, 15 procent měnilo virtualizační nebo cloudovou strategii, zhruba desetina přecházela na hosting u poskytovatele řízených služeb.

Úvodní foto: © Tijana - Fotolia.com



Vyšlo v Computerworldu 11/2017
Celý článek si můžete přečíst v CW 11/2017.








Komentáře