Rozšířená realita: od zábavy k podnikům

Pro podnikové využití se rozšířená realita pomalu stává zajímavým nástrojem; například pracovníkům zvládne skrze nositelná zařízení dodávat instrukce, data a další informace. Někteří z největších výrobců dneška – kupříkladu Boeing nebo GE – využívají rozšířenou realitu na chytrých brýlích, čímž zvyšují míru produktivity, kvalitu a bezpečnosti při stavbě letadel či větrných turbín.

Rozšířená realita: od zábavy k podnikům


Ačkoli počet zaměstnanců v herním průmyslu za poslední dva roky poklesl, práce softwarového inženýra naopak do roku 2024 čeká nárůst o 17 %; to je rychlejší než u většiny jiných zaměstnání. Ačkoli kariéra ve vývoji podnikové softwaru nemusí znít zrovna lákavě – obzvláště pro mladší generaci – reálně je často stejně zajímavá jako práce v zábavným nebo spotřebitelném průmyslu – a to obzvláště u technologie rozšířené reality (AR).

Vývoj AR softwaru vyžaduje podobné schopnosti jako vývoj softwaru pro spotřebitelskou elektroniku, což inženýrům umožňuje snadno přejít z herního a zábavním průmyslu k vývoji podnikového softwaru. Následující tři rady pomohou vývojářům s přenesením klíčových znalostí z herní a zábavní AR k podnikovému.

Zábavní i podniková AR má podobné cíle zákaznické spokojenosti – vývojáři musí vytvořit elegantní, čisté a jednoduché rozhraní. Protože však grafika, text a další obsah spadnou přímo do zorného pole uživatele, je důležité nechat mu volný prostor. Tak například ve videohře může překážet příliš mnoho menu, roletek, lišt, mapek a dalších prvků, které hráči brání ve výhledu.

To samé je pravdou i pro podnikové technologie. Software rozšířené reality musí zahrnovat rozhraní, které je funkční, jednoduché k pochopení a zároveň nenarušuje dojem uživatele. Představte si, že se snažíte s absolutní přesností sestrojit vnitřní součást proudového motoru letadla, přičemž vám u toho výhled blokují digitální instrukce. Dobrá ilustrace potřeby po efektivním rozhraní.

Podobně musí vývojáři rozšířené reality dobře promyslet pozici uživatele při vývoji rozhraní. Znalost toho, kde uživatel je, na co se kouká a s jakými objekty pracuje je klíčem k vývoji kvalitní podnikové AR aplikace – opět stejně jako v zábavním průmyslu. Vývojáři musí zjistit, jak uživatel pracuje s prostředím nebo se v něm pohybuje, a pak obsah do aplikace vložit ve vztahu k tomuto prostředí.

Nepříliš překvapivě jsou některé programovací jazyky používaný v zábavním průmyslu i u podnikové rozšířené reality. To je pro vývojáři prospěšné, mohou tak do odlišného odvětví snáze proniknout. Příkladem je programovací jazyk C# pro Microsoft .NET; ten se velmi často využívá u integrací podnikového softwaru, přičemž je zároveň jazykem volby pro skripty a v oblíbené herní vývojářské platformě Unity.

Další technická dovednost, která se snadno přenáší z herního průmyslu do podnikové rozšířené reality je renderování 3D grafiky. Jak podnik postupně přidává do pracovního prostředí více AR obsahu, stoupá poptávka po programátorech 3D grafiky. Místo renderování protivníků či objektů hry však vývojáři budou vytvářet propracované 3D modely mechanických součástek, se kterými budou pracovníci interagovat a informace následně využijí v reálném světě.

Jak hráči PC her dobře vědí, při startu očekávané nové multiplayerové hry jí často spadnou servery – nezvládnou nápor uživatelů. V takovém případě vývojář podcenil škálovatelnost – aspekt, který je u podnikového softwaru ještě důležitější než u zábavního. Vzhledem k tomu, že mnoho podnikové rozšířené reality je vyvíjeno pro velké zákazníky – velké výrobce – je doba, kdy software nefunguje, hodně velkým problémem. Nejde jen o narušení potěšení z nového hry – jde o narušení fungování výrobní linky nebo i zhoršení kvality výsledného produktu.

Spolu se škálovatelností je nutné u podnikové rozšířené reality myslet na bezpečnost. Narušení kybernetické bezpečnosti jsou u PC her stále častější a často ovlivní miliony uživatelů – překonání bezpečnosti komunikace mezi herním klientem a back-endovými službami je pro PC hry problém, ale u podniků jde o kritickou záležitost. Úspěšný kybernetický útok ohrožuje citlivá zákaznická nebo firemní data, což může celý podnik položit. Vývojáři musí AR software opatřovat patřičnými bezpečnostními náležitostmi.

Dobrou zprávou je, že základní koncepty se nemění, ať už se snažíte vytvořit umělý svět nebo vymodelovat proces v reálném světě. Králem v obou odvětvích je kreativita – jen proto, že podnikoví softwaroví vývojáři nevytváří cizí světy nebo nesimulují 2. světovou válku neznamená, že kreativita nestojí v srdci toho, co dělají. S dobrou dávkou kreativity, správnými technickými schopnosti a důrazem na bezpečnost a škálovatelnost, a také dobrým okem pro investice a návratnost, mohou vývojáři ze zábavního průmyslu snadno proniknout do toho podnikového.

A to vůbec není na škodu.

Úvodní foto: Fotolia © Sergey Novikov










Komentáře