Správa dynamických úložišť - jak na ni?

Možná to tak nevypadá, ale datová centra se výrazně transformují. Podniky všech velikostí se při hledání cesty k větší efektivitě vyvinuly ze skladů založených na aplikacích ve virtualizovaná prostředí.

Správa dynamických úložišť - jak na ni?


Management úložných systémů pojatý z pěti jasně definovaných hledisek snižuje rizika při transformaci datového centra směrem ke cloud computingu.

Jak nyní inovativní podniky přecházejí na další generaci modelů cloud computingu zajišťujících IT jako službu (ITaaS) s využitím interních a externích cloudových služeb, dělá tato evoluce další skok kupředu.

Zajišťování těchto služeb, jež fungují na vyžádání, prostřednictvím víceuživatelské architektury nabízí atraktivní výhody včetně větší agility, mobility dat a škálovatelnosti se sníženými investičními výdaji a větší kontrolou nad náklady za službu. Přináší však také některé významné problémy se správou, zejména v oblasti managementu  prostředků dynamických úložišť vyžadovaných infrastrukturami ITaaS.

K využití plného potenciálu cloud computingu pro zajišťování efektivity musí manažeři IT udržovat - a v mnoha případech zlepšovat - kvalitu a dostupnost služeb. Správa prostředků úložišť však v těchto vysoce složitých, dynamických a heterogenních prostředích může být velkou výzvou.

Jedním z problémů, kterým zákazníci čelí, je, že mnoho z nich jednoduše postrádá potřebný vhled do vlastních prostředí úložišť. Nejlepším příkladem toho může být jeden nejmenovaný podnik. Prováděl totiž změnu konfigurace virtuálních počítačů v datovém centru, aby snížil náklady na server. Neuvědomoval si však, jaký bude mít tato změna vliv na růst velikosti úložiště v průběhu času.

Rychlá analýza odhalila, že téměř všechny výhody získané zákazníkem prostřednictvím přechodu na infrastrukturu dynamického serveru byly negovány zvýšenými náklady na infrastrukturu úložiště. Byl to přímý důsledek toho, že organizace neměla nezbytnou optimalizaci, plánování kapacity a vhled do prostředí úložiště.

Pokoření těchto výzev vyžaduje novou generaci přístupu ke správě úložišť, která se zaměřuje na snížení rizika transformace datového centra.

Tento přístup by měl zajistit následujících pět kritických faktorů úspěchu:
1.    Globální pohled na úložiště:  Jak byste mohli spravovat své prostředí úložiště, když byste ho neviděli celé? Potřebujete nástroje, které poskytnou jeden komplexní pohled na úložiště – fyzické a virtuální – v celém multiprotokolovém prostředí od více dodavatelů, a to včetně přístupových cest hostitel– úložiště. Rozšíření této viditelnosti nad rámec hostitele směrem k samotným aplikacím je nezbytné pro plné pochopení vlivu úrovní služby úložiště na firemní aplikace.  Výsledkem je pohled na „úrovni služeb“ na infrastrukturu úložišť, který je velmi důležitý pro zajištění nejvyšších úrovní výkonu a dostupnosti služby podle definovaných zásad úrovně služby při současné správě prostředků úložiště za účelem zajistit maximální efektivitu.

2.    Komplexní nepřetržitý monitoring:  Periodická kontrola zdravotního stavu jednotlivých dynamických storage systémů nestačí. Musíte být schopni nepřetržitě monitorovat všechny sdílené prostředky – a ukládat tyto informace v jednom datovém skladu.

Proaktivní monitoring ohledně nedodržení vlastností služby a problémů s latencí je zásadní pro identifikaci potenciálních problémů, ještě než ovlivní kvalitu nebo dostupnost služby. Schopnost vytvářet reporty o celé infrastruktuře úložišť nabízí více než jen funkce správy a umožňuje významné pochopení správy pro optimalizaci sdílených prostředků a řízení nákladů.

3.    Centralizované řízení změn:  Ve vyvíjejícím se datovém centru není nic tak stálého jako změny. Každá změna však přináší další složitost a potenciální riziko. Potřebujete řešení pro plánování změn konfigurace, které zahrne celou infrastrukturu.

Možnost provádět simulace konfigurací metodou „co kdyby“ je obzvláště důležitá a umožní nadhled nad složitostí a jasné pochopení vlivu navrhovaných změn. To umožňuje identifikovat potenciální nedodržení úrovně služby pro firemní aplikace, takže můžete dělat zasvěcená rozhodnutí dříve, než ke změnám dojde. To je velmi důležité pro řízení rizika, ať už nasazujete jedno nové pole úložiště, plánujete významnou migraci nebo jen provádíte upgrade úrovní stávajícího současného firmwaru.

4.    Správa globální kapacity: Optimalizace využití sdíleného úložiště je zásadní pro dosažení výhod plné efektivity virtualizace a cloud computingu. Manažeři IT potřebují nástroje, které poskytují nepřetržitý globální pohled na alokaci prostředků úložiště v celém heterogenním datovém centru.

Využití centralizovaného datového skladu pro všechny informace o využití úložišť usnadňuje užitečnou analýzu trendů spotřeby kapacity, předpověď trendů a vyúčtování. Je-li potřebná další kapacita, pomůže poskytování přehledu (téměř v reálném čase) o dostupných vrstvách služby akcelerovat provisioning a zabránit potenciálním konfliktům.

5.    Elegantní jednoduchost:  Nástroje navržené tak, aby pomohly zvládnout složitost, by neměly komplexnost vašeho prostředí zvyšovat. Investice do technologií, které monitorují, měří a analyzují zařízení od libovolného dodavatele (založené na libovolném protokolu), pomáhají předejít míchání různých nástrojů správy úložišť, které neposkytnou jednotný pohled na celou vaši infrastrukturu. Vzhledem k dynamické a netransparentní podstatě prostředí virtuálních infrastruktur je důležité používat řešení bez agentů, která nevyžadují mnoho péče navíc.

Přijetí změn bez omezení stability a kontroly IT je cílem každé organizace, která nasazuje novou generaci modelů ITaaS a cloud computingu. Pro řízení rizika transformace datového centra je klíčové mít jasný přehled o tom, co se skutečně děje v celém dynamickém komplexním prostředí a jak to ovlivňuje úrovně služeb a výkon vašich firemních aplikací.

Využití výhod technologií správy úložiště, které se drží pěti faktorů úspěchu popsaných výše, může pomoci získat tento přehled a naplnit slib optimalizovaného a efektivního datového centra příští generace.

Úvodní foto: © senticus - Fotolia.com



Vyšlo v Computerworldu 14/2011








Komentáře