Hlavní navigace

Trojrozměrný tisk včera, dnes a zítra

23. 11. 2011

Sdílet

 Autor:
3D tiskárny umožňují tisk jednoduchých trojrozměrných objektů a v budoucnosti tak bude možné snadno vytvářet libovolné náhradní díly.

Businessweek označil 3D tisk za jeden z nejvýznamnějších vynálezů pro následujících 10 let a hovoří se o tom, že třeba americká armáda již dnes nevozí do válečných operací téměř žádné náhradní díly, ale jen schémata a 3D tiskárny a jakýkoliv poškozený díl si snadno vytvoří. Jediným problémem je zatím rychlost a také množství materiálů, ze kterých lze tisknout. Možná ale netušíte, že historie této technologie sahá už do 80. let minulého století.

Technologii trojrozměrného risku konkrétně už od druhé poloviny 80. let využívá řada výrobců s tím, že jim umožňuje testovat produkty podle potřeby v krátkém čase a s nízkými náklady. 3D tiskárny se začaly nejprve využívat v leteckém a kosmickém průmyslu a ve Formuli 1 a jak se postupně snižovaly náklady, rozšířily se i do dalších odvětví. Například ve zmíněné Formuli 1 pomáhá 3D tisk při návrhu nových modelů aut, jehož „tělo“ se dá postupně vytisknout prakticky celé ve formě jednotlivých součástek. Vyrobit komplexnější tvary součástek, jako je například spoiler, trvá pomocí současné technologie 3D tisku asi 48 hodin, což je s klasickými formami výroby (samozřejmě pokud je řeč o jednotlivých kusech, nikoliv o sériové výrobě) značná úspora času.

Problémem rozvoje 3D tisku byl ze začátku přístup některých společností, které vlastnily různé patenty a měli na tuto technologii de facto monopol. Technologie trojrozměrného tisku se postupně zjednodušovala a zdokonalovala díky čemuž se dočkala širšího využití v průmyslu.

Zásluhu na rozšíření 3D tisku má i Adrian Bowyer, který v roce 2008 dokázal z 3D tiskárny vytisknout novou 3D tiskárnu a svoje designy následně uvolnil jako open source. Ze součástek v hodnotě přibližně 300 eur si tak může svoji 3D tiskárnu zhotovit prakticky kdokoliv, i když korporace z pochopitelných důvodů preferují komerční řešení, jejichž cena obvykle začíná od 10 000 eur výše. Nicméně Boywerův přístup lze považovat za jeden z hnacích motorů pro rozšíření trojrozměrných tiskáren pro širší nasazení.

Přesto zůstávají trojrozměrné tiskárny stále okrajovou záležitostí. Například společnost Makerbot industries prodala za poslední tři roky svojí existence přibližně 6000 těchto tiskáren. Také návrh předmětů, které budou trojrozměrně tištěny, se postupně zjednodušuje. Zatímco dříve bylo nutné využívat profesionální CAD software, dnes si už vystačíte i s Google Sketchup. A pokud se vám nechce navrhovat, je dostupná i databáze s více než 11 000 návrhy a tyto designy budou v budoucnu přibývat. Trojrozměrný tisk má také umožnit lépe recyklovat materiál. Otázkou tedy zůstává, jak se možnost vše si vytisknout sám promítne na prodeje a spotřebu produktů, na jejichž nákupu byli dosud uživatelé závislí.

Zdroj: ITnews.sk

Byl pro vás článek přínosný?