Technická omezení: Hrozba i příležitost

Z rozvojových zemí přichází úplně nový pohled na to, co ještě může být dost dobré.

Technická omezení: Hrozba i příležitost


Zajímavým ekonomickým trendem, který má dopady i do světa IT, je obracení toku inovací. Novinky rozvojového světa mají úspěch v rozvinutých zemích a rozvracejí tam dosavadní pořádky.

Tento trend začal nenápadně již dříve, ale dokud byl omezen na výrobky mimo svět informačních technologií, nebyly jeho dopady tak patrné. Výrobky, vyráběné v rozvojových zemích nebo aspoň konstruované pro ně, je pro rozvinuté trhy nutné modifikovat – a takový upgrade představuje v případě produktů s vysokým podílem mechanických dílů takový nárůst výrobních nákladů, že výsledná cenová prémie pak už nepředstavuje zásadní revoluci. Příkladem je extrémně levný indický automobil Tata Nano, který má být již brzy k dostání i v Evropě. Aby splnil zdejší regulatorní a jiné požadavky, bude potřeba provést významná vylepšení, z nichž některá nepochybně budou zasahovat i do samotné konstrukce vozu. Jeho cena se i potom nejspíš bude vymykat dosavadnímu běžnému cenovému rozpětí, ale bude na hony vzdálená naivním představám typu aktuální cena tohoto vozu v Indii krát kurz rupie.

Nejen levná auta
Další příklad zboží pro rozvojové země již trend obracení toku inovací ilustruje lépe. Společnost General Electric začala prodávat zařízení pro snímání EKG, vyvinuté speciálně pro chudý indický venkov, ve Spojených státech. Cenová prémie tohoto zařízení, splňujícího všechny běžné požadavky tamního náročného trhu, představuje 80 procent. A malý zlomek ceny bude stát i média tablet Aakash, který jako ultralevnou alternativu k Apple iPadu vyvíjejí v Indii a netají se záměrem prorazit s ním i na tradičních trzích.

Se zmíněným tabletem jsme už přímo u jádra tohoto trendu: nejde jen o „západní inovace pro východní trhy“, ale přímo o export znalostí z Východu na Západ. Je to pro manažery z centrál globálních koncernů těžká rána, ale je to tak, protože na Východě často vznikají daleko lepší řešení. A nejenom levnější – i když pod tlakem finanční krize jsou náklady čím dál zásadnějším kritériem – ale často dokonce technicky pokročilejší. Důvodem jsou paradoxně omezení – právě pod jejich tlakem často vznikají opravdu nová, revoluční řešení.

Na Západě jsme si odvykli jim čelit – ale finanční krize z let 2009–2011 zřejmě přerostla v permanentní ekonomický tlak na všechny subjekty na všech trzích. Jinými slovy, ekonomické prostředí v rozvinutých zemích se přibližuje tomu, v jakém se na Východě pohybují již dlouho.

Plné využití tohoto fenoménu vyžaduje hlubokou změnu přístupu k výzkumu a vývoji nových produktů a služeb – a tomu musí předcházet redefinování požadavků. Právě to je největší inspirací, jakou v této souvislosti Východ nabízí: pochopení, kam až se dá posunout hranice toho, co „ještě stačí“. Ruku na srdce, jakou část možností pokročilých technologií uživatelé reálně potřebují? Pokud vezmeme jako příklad mobilní telefony, je vidět, že technika daleko předběhla možnosti uživatelů.

Rozsah funkcí je jen jedním z příkladů, o něž lze předmět vývoje očesat. Pro aplikace platí podobná logika u uživatelské přítulnosti. Požadavky na „blbuvzdornost“ aplikací v minulosti rostly nade všechny meze a nebylo to zadarmo. Tyto požadavky totiž nejenže stojí za dramatickým nárůstem nákladů na vývoj, a tedy ceny dané aplikace, ale často navíc omezují rozsah její použitelnosti. Prostě některé funkce už k aplikaci nelze přidat, protože pak by technicky nebylo možné udělat ji blbuvzdornou, bez ohledu na náklady na vývoj.

Drahá blbuvzdornost…
Požadavky na snadnost ovládání jsou brzdou pokroku nejen v oblasti vývoje aplikací. Na automobilovém trhu právě tyto potřeby na desetiletí zabrzdily nástup hybridních aut a elektromobilů. Řidiči ještě donedávna nebyli ochotni byť jen uvažovat, že by při jízdě museli přemýšlet o tom, kolik energie jim zbývá v akumulátorech.

Drastickým příkladem je absence možnosti dobíjet akumulátory hybridních vozů ze zásuvky. Efekty jsou evidentní a technicky je to triviální – ale výrobci se prostě báli, že zapojit kabel do zásuvky v garáži bude rozmazleným řidičům připadat moc složité… Doba se však mění a ti řidiči – pod tlakem omezení, jak jinak – přestávají být rozmazlení. Mimochodem, kdyby se hybridní vozy objevily napřed v rozvojovém světě, na problém s rozmazlenými řidiči by nenarazily a rozvoj by mohl pokračovat úplně jiným tempem. To může být příklad, proč vyspělé země všeobecně stagnují a těžiště pokroku se přesouvá do jiných regionů...

Trend, jemuž můžeme zjednodušeně říkat akceptace omezení, má mnoho projevů – řekněme, že se rozpadá na mnoho dílčích trendů. Ve svém souhrnu však mění svět – a nejenom svět IT.

Co se mění
Tak například končí doba grandiózních komplexních IT řešení, protože velkolepé úlohy nelze řešit čistě a pouze IT nástroji. Byla to hezká iluze, že vztahy se zákazníky se dají vyřešit implementací nějaké aplikace… Ale žádné peníze nasypané do IT nedokážou vykompenzovat nedostatek zapojení ostatních složek firmy do řešení problému zvaného vztahy se zákazníky. Toto se dá zobecnit: přístup „tady máte peníze, řešte naše problémy“ nejenže je nehorázně drahý, ale ani nemůže přinést takové výsledky jako poctivá snaha hledat pomocnou ruku především na konci vlastního ramene.  
Pro IT manažery má trend akceptace omezení mnoho konkrétních dopadů. Asi nejaktuálnější příležitostí, kterou přináší, je omezení požadavků na velkolepost IT podpory. Je nutné přesně vyčíslit náklady na jednotlivé požadované dílčí funkce a vést s interními zákazníky strukturované debaty o tom, co ještě ano a co už ne. A u toho, co už ne, jim pomoci najít jiné řešení – protože ať bude vypadat jakkoli, nejspíš bude stejně vyžadovat IT podporu.

Autor je ředitelem KPC-Group, zastoupení společnosti Gartner pro Českou republiku, Slovensko a Rumunsko

Úvodní foto: © hifrombelgium - Fotolia.com



Vyšlo v Computerworldu 11/2012
Celé vydání k dispozici i elektronicky








Komentáře