Robot, který se pozná v zrcadle

Jedním ze způsobů, jak přistoupit k Turingovu testu a umělé inteligenci, je otázka sebeuvědomění. Jak to souvisí s roboty a zrcadlem?

Robot, který se pozná v zrcadle


Když testujeme míru vědomí u pokročilých zvířat, jedním z experimentů je totiž právě to, zda se zvíře pozná v zrcadle. Test se provádí tak, že na tělo zvířete se umístí nějaká barevná značka, na kterou si jinak než v zrcadle neuvidí. Když se dotyčný pozná v zrcadle a všimne si nezvyklého místa na těle, začne ho zkoumat, pokusí se ho odstranit apod. (A aby se předešlo čistě mechanickému vnímání, kontrolní skupina třeba dostane nakreslen objekt bezbarvý.) Testem úspěšně projdou delfíni, velcí lidoopi, sloni, ale třeba i někteří krkavcovití ptáci.
Jak vidno, sebe-vědomím se v tomto případě rozumí hlavně vnímání vlastního těla jinak než na základě fyzických podnětů, schopnost rozpoznat ho i při pohledu zvenku („podívat se očima ostatních"). To je samozřejmě problematické u dejme tomu konverzačního programu určeného pro klasický Turingův test. Do oboru umělé inteligence však tento problém spadá, protože se často předpokládá, že skutečná umělá inteligence nebude jen software, ale bude třeba ji nějak „vtělit" - tedy půjde o robota.
Nakonec zdaleka nemusíme mít jen vysoké cíle a pokoušet se přímo o umělou inteligenci. i pouze jednoúčelový robot, který své tělo rozpozná v zrcadle, se dokáže mnohem samostatněji pohybovat prostorem a bude efektivněji předcházet kolizím.
Právě o vývoj takového stroje se pokoušejí Brian Scassellati a Justin Hart z Yale University. Svůj výtvor pojmenovali Nico. Robot zatím dokáže „vnímat" polohu svého jednoho ramene a cílem samozřejmě je, aby se tato schopnost rozšířila na celé tělo. Poté nastoupí zrcadlový test, i když původní zpráva neuvádí, jak přesně bude implementován. Samozřejmě ale přitom nestačí samotné rozpoznávání obrazu, je třeba ho i propojit „se sebou", a to ideálně v libovolném prostředí; vlastní paži robot nesmí vnímat jako běžnou překážku, protože na obě varianty bude robotovo chování reagovat různě.
Autoři tvrdí, že robotovi například v domácnosti nestačí vnímat pouze své okolí. Lidé se často pohybují náhodně/nepředvídatelně, často do sebe vrážíme. Při kolizi s robotem může snadno dojít ke zranění, robot jim musí aktivně uhýbat z cesty. A k tomu prý nestačí před pohybem analyzovat prostor před sebou, ale i vnímat vlastní tělo.

Zdroj: Phys.org

Úvodní foto: © AlienCat - Fotolia.com










Komentáře