Virtuální asistenti přicházejí pomalu, ale jistě

Uživatelům jsou už dlouho slibovány aplikace, které nám budou pomáhat relevantními radami. Jejich nástup je ale velmi nesmělý.

Virtuální asistenti přicházejí pomalu, ale jistě


Revoluce v mobilních zařízeních nám přinese virtuálního průvodce světem, který bude sám iniciativně zahajovat komunikace a bez vyžádání nás upozorní na něco, co by se nám líbilo, hodilo nebo čemu se naopak máme vyhnout. Zatím se ale nezdá, že by se přetlačovali o naši pozornost, ve skutečnosti je obtížné na ně vůbec narazit.

Siri firmy Apple může být považována za očividný příklad umělé inteligence pomáhající uživateli, občas překvapí a svou reakcí udělá dojem, ale sama příliš iniciativní není. Pokud by někdo měl pocit, že je to zrovna příklad, kdy byl Apple reaktivní a opisující od ostatních, měl by se připomenout osobního asistenta Newton, který v roce 1987 uvedl termín PDA, personální digitální asistent...

MindMel by měl – jakmile bude skutečně k dispozici – zpracovávat informace související s videokonferencemi. Hlavním principem je ale poskytování podkladů pro rozhovor, nikoli aktivní pomoc uživateli.

EasilyDo jde mnohem dál směrem k potřebám uživatele, pomáhá kontaktovat potřebné lidi, řekne vám, že je načase vyrazit na schůzi, abyste dorazili včas, a sám vás provede úskalími cesty. Jde o automatizaci úkolů, ale primárně těží z dat zadaných svým vlastníkem, až už do sociálních sítí nebo kalendářů a seznamů úkolů.

Stejně působivá je aplikace Osito, která ale taktéž nedokáže preemptivně pomáhat. Jde opět spíše o automatizaci než kontextovou asistenci. Její inovací je především poskytování informací, které uživatel získal jinde.

O Foursquare je v poslední době hodně slyšet. Začínala jako jistá forma sociální sítě využívající znalosti pozici uživatele. Nyní je k dispozici testovací verze, která poskytuje rady a komentáře v závislosti na okolí, ve kterém se pohybujeme. (Zmíní doporučované jídlo při vstupu do konkrétní restaurace). Informace se objevují, i když vlastní aplikace Foursquare vůbec neběží. Je ovšem třeba připomenout, že jde o test držící se hodně při zemi, k dispozici je pro 2000 uživatelů platformy Android – a navazuje na pokus jménem Foursquare Radar před dvěma roky.

V kategorii proaktivních rad je nejdále Google, především díky svému Google Now. To analyzuje informace o uživatelově životě z Gmailu, vyhledávání Google a další míst. Ponecháme-li stranou výhrady k naprosté ztrátě soukromí, aplikace dosahuje působivých výsledků díky maximální snaze o povědomí o způsobu života svého vlastníka.

V případě blížící se cesty nabízí a připomíná například zapůjčení automobilu či koupení lístku na vlak, měla by upozornit na koncert oblíbené skupiny, pokud k němu má v okolí dojít. To už je zcela jiná kategorie proaktivnosti a samostatnosti, ovšem vyžaduje, aby služba průběžně sledovala vše, co člověk dělá. Dokonce může naslouchat i zvukům seriálů běžícím na televizoru, aby se dozvěděla o koníčcích mimo displej vašeho tabletu či mobilu.

Mělo by být zřejmé, že tady stojíme na počátku revoluce (nikoli evoluce) toho, co nám technika může přinést. Na druhé straně je to jen projev pokračujícího trendu naprosté ztráty soukromí a práv na informace o vlastním životě. Současně hrozí, že budeme zcela zaplaveni informacemi, které nakonec budeme jen ignorovat, bez ohledu na to, jak relevantní budou.

Úvodní foto: © AlienCat - Fotolia.com










Komentáře