Samořiditelná auta se blíží, mají však důvěru veřejnosti?

Jde vlastně o dosti děsivou představu, obzvláště pro ty, co se technologiím pokud možno vyhýbají: velké, silné automobily, které řídí samy sebe. Tyto vozy navíc musel někdo sestrojit, naprogramovat, zkontrolovat.

Samořiditelná auta se blíží, mají však důvěru veřejnosti?


Zasazeno do kontextu: poruchovost a zranitelnost takového mobilu nebo notebooku, či počítačového softwaru, se neustále snižuje, ale svěřil by člověk nějakému takovému přístroji svůj život? Nepočítaje specifická zdravotnická zařízení, asi jen těžko.

Jak na svém blogu popisuje Intel, jednou z největších výzev pro tvůrce samořiditelných automobilů bude zajistit důvěru lidí v autonomní vozidla.

Speciálně se na tuto specifickou interakci soustředí „rozhraní člověk-stroj (HMI)“, které se zabývá způsobem komunikace člověka s vozidlem.

„Myšlenka samořiditelného vozu je stejně tak výzvou lidskou a sociální jako technologickou,“ věří Matt Yurdana, kreativní ředitel uživatelských zkušeností skupiny Automated Driving Solutions Intelu.

V testu HMI byli účastníci podrobeni pěti v budoucnu dost možná běžným interakcím: „zavolání“ vozidla, zahájení cesty, upravení cesty, řešení chyb a pohotovostních situací, a nakonec zastavení a výstup z vozidla.

Zkouška prokázala dvě věci: zaprvé, že je pro lidi stále dost složité přizpůsobit se tomu, že auto neřídí a nemají před sebou volant, a za druhé, že pochopení fungování technologie a porozumění možnostem vozidla výrazně zvyšuje důvěru v autonomní vozy.

Cesta, kterou se samořiditelné vozy ubírají, je trnitá a dlouhá. Než se však technologie doladí, bude nutné většinovou populaci přesvědčit, že se jí nemusí bát; a zařídit, aby to tak skutečně bylo. Na rozdíl od mobilů nebo televizí není u samořiditelných aut prostor pro chyby: na mobilu můžeme maximálně ztratit data, selhání televize znamená jedině prošvihnutí večerního pořadu, ale v automobilu jde o život.

Není divu, že taková představa je pro mnohé děsivá. Důvěra v technologii musí být vysoká.

Pozitivním faktorem vzniklé důvěry však bude, při vysokém osvojení technologie, eliminace lidských chyb, které jsou mnohdy závažnější než ty technologické. Alkohol za volantem, rychlá jízda, nedání přednosti v jízdě a jiné přestupky, to se strojům stávat nebude.

„Důvěra ve vůz nepochází z toho, že by lidé přesně rozuměli technologickým procesům, které je dostanou na místo určení; důvěra pochází ze způsobu interakce s autem,“ upřesňuje Yurdana.

Nalézt vhodný a pro člověka příjemný a intuitivní způsob komunikace se samořiditelnými auty bude na dlouhou dobu lákadlem pro startupy i zavedené firmy – z IT průmyslu i automobilismu.

Úvodní foto: PSA










Komentáře